Česká republika v pátek podala k evropskému soudnímu dvoru žalobu na rozhodnutí Evropské komise o změně pravidel pro denaturaci lihu. EU chce zavést pro země Unie společnou směs pro denaturaci lihu kvůli osvobození od spotřební daně, podle ministersva je ale slabá a snadno odstranitelná, což by mohlo vést k daňovým únikům.
Báňská inženýrka ze Rtyně v Podkrkonoší, která se svému oboru v podstatě nikdy nevěnovala, se v loňském létě rozhodla uskutečnit pouť napříč Českou republikou. Důvodů bylo několik. Jedním z nich byl i fakt, že neměla dost peněz na to, aby se jako všichni, kteří si to chtějí „srovnat v hlavě“, vydala do věhlasného Santiaga de Compostela. Proto si Marcela Krčálová, která zasvětila velkou část života knihám, poradenství v oblasti osobního rozvoje a rodinným konstelacím, vymyslela vlastní pouť – Santiago de Volary.
"Chceme-li mít mír, připravujme se na válku," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf českých speciálních sil Karel Řehka s odkazem na nedávné teroristické útoky v Evropě. Brigádní generál patří k vojákům, které respektují i špičkoví čeští akademici Miroslav Bárta, Martin Kovář nebo Vladimír Mařík. Jejich ojedinělá publikace Na rozhraní, která vyšla na sklonku minulého roku, odpovídá na stále palčivější otázky hrozících konfliktů, ale i rizik civilizačního rozvoje. Právě Řehkova studie, která je součástí knihy, patří k jedněm z nejpozoruhodnějších.
Zvýšená bezpečnostní opatření na vánočních trzích v Česku po útoku v Berlíně, kde neznámý pachatel vjel do lidí kamionem, jsou zřejmá. Turisté ani místní se ale možného teroristického útoku nebojí. Vláda slíbila, že do konce roku zvýší ostrahu míst, kde se budou shromažďovat lidé.
Reportér Tomáš Forró strávil víc než dva týdny se Slováky a Čechy, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se k proruským separatistům. Chtěl se dozvědět, proč odešli zabíjet do války, která se jich netýkala. Také měl šanci načerpat atmosféru kdysi téměř milionového města Doněck, které dnes kvůli ukrajinskému konflitku zeje prázdnotou.
Reportér Tomáš Forró strávil víc než dva týdny se Slováky a Čechy, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se k proruským separatistům. Chtěl se dozvědět, proč odešli zabíjet do války, která se jich netýkala.
Šéf Strany svobodných občanů (Svobodní) Petr Mach, který stranu vedl od jejího založení před sedmi lety, dnes rezignoval na svou funkci ve vedení strany. O funkci se však chce znovu ucházet. Důvodem jeho rezignace je spor o to, jestli vystoupení z Evropské unie má být hlavním či jediným volebním tématem strany. "Já osobně tuto tezi nepodporuji, protože myslím, že naše občany kromě bruselské byrokracie trápí například vysoké daně a neustálé ukrajování našich svobod naší českou vládou," uvedl Mach.
Doposud se v souvislosti s letošním státním rozpočtem hovořilo tak, že pravděpodobně neskončí se schodkem. Poslední informace říkají, že země má našlápnuto k rekordnímu přebytku v historii. Podle odhadu ministra financí Andreje Babiše skončí výsledek s přebytkem dvacet až čtyřicet miliard korun.
Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 60 miliard. Vláda ale sklidila kritiku za výdaje na armádu i za špatně směřované investice. O nich mluvil ve svém úvodním projevu k poslancům prezident Miloš Zeman. Opozici vadil schodek v době, kdy může být rozpočet přebytkový.
Fotografie všech 24 českých vojáků, kteří padli v riskantních zahraničních misích od roku 1991, jejich životopisy, snímky z míst nasazení, ale i posledního odpočinku zveřejňuje vůbec poprvé ministerstvo obrany.
