Ruský opozičník Alexej Navalnyj odešel od moskevského soudu s pokutou 20 tisíc rublů (8700 korun) za organizování demonstrací. Podle agentury Reuters poslal soud Navalného také do vězení na 15 dní za neuposlechnutí policejního důstojníka. Navalnyj na místě oznámil, že se proti rozsudku odvolá. Demonstrace, které o víkendu uspořádala ruská opozice, se uskutečnily navzdory policejnímu zákazu.
Rusko zažilo největší protivládní protesty za poslední tři roky. Opozice vedená šéfem protikorupčního fondu Alexejem Navalným zorganizovala v řadě měst napříč Ruskem demonstrace, jejichž smyslem bylo poukázat na korupci premiéra Dmitrije Medveděva. Řada protestujících však obrátila svůj hněv proti celé vládě prezidenta Vladimira Putina. Policie pozatýkala na čtyři stovky účastníků demonstrací včetně jejich svolavatele, Alexeje Navalného.
Ruská policie v centru Moskvy zatkla předáka opozice Alexeje Navalného. Kritik prezidenta Vladimira Putina zorganizoval v neděli v metropoli a dalších městech protestní pochody proti korupci, účastní se jich tisíce lidí. Úřady demonstrace nepovolily. Navalného policisté na Tverské třídě odvedli do policejního vozidla. Prakticky všechny ulice okolo trasy průvodu obsadila policie, stejně jako východy z metra. Ta ovšem popřela, že by proti demonstrantům použila obušky či slzný plyn. Jedná se o největší koordinovanou vlnu demonstrací od přelomu let 2011 až 2012.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal opozicí kritizovanou novelu zákona o shromažďování, která omezuje právo na pořádání protestních demonstrací. Takové akce se například od nynějška nebudou moci konat blíž než 100 metrů od shromáždění, které úřady označí za celostátně důležité. Duda sporný právní předpis definitivně stvrdil až tuto sobotu poté, co se k němu na jeho žádost vyjádřil ústavní soud. Ten ve čtvrtek dospěl k závěru, že změny v tomto zákonu jsou v souladu s ústavou, přestože je odpůrci vlády označují za protidemokratické. Podle kritiků ale může být novela nástrojem k potlačení protestů. Varšavu už v minulosti Evropská komise varovala, že ohrožuje svrchovanost práva a demokracii.
Sešli se myslivec, voják a sportovní střelec na posedu na Václavském náměstí. Společně nadávali orgánům Evropské unie, že jim chtějí vzít právo na držení samopalů a útočných pušek se zásobníky na více než deset nábojů. Směrnici omezující legální držitele zbraní schválil Evropský parlament v úterý. Pro myslivce to neznamená žádnou zákonnou změnu, pro vojáky taky ne, jen střelci v některých disciplínách se bojí, že nebudou moci správně trénovat.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Turecko hrozí Nizozemcům tvrdou odvetou za to, že o víkendu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa. Fatma Betül Sayan Kayaová přicestovala do Rotterdamu, aby u zdejších Turků agitovala za reformu turecké ústavy, jež má rozšířit pravomoci prezidenta Erdogana. Ankara hrozí Nizozemcům nejtvrdší odvetou. "Určitě za to zaplatí a dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii," prohlásil v neděli Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který opět přirovnal postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu". Naopak poděkoval Francii, že umožnila návštěvu šéfa turecké diplomacie, který v neděli v Metách vystoupil před početným publikem.
Policie v hlavním městě Soulu vyslala do ulic zhruba 20 000 mužů, aby oddělili znepřátelené tábory. V pátek během protestů umírali lidé. Demonstrace zesílily poté, co rozhodnutí Soulu završilo pád první jihokorejské prezidentky.
Na řadě míst Spojených států vyrazily v sobotu do ulic stovky lidí na podporu prezidenta Donalda Trumpa ve snaze hájit první kroky svého oblíbeného lídra ve funkci hlavy státu. V některých amerických státech dávali najevo nesouhlas Trumpovi odpůrci, kteří se v kalifornském Berkeley s prezidentovými stoupenci střetli. Policie podle agentury AP zadržela desítku lidí. Lidé v helmách, plynových maskách či ochranných brýlích se v kalifornském univerzitním městě pustili do potyček, při nichž někteří použili kouřové granáty či pepřový sprej. Policejní těžkooděnci oddělovali přibližně pět stovek členů obou táborů. Demonstrace se odehrávaly i v Arizoně, Texasu, Virginii či Pensylvánii.
Asi dvě stě osob protestovalo v centru Kyjeva za legalizaci prostituce a zrušení sankcí za ni. Podle agentury AFP šlo o vůbec první demonstraci takového typu v postsovětské republice. Trestným činem není na Ukrajině prostituce od roku 2005, v případě přistižení však hrozí účastníkům pokuta. Protestující požadovali dekriminalizování sexuálního průmyslu. Demonstranti se pokusili o vstup do sídla parlamentu, aby své požadavky předali zákonodárcům, ale neúspěšně. Návrhy nakonec převzal zástupce prezidentské kanceláře. Podle AFP se v zemi věnuje prostituce asi 80 tisíc osob.
