Extremisté v Česku loni podle ministerstva vnitra uspořádali 323 akcí, což bylo o 44 víc než v roce 2014, uvádí zpráva ministerstva vnitra o extremismu za poslední loňské čtvrtletí. Hlavním tématem byla migrace, na němž chtěli získat nové stoupence zástupci krajní pravice a populistů. Počet extremistických trestných činů naopak loni meziročně mírně klesl o 26 na 175.
Teherán - V Íránu byla v souvislosti s útokem na saúdskoarabské velvyslanectví v Teheránu začátkem ledna zatčena stovka podezřelých, někteří z nich ale byli později propuštěni. Informoval o tom v neděli mluvčí ministerstva spravedlnosti Gholámhosejn Mohsení Edžeí. Demonstranti zpustošili ambasádu během protestu poté, co Saúdská Arábie popravila 47 lidí včetně šíitského duchovního šajcha Nimra Bákira Nimra. Rijád kvůli útoku na úřad v Teheránu a konzulát v Mašhadu přerušil s Íránem diplomatické vztahy. Vzájemná roztržka obou zemí zasáhla celý region, protože Rijád podpořili omezením nebo přerušením vztahů i jeho spojenci, jako jsou Bahrajn, Súdán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt či Džibutsko.
Proti politice současné konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost vyšly do ulic v několika polských městech tisíce demonstrantů. Vadí jim především nové zákony o veřejnoprávních médiích či státních orgánech. Považují je za za ohrožení demokratického systému. Vláda na kritiku reaguje odmítavě a tvrdí, že kritizované zákony nemají omezovat demokracii, ale usnadnit prosazení potřebných změn v zemi po osmi letech středopravé vlády liberální Občanské platformy (PO).
Po několika dnech demonstrací a nepokojů vyhlásilo Tunisko v pátek na celém území státu noční zákaz vycházení. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom informovaly světové agentury. Tunisané protestují proti špatné hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti. Podobné protesty kvůli špatným životním podmínkám vedly v roce 2011 k pádu režimu autoritářského tuniského prezidenta Zína Abidína bin Alího a vlně lidových protestů i v jiných arabských zemích.
Davy protestujících v Kasserine, které leží v centrální části země, zapalovaly pneumatiky a vykřikovaly hesla jako Práce, svoboda a důstojnost. Demonstrace se konaly již druhým dnem v reakci na zoufalý čin jednoho nezaměstnaného muže, který se zabil poté, co mu odmítli dát práci. Policisté proti demonstrantům, kteří se snažili dostat do budovy policejní stanice, použili slzný plyn, popsal jeden ze svědků.
Soud začal řešit případ údajného napadení policisty během loňské demonstrace proti pochodu se šibenicemi. Obžalobě z násilí vůči úřední osobě čelí žena, která tvrdí, že na policistu jen spadla. Soudní znalec z oboru lékařství jí dal za pravdu. "K tomuto poranění nemohlo dojít, jak uvádí poškozený," řekl znalec, který zkoumal i videozáznam ze zásahu, a dodal, že si policista, který měl na sobě i neprůstřelnou vestu, mohl zranění vymyslet. Policista Filip Dlesk se po soudu nechtěl k lékařskému posudku vyjadřovat.
Představitelé protipřistěhovaleckého hnutí Pegida se příští sobotu sejdou v Praze, aby dohodli poslední podrobnosti chystané únorové celoevropské demonstrace. V rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag to prohlásila Tatjana Festerlingová, která je vůdčí postavou hnutí. Zakladatel Pegidy Lutz Bachmann před týdnem na demonstraci v Lipsku potvrdil, že celoevropské demonstrace se chystají na 6. února. Centrální protest se bude opět konat v Drážďanech, současně se ale příznivci názorů Pegidy chtějí sejít mimo jiné v Praze, ve Varšavě, v Bratislavě, v Amsterodamu či v Birminghamu.
V Praze protestují stovky lidí proti postupu norské sociální služby Barnevernet. Kritici jí vytýkají odebírání dětí z rodin cizinců v Norsku. Po proslovech před velvyslanectvím Norska v Praze vyrazili demonstranti k budově norských fondů. Akce je součástí řetězu demonstrací v různých zemích.
Tisíce Poláků protestovaly ve Varšavě a dalších velkých městech kvůli kontroverznímu zákonu, který dává nové vládě pravomoc ovládnout veřejnoprávní média. "Televize je vaše, ovladače jsou naše!" a "Svobodná stanice, žádná kolaborace!" skandovalo několik tisíc lidí před varšavským sídlem Polské televize. "Nová vláda nám slibovala média bez reklam, ale zdá se, že budeme mít média bez diváků," prohlásil na demonstraci publicista Slawomir Sierakowski, obávající se o svobodu slova v podmínkách, kdy "míra vlastenectví regulována shora".
Kateřina K. loni v létě demonstrovala proti průvodu odpůrců přijímání uprchlíků, který šel centrem Prahy. Ženu teď čeká soud za to, že údajně napadla policistu. Její přítel totiž neposlechl výzvu policie, aby udělal prostor pro průvod, který mimo jiné nesl i šibenice. Policisté muže povalili na zem a klečeli na něm. Žena mu chtěla pomoct a policisty odstrčit, přičemž, jak je patrné z videozáznamu, spíš mezi ně spadla. Jednoho z policistů tím ale údajně zranila. "Nikoho jsem neudeřila, chtěla jsem se dostat k příteli," říká.