S pojmem národ je v politice vždycky spojeno vymezení vůči všem, koho nezahrnuje. V tom se skrývá potenciál konfliktu a násilí, píše v komentáři Jan Moláček.
Ministr životního prostředí Richard Brabec předkládá kolegům ve vládě zprávu o stavu životního prostředí v roce 2015, kterou vypracoval jeho úřad. Víc než dvousetstránkový dokument mimo jiné upozorňuje na to, že sice dlouhodobě klesají emise z průmyslu, ale kvalita ovzduší v Česku se příliš nezlepšuje. Zpráva rovněž popisuje, jak se na stavu životního prostředí podepsalo loňské sucho, a upozorňuje také na to, že Češi loni vyprodukovali více odpadu než v předchozích letech.
Bývalí čeští diplomaté v USA nezatracují Ivanu Trumpovou coby potenciální americkou velvyslankyni v České republice. Pro zemi by mohla být přínosem její znalost prostředí a přímý kontakt na budoucího amerického prezidenta. Trumpová se sama o funkci o víkendu přihlásila.
Sledujte online reportáž z rozhodující čtyřhry ve finále Fed Cupu.
Na území České republiky ubývá běžných druhů ptáků. Od roku 1982 do současnosti se celkové počty ptáků snížily o téměř šest procent. Nejvíce je to znát u populace lesních druhů ptáků u polních a lučních ptáků, která poklesla až o 31,2 procenta. Vychází to z aktuální Zprávy o životním prostředí. Ta uvádí, že nepříznivý stav přírodních stanovišť souvisí s tím, že krajina je ekologicky nestabilní. Na trend mají vliv i změny klimatu.
Ani 25 let nestačilo na to, aby se česká ekonomika výrazněji přiblížila Německu. Teď si musí naopak hlídat záda. Dotahují ji další východní státy jako Polsko nebo třeba Estonsko. České hospodářství se přitom pohybuje na hranici svých současných možností. Posunout je výše by si vyžádalo například hlubší změny v daních a dávkách nebo větší podporu vědy a výzkumu.
Politici by se měli zaměřit na důchodovou reformu. To je jedno z doporučení, které uslyší účastníci čtvrteční konference s názvem "Česko: Jak jsme na tom?". Studie kvality života, na níž se podíleli třeba Michael Žantovský nebo Tomáš Sedláček, dále varuje před nedostatky v péči o duševně nemocné, kterých přibývá, a před odlivem vzdělaných a talentovaných Čechů do zahraničí.
Budeme posilovat obranu Polska a Pobaltí a budeme tam jezdit na cvičení, řekl velitel amerických pozemních jednotek v Evropě generál Ben Hodges. Průjezdy spojeneckých sil musejí schválit české úřady. Povolování pohybu konvojů po Evropě obecně podle Hodgese trvá dlouho a mělo by se zkrátit. Rusové se podle něj pokoušejí ovlivnit rozšiřování Aliance na Balkáně o Černou Horu, která nedávno čelila údajnému pokusu o puč.
Podle posledního vydání World Giving Index, který hodnotí štědrost obyvatel jednotlivých zemí světa, jsou na tom s velkorysostí nejlépe obyvatelé Barmy. Česká republika se v žebříčku 140 zemí umístila až na 121. místě. Index zohledňuje tři kategorie: kolik peněz dávají lidé na charitu, kolik času tráví dobrovolnictvím a jako moc pomáhají cizím lidem v nouzi. Z výzkumu vyplynulo, že si lidé nejvíce pomáhají v zemích, které mají zkušenosti s přírodními katastrofami nebo válkou a utlačováním.
Reportér britského listu The Guardian navštívil Prahu a zjistil, že nový zkrácený název pro Českou republiku nemají místní lidé v oblibě. Půl roku poté, co ho státní představitelé prosadili, ho nepoužívají ani úřady v oficiální korespondenci.