Tunisko je označováno za kolébku a také úspěšný příklad tzv. arabského jara. Masových protestů, které se na přelomu let 2010 a 2011 vzepjaly v arabských zemích a hlásaly demokracii. Po čtvrtstoletí vlády Tunisané svrhli prezidenta a odvolili ve svobodných volbách. Dokument Čtvero revolučních období, který uvede festival Jeden svět, pohledem dvou žen - prozápadní novinářky Áminy a věřící muslimky Džauhary - poukazuje na to, že porevoluční cesta nebyla jednoduchá, představy o budoucí demokracii se i mezi Tunisany ohromně liší. A že ne všechno se nakonec povedlo.
Ruská policie v noci na pondělí zatkla šest aktivistů, kteří drželi čestnou stráž v místě vraždy opozičního politika Borise Němcova. Později je podle rozhlasové stanice Echo Moskvy propustila. Na most nedaleko Kremlu se v neděli sešli lidé, kteří přinesli i květiny a portréty Němcova. Od smrti tohoto bývalého ruského vicepremiéra uplynuly dva roky. Zastřelen byl na Velkém moskvoreckém mostě několik dnů před demonstrací proti federální vládě a proti válce na Ukrajině. Loni v říjnu začal před soudem v Moskvě proces s pěticí Čečenců obžalovaných z Němcovovy vraždy. Všech pět ale hned v úvodu řízení odvolalo přiznání, ke kterým prý byli přinuceni týráním. Iniciátor činu zůstává neznámý.
Filipínci vyjadřují svůj nesouhlas s praktikami prezidenta Rodriga Dutera. Ten nechal zavraždit tisíce osob údajně podezřelých z překupnictví. Rovněž nechal zatknout senátorku Leilu de Limaovou, kterou místní úřady podezírají z braní úplatků. Demonstranti se obávají návratu diktatury.
Na Václavském náměstí v Praze v sobotu odpoledne protestovalo podle police zhruba tisíc lidí proti elektronické evidenci tržeb a proti vládnutí politiků. Ve středu startuje druhá vlna EET, která se týká hlavně maloobchodních a velkoobchodních firem.
Kolem 1200 řeckých policistů, hasičů a příslušníků pobřežních hlídek ve středu demonstrovalo v centru metropole Atén proti úsporným opatřením vlády. Ty se promítají do snižování jejich mezd a nákladů na provoz těchto složek. Vázne také nábor nových lidí, zatímco ti, kteří jsou zaměstnáni, jsou zavalení větším množstvím práce. Demonstranti se podle agentury AP shromáždili před budovou parlamentu a třímali transparenty s nápisem "Stop škrtům, víc už nevydržíme". Policejní odbory si stěžují, že výdajové škrty za posledních sedm let ekonomické krize ochromili chod bezpečnostních složek, které se nemohou už příliš spoléhat na svůj chátrající vozový park a zastaralé komunikační systémy.
Ruský nejvyšší soud nařídil, aby byl z vězení propuštěn opozičník Ildar Dadin. Ten byl v roce 2015 odsouzen podle nového paragrafu, který trestá vězením opakované zatčení na nepovolených demonstracích. Kritizoval to Evropský parlament i lidskoprávní organizace. Podle nich byl Dadin politickým vězněm, který se provinil jen tím, že se zúčastnil pokojných protestů.
Mám být exemplárním případem pro potvrzení autority policie, pokud soudy potvrdí, že člověk nemá právo se policii postavit, může to být precedens. Celý ten proces už je tak absurdní, soud uznal, že je to bagatelní záležitost, která se nikdy neměla dostat před trestní soud, říká Kateřina Krejčová, která dostala měsíční podmínku za napadení policisty při demostraci, na které byl zraněn její přítel a ona ho podle svých slov bránila. Dodává, že na akci měli policisté potřebu s účastníky debatovat o politice a jejich postojích. Chování soudů prý bere jako snahu vyhnout se řešení určitých problémů v kauze, jako jsou rozdílné znalecké posudky a pochybení policie, a přesunout zájem někam jinam.
V Paříži propukly sociální nepokoje poté, co se na veřejnost dostaly zprávy o policejní brutalitě. Původně klidné a mírové protesty na pařížských předměstích se brzy zvrtly v násilné demonstrace, zapalování aut a házení kamenů na zasahující policisty. Na protestech se sešly stovky lidí. Experti vidí mezi současnými protesty a nepokoji z roku 2005 paralely. Obávají se, že se mohou rozšířit, a to v době, kdy se Francie chystá na prezidentské volby.
V Paříži propukly sociální nepokoje poté, co se na veřejnost dostaly zprávy o policejní brutalitě. Původně klidné a mírové protesty na pařížských předměstích se brzy zvrtly v násilné demonstrace, zapalování aut a házení kamenů na zasahující policisty. Na protestech se sešly stovky lidí.
V centru Bukurešti opět demonstrovaly desítky tisíc Rumunů. Lidé požadovali demisi vlády. Kabinet čelí kritice za svou snahu zmírnit kriminální postih korupce. Manifestace již pokračují v kuse dva týdny. Podle agentury AFP se v neděli sešlo v centru rumunské metropole 50 000 až 70 000 lidí. Před necelým týdnem se kabinet vzdal záměru prosadit dekret, který měl zrušit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Chce ale na to jít cestou prosazení v zásadě stejného opatření formou úpravy trestního zákoníku. To může schválit jen parlament, ale v něm mají vládní socialisté dostatečnou převahu. Kvůli kauze už odstoupil ministr spravedlnosti.