Igor Sergun, někdejší šéf mocné ruské vojenské rozvědky GRU, zemřel v Libanonu, nikoli v rekreačním středisku u Moskvy. A o tři dny dříve, než tvrdí ruská vláda, napsala ve své analýze americká konzultační zpravodajská agentura Stratfor. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informace popřel. Nástupce Serguna dosud nebyl oficiálně jmenován. Spekuluje se o tom, že by se vedení armádní rozvědky mohl ujmout civilista s pevnými vazbami na prezidenta Vladimira Putina, který by tak posílil svůj vliv nad službou.
Demonstrací v Oslu začala v úterý série lednových protestů v různých zemích světa, včetně například USA, Británie, Německa nebo Indie, proti odebírání dětí, které praktikuje norský sociální úřad Barnevernet. Podobná akce je plánovaná na 16. ledna také v Praze.
V pustošení muslimské modlitebny se v korsickém městě Ajaccio v pátek večer zvrhla demonstrace proti předchozímu útoku maskovaných mladíků v arabské čtvrti na hasiče. Ve městě v sobotu vypukly další protimuslimské protesty. Francouzský premiér Manuel Valls ihned odsoudil znesvěcení modlitebny s protiarabskými hesly a pálením koránu.
Jan Cemper z iniciativy Proti projevům nenávisti podá žalobu na prezidenta Miloše Zemana kvůli jeho sobotnímu vyjádření ve vánočnímu poselství. Zeman v něm podle Cempera pomluvil organizátory demonstrace zastánců migrace, která se uskutečnila 17. listopadu. Od prezidenta bude chtít omluvu, sdělil. Podle Zemana měl být na transparentu demonstrace nápis "Tahle země není naše - Refugees welcome", který poté organizátoři nahradili nápisem "Tahle země patří všem - Refugees welcome".
Vlna protivládních demonstrací v Tunisku v prosinci roku 2010 spustila vlnu protestů, která vstoupila v povědomí pod názvem "arabské jaro". Zatímco Tunisané dosáhli v některých ohledech kýžených změn, Sýrie se už čtvrtý rok potýká s občanskou válkou a ani v řadě dalších zemí výsledky neodpovídají očekávání. V grafice si projděte osudy vybraných zemí, které arabské jaro zasáhlo.
Stejně jako minulý týden, i tentokrát vyšli do ulic více než dvaceti polských měst aktivisté, aby demonstrovali proti krokům konzervativní vlády. Ta se podle nich snaží obsadit ústavní soud. Pokojný protest ve Varšavě nakonec skončil o dvě hodiny dříve, kvůli anonymu hrozícímu pumovým útokem. Jednobarevná vláda strany Právo a spravedlnost se snaží ovládnout polský ústavní soud, naposledy předložila změny, které by podle opozice soud ochromily.
Organizace Human Rights Watch (HRW) obvinila etiopské bezpečnostní síly, že od poloviny listopadu zabily v regionálním státu Oromija nejméně 75 účastníků demonstrací. O střetech, které si zřejmě vyžádaly životy i mezi nasazenými policisty a vojáky, organizace informovala na svém webu. HRW s odvoláním na místní aktivisty uvedla, že policie a vojenské jednotky na protestující střílejí. Vládní činitelé podle organizace připustili jen pět mrtvých. Vláda v úterý demonstranty obvinila, že jsou "v přímém spojení se silami, které převzaly poslání zahraničních teroristických skupin". V této souvislosti uvedla, že na to budou reagovat protiteroristické jednotky.
Nedělního pochodu na podporu polské konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) se ve Varšavě zúčastnilo podle odhadů policie až 45 000 lidí. Informovala o tom televizní stanice TVN24. Ta uvedla, že manifestace se uskutečnila bez jakýchkoli incidentů. Akce s názvem Pochod svobody a spravedlnosti se v polské metropoli uskutečnil den poté, co zde v sobotu několik tisícovek Poláků demonstrovalo proti krokům vládnoucí strany, které jsou podle nich protidemokratické. Dnešní pochod vedl předseda PiS a bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński. Účastníci manifestace nesli polské vlajky a zpívali vlastenecké písně.
Prezident Miloš Zeman dnes odmítl kritiku předsedy ODS Petra Fialy, který prohlásil, že by se měl prezident distancovat od sobotního pochodu extremistů. Na něm vystoupil například zpěvák Tomáš Ortel nebo exšéf republikánů Miroslav Sládek. Podle hlavy státu žijeme ve svobodné společnosti, kde každý občan může demonstrovat jak ve prospěch někoho, tak proti někomu.
V Praze se sešly stovky lidí, aby vyjádřily podporu prezidentovi Miloši Zemanovi zvláště v otázce řešení uprchlické krize. Na Václavském náměstí zahrála krajně pravicová kapela Ortel a k přítomným promluvil Miroslav Sládek. Demonstranti se poté vydali na Pražský hrad, kde se jim do cesty postavili aktivisté a odpůrci xenofobie, kteří měli zase setkání v dolní části Václavského náměstí. Situaci musela řešit policie.
