V malebné krajině nad obcí Zahořany se tyčí jeden z historicky nejstarších kostelů v severních Čechách. Vznikl v 17. století, a přestože je chráněný jako kulturní památka, od 50. let minulého století je prázdný a chátrá. Nadějí na jeho záchranu je místní spolek, který před pár lety založili lidé z Prahy. Díky jejich aktivitě se stavbu podařilo dostat z toho nejhoršího, oprava ale potrvá roky.
Regionální stanice Český rozhlas Olomouc má po 73 letech nové sídlo. Ze staré měšťanské budovy se novináři přestěhovali do bývalého obchodního domu s nábytkem. Objekt v Pavelčákově ulici pochází z roku 1912 a byl jednou z prvních železobetonových staveb v Rakousku–Uhersku. Rozhlas dům koupil před čtyřmi lety a nechal ho kompletně zrekonstruovat.
Porota vybrala finalisty prestižní české soutěže Architekt roku. O hlavní cenu se uchází pětice, která se v uplynulých pěti letech významně zasloužila o rozvoj kvalitní architektury v Česku. Mezi nominovanými je studio Kuba & Pilař architekti, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Mirko Baum i Jan Magasaník z dánského studia BIG, který se podílel na návrhu Vltavské filharmonie.
Vědci z Cambridge přišli na nový způsob, jak čelit dezinformacím. Takzvanou metodu psychologického očkování začínají ve spolupráci s Google aplikovat i v Česku. Zaměří se na boj proti dezinformacím o ukrajinských uprchlících. "Chceme lidem ukázat, jak dezinformace fungují. Tím získají protilátky a do budoucna se stanou odolnějšími," říká pro Aktuálně.cz vedoucí výzkumu Nizozemec Jon Roozenbeek.
Studenti střední odborné školy v Hrdlořezech v Praze 9 šli v září poprvé do nové školy. Budova ze 70. let minulého století je pryč a na jejím místě stojí dům s dřevěnou fasádou, fotovoltaickými panely a hřištěm. Rekonstrukce trvala tři roky. Kromě prostornějších učeben má škola chytré technologie, které v době energetické krize ušetří na elektřině. Vyrobí jí víc, než spotřebuje.
Britská královna Alžběta II. do Česka přijela poprvé a naposledy na jaře roku 1996. Prošla se po Karlově mostě a Staroměstském náměstí. Společně s Václavem Havlem večeřela na Pražském hradě. Během návštěvy Prahy jí tehdejší prezident představil například svého psa Ďulu. V Brně zas na poslední chvíli měnili balkon, z něhož měla promluvit, protože na původně zamýšleném dříve vystoupil Hitler.
Jeden z nejkrásnějších bytů v Plzni se koncem září otevře veřejnosti. Takzvanou Semlerovu rezidenci, kterou po Adolfovi Loosovi dokončil jeho žák, řemeslníci rekonstruovali 10 let. Jméno nese podle svých tehdejších majitelů Oskara a Jany Semlerových a z Loosových realizací je jediným místem, které v Plzni přibližuje princip raumplanu.
Na několika místech v bývalých Sudetech jsou od léta automaty na básně. Takzvané Poesiomaty, které před pár lety vymyslel pražský kavárník Ondřej Kobza, stojí v krajině u opuštěných kostelů a pomyslně odkazují na zvuk zaniklých zvonů. K přehrání jedné z audionahrávek stroj nepotřebuje žádnou elektřinu, stačí jen zatočit klikou, zvolit si druh zvuku a poslouchat.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo za proruskou sobotní demonstraci na Václavském náměstí v Praze, jejíž účastníci požadovali demisi vlády, kritizovali vysoké ceny energií i sankce uvalené na Rusko po rozpoutání války na Ukrajině. Mluvčí ukrajinského ministerstva Oleh Nikolenko na facebooku napsal, že účastníci akce se snažili urazit čest Ukrajinců, kteří brání svobodu v Evropě.
Funkcionalistický dům u pražské magistrály, který dnes nese název Fuchs 2, zachraňuje stejnojmenný kulturní spolek. Chátrající prázdnou budovu proměňuje v kulturní místo s klubem, komunitním centrem, hudebními zkušebnami i barem.
Šestnáctiletý Ondřej Filgas se ještě během studia základní školy zamiloval do architektury. Zlomovým okamžikem pro něj byla návštěva Archeoparku Pavlov na Moravě, který ho uchvátil svou nevšední atmosférou. Začal se více dívat kolem sebe a rok nato s kamarádem založili online průvodce. Své tipy na domy, mosty, muzea nebo rozhledny chce teď vydat v knižní podobě.
Albánské úřady propustily čtyři Čechy, které v neděli zadržela policie při fotografování u zbrojovky ve městě Poliçan. O propuštění čtveřice informoval web Albanian Daily, podle jehož informací bude ale vyšetřování nedělního incidentu pokračovat.
V zastrčené části pražského Smíchova se nachází malá trafostanice v rondokubistickém stylu, kterou ve 20. letech minulého století navrhl žák Jana Kotěry. Přestože je památkově chráněná, za posledních několik desetiletí dostala zabrat a chátrala. Před pár lety si jí všiml architekt Patrik Hoffman, který začal jednat s majitelem o jejím prodeji.
David Kotek si u malé obce na Ostravsku koupil větrný mlýn z roku 1869. Uchvátila ho okolní krajina i charakter pozemku, jejž si mohl upravit podle svých představ. Vedle historické stavby dříve stával statek, ten však z pozemku zmizel po druhé světové válce, a památka tak přišla o své původní využití. Kotek ale měl plán, jak jí vdechnout nový život.
Místo chalupy si čtyřčlenná rodina koupila malou garsonku na pražském Žižkově. Prostor o 37 metrech čtverečních developer teprve dokončoval, a majitelé tak měli čas do stavebních prací ještě promluvit. Z původních dispozic 2+kk si ve spolupráci s architekty vytvořili jeden obytný prostor bez příček. Místo ušetřili spaním ve skříních i malou kuchyňskou linkou.
V souvislosti se silným deštěm a bouřkami vyjížděli hasiči do páteční 22. hodiny k více než stovce zásahů. Nejvíc výjezdů měli v Jihočeském kraji a středních Čechách. Většinou čerpali vodu a odstraňovali spadlé stromy, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR na twitteru.
Ukrajinští meteorologové vytvořili simulaci hypotetického radioaktivní mraku, kdyby v Záporožské jaderné elektrárně došlo ve dnech 15. až 18. srpna k havárii. Jejich model ukazuje, že nejvyšší koncentrace radioaktivních látek by se nacházela v okruhu 100 kilometrů od elektrárny. Částice by se ale rozšířily i do dalších států včetně Česka, kde by zasáhly hlavně východní část republiky.
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
