


Foto: Zoo, stezky v korunách stromů i hrady. Tipy, kam v Česku o prázdninách vyrazit na výlet
Kraje si na léto připravily spoustu novinek a turistické cíle po celé České republice jsou připraveny na své návštěvníky. Máme pro vás fototipy.



Kraje si na léto připravily spoustu novinek a turistické cíle po celé České republice jsou připraveny na své návštěvníky. Máme pro vás fototipy.



Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.



Česká hodinářská firma Elton hodinářská, vyrábějící hodinky Prim, představuje novou, velmi úzce limitovanou edici luxusních hodinek. Pouzdro mají z tlumiče tanku a jsou určené jen pro generály. V současnosti první a zatím jediný kus je k dispozici pro náčelníka Generálního štábu Josefa Bečváře, jeho předchůdce i následovníky. Ovšem jen k vypůjčení, jinak jsou hodinky neustále vystavené na prodejně firmy v Praze v obchodním domě Kotva. Pokud by si chtěl nějaký armádní generál hodinky nechat vyrobit pro sebe, musí si připravit 4700 eur, čili víc jak 120 tisíc korun. Firma svými hodinkami odkazujícími k prvním československým armádním hodinkám Prim Orlík míří především na klienty ze zahraničí.



Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.



Původně ruský projekt Poslední adresa, který připomíná památku zemřelých rukou komunistického režimu, dorazil do Česka. Na malých kovových štítcích velkých jako dlaň, přivrtaných na zdech domů, je uvedeno jedno jméno. Jméno člověka, kterého zatkli a následně popravili komunisté a on se do svého domu už nikdy nevrátil. Cílem projektu je připomínat životy obyčejných lidí zabitých komunisty, na místech, kde naposledy žili. Navrhnout jméno přitom může každý. Po Rusku a Ukrajině je Česko teprve třetí zemí, kde se tento projekt rozběhl. Myšlenkovým autorem je ruský publicista Sergej Parchomenko, jenž přijel do Čech umístit první čtyři tabulky na zdi pražských domů. Kterých? Podívejte se.



Peníze z tzv. Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat inovace, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti. Z balíčku je zatím možné poskytovat jen půjčky, které mají silné záruky. Větší část těchto peněz proto směřuje k projektům, které by fungovaly i bez nového inovačního fondu. Míří navíc hlavně ke "starším" členům Evropské unie.



Prezident Miloš Zeman přivítal na Hradě svého rakouského kolegu Alexandra Van der Bellena, plánovaného Česko-rakouského podnikatelského fóra už se s ním ale nezúčastní. Zemanova kancelář to vysvětlila nutností vyřídit prezidentskou administrativu, podle dobře informovaných zdrojů z Hradu i ministerstva zahraničí za zrušením Zemanova vystoupení na fóru je jeho únava a potřeba odpočinku před náročnou třídenní návštěvou Kraje Vysočina. Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který měl spolu s prezidenty na fóru vystupovat, mohlo sehrát roli i to, že Zeman v rakouských prezidentských volbách podporoval Van der Bellenova soupeře Norberta Hofera.



Hasiči, policisté i ministerští úředníci budou mít svého ombudsmana, rozhodl na konci minulého roku resort vnitra. Ani po půl roce se však nedaří místa obsadit. Povedlo se to pouze hasičům, pro zbytek nově vzniklých kanceláří ale chybí kvalitní zájemci. V případě vnitra se v prvním kole do funkce nepřihlásil nikdo.



Londýn a Brusel už naplno vyjednávají o odchodu Velké Británie z EU. V případě, že bude britská vláda trvat na přísných podmínkách odchodu (tzv. hard brexit) a opuštění společného trhu, přijde unijní rozpočet o desítky miliard eur. Zbylé bohatší země EU ho ale odmítají navýšit. Ty méně bohaté - včetně Česka - nechtějí na druhou stranu přijít o velké peníze z tzv. kohezních fondů. Praze hrozí, že přijde až o sto miliard korun v unijních příspěvcích.



Tuzemské hotely, penziony a další "hromadná ubytovací zařízení" měly loni rekordní rok. Pomohla jim v tom zhoršená bezpečnostní situace v řadě zemí. Projděte si údaje o počtu turistů, jejich původu i regionech, které v Česku nejvíce navštěvují.



Příští týden teploty vystoupají až na 35 stupňů. V červenci se teploty vrátí k dlouhodobému průměru, ale aspoň zpočátku bude dále velmi deštivo.



Jihokorejská armáda našla spadlý severokorejský bezpilotní letoun, který fotil rakety ochranného systému THAAD. Součástky měl z pěti zemí včetně Česka - podobně jako stroj nalezený v roce 2014. Protiraketový štít THAAD rozmístily před dvěma měsíci v Jižní Koreji Spojené státy. Důvodem jsou obavy ze severokorejské raketové hrozby.



Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.



Meteorologové v Německu a Rakousku v úterý varují před lesními požáry. Podobně tragického požáru jako o víkendu v Portugalsku se ale lidé obávat nemusí. Obě středoevropské země - stejně jako nyní i Česko - sužuje vlna veder. Až 35 stupňů bude v úterý v německé spolkové zemi Sársko. V Rakousku se rtuť teploměrů vyšplhá nad 30 stupňů v okolí Salcburku.



V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.



Evropská komise ve středu zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku. Tyto státy podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Řízení Evropské komise kvůli uprchlickým kvótám není stejné jako sankce. Europoslancům to ve středu řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že Evropská komise neměla jinou možnost, protože Česko, Polsko a Maďarsko porušily unijní právo. "Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo," dodal Juncker.



V Moskvě proběhl Všeslovanský sněm, na který dorazily i známé tváře dezinformačních serverů. Část nákladů za českou výpravu platili Rusové a na akci se hovořilo o sjednocení všech Slovanů do unie. Šéfa české delegace a propagátora slovanství Zdeňka Opatřila přijal i velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek. Podle českého ministerstva zahraničí se nejednalo o oficiální akci tuzemské diplomacie. Experti varují, že podobné sjezdy mají za cíl rozšiřovat ruský vliv do Evropy.



Proti trestu smrti je 38 procent českých občanů. Většina Čechů ale trest smrti stále podporuje, pro popravy je více než polovina lidí. Menší podporu má trest smrti u vysokoškolsky vzdělaných nebo nábožensky orientovaných lidí, větší například mezi příznivci krajních politických stran a starších lidí. Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality.



Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.



Před dvěma lety vytáhli policisté v Olomouci aktivistu Tomáše Zeleného z jeho maringotky. Podezírali ho, že je zapleten do skupiny, která po nocích zapaluje policejní auta a cizí majek. Nechtěli mu vrátit věci, pak mu dali pokutu 8 tisíc korun za to, že nazval tehdejšího šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu traktoristou. Zelený musel jezdit na pravidelné výslechy do Prahy. Nyní policie bez omluvy aktivistovi oznámila, že už podezřelý není.