Také horní komora polského parlamentu Senát přijala spornou reformu nejvyššího soudu, kvůli které Polsko čelí mezinárodní kritice, že otupuje principy právního státu v zemi. Aby zákon vstoupil v platnost, musí jej ještě podepsat polský prezident Andrzej Duda. Ve varšavských ulicích skandují davy: Zrádci, zrádci, zrádci!
Při potyčkách během generální stávky ve Venezuele přišli o život nejméně dva mladíci. Policie podle obranců lidských práv zatkla více než 170 lidí. Venezuelská opozice ve čtvrtek zahájila čtyřiadvacetihodinovou celostátní stávku proti vládě prezidenta Nicoláse Madura a jejímu záměru zbavit se parlamentu, který má od loňského ledna pod kontrolou opozice. Násilnosti, provázející demonstrace proti Madurovi, si během čtyř měsíců vyžádaly už 99 životů.
V 88 polských městech se na čtvrteční večer chystá protest proti plánům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) změnit soudní systém a podřídit ho ministerstvu spravedlnosti. Sejm ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu, který by měl v pátek hladce projít Senátem. Potom budou oči upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.
Po nedělním neoficiálním referendu, ve němž se sedm milionů Venezuelanů vyslovilo proti plánu prezidenta Nicoláse Madura sestavit Ústavodárné shromáždění, zahájila opozice slibovanou jednodenní stávku. Jedná se údajně o největší protest proti vládě od začátku demonstrací trvajících už více než 100 dní. Jádrem konfliktu je Madurova snaha zrušit parlament a postupně si tak upevnit moc v zemi.
Oscar Pérez si vytvořil pověst akčního hrdiny, který je ochotný položit život za to, aby se Venezuela vymanila z moci nenáviděného prezidenta Nicoláse Madura. Od té doby, co v ukradené policejní helikoptéře zaútočil na vládní budovy v Caracasu, se skrývá v ústraní. Ve čtvrtek večer se poprvé objevil na veřejnosti. Vyzval lid k dalším demonstracím a účasti v nedělním referendu. "Budeme v ulicích bránit lid," pohrozil možnými střety s policií. Kdo ve skutečnosti tento samozvaný hrdina je, ale téměř nikdo neví. Opozice na neděli vyhlásila nezávazné a spíše symbolické referendum o odvolání prezidenta Nicoláse Madura. Tomu závaznému brání volební komise.
Populistická cesta k politické moci vede přes ostrou zatáčku doprava. Levá je dnes v Česku slepá.
Zatykače podle turecké agentury Anadolu souvisejí s vyšetřováním hnutí duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA, kterého Turecko označilo za strůjce loňského červencového pokusu o státní převrat.
Lídr ruské opozice Alexej Navalnyj je na svobodě. Odvolací soud mu v červenci zmírnil trest za opakované porušování zákonů ohledně konání demonstrací. Ve vězení si tak nakonec odseděl o pět dní méně. Před propuštěním Navalného podnikla ruská policie několik razií v moskevském sídle a regionálních pobočkách jeho organizace Fond boje s korupcí.
Na summitu zemí G20 v německém Hamburku zástupci předních světových ekonomik hledají kompromis v otázkách volného obchodu a klimatu. Zahájení doprovázejí divoké střety demonstrantů a policie.
Summit předních světových ekonomik skupiny G20 v Hamburku končí. V pátek se uskutečnila schůzka první společná schůzka prezidentů USA a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Washington s Moskvou po jednání ohlásily dohodu o příměří v jihozápadní Sýrii. Vrcholné setkání G20 provázely rozsáhlé demonstrace v ulicích severoněmeckého města, které policii svou intenzitou zaskočily. Zraněny byly desítky lidí, na 200 z nich jsou policisté. Světoví lídři pak v sobotu představili společné prohlášení. Podle něj se například 19 států vyslovilo pro rychlé naplnění klimatických cílů, vzaly však na vědomí i jiný postoj Spojených států.
Hamburská demonstrace Vítejte v pekle, kterou levicoví radikálové brojí proti summitu ekonomik G20, se v pátek opět zvrhla ve střety s policií. V severoněmeckém městě hoří auta. Dav protestujících se snaží blokovat cestu delegací do míst jednání G20, která začínají dnes dopoledne. Protesty se vyostřily už ve čtvrtek v podvečer, po klidnějším pátečním ránu dochází k další vlně násilností.
Do venezuelského parlamentu ve středu násilně vniklo na třicet příznivců vlády s holemi v rukou. Zraněno bylo pět poslanců a několik členů ochranky a novinářů. Středečním činem tak pokračují dlouhodobé nepokoje mezi příznivci vlády a opozice. Hlavním problémem je záměr prezidenta Nicoláse Madura změnit ústavu, tak aby si upevnil moc.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro, který čelí mohutným protestům, zvýšil minimální mzdu o 50 procent. Informovala o tom agentura AP. Nyní budou lidé brát nejméně 250 000 bolívarů (necelých 800 korun) měsíčně. Maduro chce ustát protesty namířené proti němu a zároveň usiluje o získání podpory pro své plány na kontroverzní změny ústavy. V nedělní televizní show oznámil, že minimální mzda se ještě tento měsíc zvedne o polovinu. Tento měsíc jde už o třetí zvýšení mezd v situaci, kdy trojciferná inflace požírá úspory pracujících. Během posledních tří měsíců zemřelo při protestech usilujících o odchod Madura z čela země nejméně 80 lidí.
Na konci června uplynulo dvacet let od předání kontroly nad Hongkongem do rukou pekingské administrativy. Přesto, že Číňané garantovali tomuto přístavnímu státu velkou autonomii, míra protestů proti omezování demokratických práv obyvatel se v posledních letech zvýšila. Nejinak tomu bylo i při oslavách dvacátého výročí předání správy nad tímto územím na pobřeží Jihočínského moře. V souvislosti s plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga došlo v Hongkongu k velkým policejním manévrům, ale také k demonstracím - jak prodemokratickým, tak pročínským.
Bývalá britská kolonie Hongkong si o víkendu připomíná 20 let od předání do rukou komunistické Číny. Ta se v minulých letech pokusila řadu demokratických svobod v přístavním městě v Jihočínském moři omezit. Navzdory protestům aktivistů, jako je čtyřicetiletá Denise Ho. Bývalá zpěvačka a herečka si před dvaceti lety v klidu užívala slávu a o politiku se nezajímala. Pak ale zveřejnila svou lesbickou orientaci a stala se aktivistkou. Během tzv. deštníkového hnutí podpořila Denise Ho studenty, žádající po komunistické Číně demokratické volby. Boj s totalitním režimem je teď pro ni osobní záležitostí.
Podle venezuelské organizace monitorující porušování lidských práv v zemi během demonstrací zemřelo už přes 100 lidí. Přestože venezuelské vládní úřady uvádějí oficiální počet obětí 81. Další tisíce lidí byly zraněny a přes 3000 jich bylo zadrženo. Lidé se účastní pouličních protestů po celé zemi prakticky denně už od začátku dubna, kdy nejvyšší soud rozhodl, že převezme pravomoce venezuelského parlamentu. V něm má od loňského ledna většinu opozice, jeho práci ale od té doby blokuje vládě nakloněný nejvyšší soud.
Před dvaceti lety – 1. července 1997 – přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. V dějinách známého přístavu na pobřeží Jihočínského moře začala po 150 letech nová kapitola. Začal taky souboj mezi relativně otevřeným demokratickým prostředím Hongkongu a komunistickým režimem v Pekingu. Jak dopadl po dvou dekádách? A jaké jsou vlastně další vyhlídky Hongkongu? Hlavní otázky a odpovědi přehledně.
Lidé protestující proti místní samosprávě v londýnské čtvrti Kensingon, kde sídlí dům, ve kterém při požáru zahynulo nejméně 30 lidí, vtrhli na radnici. Demonstranti se pokusili proniknout do horních pater budovy, ale ostraha jim v tom zabránila. Podle webu deníku The Daily Telegraph byla akce zorganizována s cílem vyvolat tlak na místní samosprávu, aby se urychleně postarala o lidi, kteří kvůli požáru přišli o své domovy.
Moskevský soud v pátek v odvolacím řízení o pět dní zmírnil trest pro lídra ruské opozice Alexeje Navalného, který byl v pondělí odsouzen za opakované porušení zákonů o pořádání demonstrací. Odsedí si tak 25 dní, napsala agentura TASS. Navalnyj v pondělí organizoval protivládní protesty ve více než stovce ruských měst. Sám se demonstrací neúčastnil, policie ho totiž zatkla hned při odchodu z jeho moskevského bytu. Navalného v pondělí poslal soud do vězení kvůli opakovanému přečinu na maximální možnou dobu, tedy na 30 dní. Politik se proti rozsudku odvolal a soud mu částečně vyhověl. Při pondělních demonstracích podle specializované agentury OVD-Info zadržela ruská policie více než 1700 lidí.
Ruskému opozičnímu aktivistovi Ildaru Dadinovi soud ve čtvrtek uložil pokutu 20 000 rublů (asi 8000 Kč) za čtení ruské ústavy na Rudém náměstí v Moskvě. Podle stanice BBC ho soud uznal vinným z porušení pravidel pro pořádání veřejné akce. Dadin byl v roce 2015 odsouzen ke třem letům vězení za opakovanou účast na nepovolených demonstracích. Ruský ústavní soud ale tento rozsudek zrušil a nařídil vězně propustit. Po jeho propuštění z vězení letos v únoru zadržela moskevská policie Dadina hned několikrát. V dubnu mu soud udělil pokutu 15 000 rublů za účast na protestu u ruského ministerstva vnitra, při kterém policie zadržela více než tři desítky lidí.
