Vzhledem k extrémně horkému počasí je nepravděpodobné, že by velká ofenzíva začala v létě, tedy v období mezi květnem a zářím. Rozhodující bitvu tak lze očekávat spíše na podzim, pokud se Iráčanům a Kurdům podaří Mosul obklíčit.
Hrozba, kterou představuje džihádistické hnutí Islámský stát, v roce 2016 nezmizí, předpovídají experti. Ideologicky se ale posune, pravděpodobně změní i taktiku, hlavně směrem k mezinárodnímu terorismu. Přibývat bude i jeho virtuálních sympatizantů. Na Západě v reakci na to posílí protiislámské nálady, což povede k další radikalizaci v komunitách druhých a třetích generací přistěhovalců.
Vlna protivládních demonstrací v Tunisku v prosinci roku 2010 spustila vlnu protestů, která vstoupila v povědomí pod názvem "arabské jaro". Zatímco Tunisané dosáhli v některých ohledech kýžených změn, Sýrie se už čtvrtý rok potýká s občanskou válkou a ani v řadě dalších zemí výsledky neodpovídají očekávání. V grafice si projděte osudy vybraných zemí, které arabské jaro zasáhlo.
Účinnější a koordinovanější má být spolupráce USA a Ruska při řešení syrské krize. Jednání Kerryho s Putinem, plánované na hodinu, trvalo víc než trojnásobně dlouho. "Dobrá diskuse" se dnes podle Kerryho rozvinula také kolem řešení ukrajinského konfliktu.
Čtrnáct lidí bylo zraněno, když do nich odpoledne u autobusové zastávky v Jeruzalémě najel zatím neznámý útočník svým automobilem. Podle zdravotníků byla většina obětí zraněna lehce, jen zhruba 65letá žena a osmnáctiměsíční dítě utrpěly vážnější poranění. Řidič vozu, údajně Arab, byl zastřelen. Jak poznamenala agentura Reuters, útok vypadá jako další z řady násilností, které trvají od konce září a mají na kontě životy více než 120 lidí. Při útocích, při nichž Palestinci použili hlavně nože a auta, přišlo o život 19 Izraelců. Mezi nejméně 112 palestinskými oběťmi je 75 lidí přistižených při útocích. Podle Palestinců za násilí může dlouhodobě zoufalá situace.
Světové mocnosti v neděli v Římě jednaly o situaci v Libyi a podpořily vznik vlády národní jednoty. Představitelé OSN, USA a Itálie doufají, že oba soupeřící libyjské kabinety ve středu podepíší dohodu o jejím vytvoření. Úkolem konference, které se účastnily skoro dvě desítky zemí a řada zástupců libyjských frakcí, bylo přimět soupeřící libyjské skupiny uzavřít dohodu o společném vládnutí a stabilizovat zemi. Za chaotického prostředí, které následovalo po pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, totiž trpí zejména civilisté a naopak z něj těží džihádisté. Baštou organizace Islámský stát v Libyi je město Syrta. Jednotná vláda bude moct mocnosti požádat o pomoc v boji proti teroristům.
Protirakety Arrow jsou navrženy tak, aby se od nich po vypálení oddělily ve velké výšce hlavice s náloží, které se změní na útočné satelity, jež vyhledají a zasáhnou zaměřené útočící objekty. Arrow 3 vyvíjí izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries s pomocí amerického výrobce letecké techniky Boeing.
Kvůli změně klimatu v posledních šesti letech přesídlilo kolem 30 milionů lidí, hlavně z Afriky a Blízkého východu. Domovy je nutí opouštět hlavně nedostatek vody. Množství lidí se má v blízké době ještě zvýšit. Sucho a nedostatek vody mají podle aktuální studie NASA a OSN vyhnat z domovů až 120 milionů lidí z Afriky a Blízkého východu.
Islámský stát disponuje značným vojenským arzenálem. Teroristické organizaci nechybí granátomety, děla, nebo dokonce v Americe vyrobené tanky Abrams. Sháňka je ale po munici, které denně islamisté vystřílejí desetitisíce, a také po součástkách pro výrobu výbušných zařízení. Část výzbroje IS získává při potyčkách se svými protivníky, další odebírá od svých sponzorů a velké množství kupuje na černém trhu. Odborníci v této souvislosti varují před propustností několikasetkilometrové hranice mezi Tureckem a Sýrií. Rusko obviňuje Turecko, že spolupracuje s teroristy. Údajně od nich odebírá ropu a nebrání ani obchodu se zbraněmi.
Za necelé dva týdny se bude vedení Poslanecké sněmovny zabývat tím, kam poslanci příští rok zamíří v rámci zahraničních cest. Řada výborů reaguje na aktuální uprchlickou situaci, a chtějí tak navštívit balkánské státy, ale i Turecko nebo Alžírsko. Nechybí ovšem ani exotičtější destinace jako Kuba, Vietnam nebo Senegal. Původně chtěli poslanci jet i do Íránu, z cesty ale nakonec sešlo kvůli už uskutečněné návštěvě íránského ministra financí v Praze.
Nejméně šestnáct lidí zahynulo a tři osoby utrpěly zranění při útoku na restauraci v centru Káhiry. Podle úřadů citovaných agenturou AP útok spáchala skupina mladíků, kteří se mstili za to, že dva z nich nebyli do podniku vpuštěni. Oběti uhořely nebo se udusily kouřem, protože restaurace byla v podzemí domu a neměla žádné nouzové východy. Informace o počtu obětí i útočníků se rozcházejí. Mezi oběťmi jsou hlavně zaměstnanci podniku. Podnik, který některé egyptské zdroje označují za noční bar nebo diskotéku, je ve čtvrti Agúza v širším centru metropole na západním břehu Nilu. Kvůli panujícímu napětí v Egyptě útok vyvolal rovněž obavy, zda za ním nestáli islámští radikálové.
Turecko v úterý ráno sestřelilo ruský bombardér, který podle Ankary přes opakovaná varování narušil vzdušný prostor země. Moskva turecká tvrzení odmítla. Podle ní stroj operoval pouze nad Sýrií, v jejíchž hranicích byl také bez jakéhokoli varování sestřelen. Jasno není ani den poté. Incident každopádně zkomplikoval spolupráci Ruska a Západu v boji proti Islámskému státu. Aktuálně.cz se pokusilo shrnout, co všechno o sestřelení Su-24 víme a co následovalo po něm.
Střely s plochou dráhou letu patří při bombardování k nejnákladnějším položkám. Rusové je nasadili teprve podruhé, poprvé se tak stalo 7. října, týden po začátku bombardování.
Útok se odehrál v jižní části města ve čtvrti Búrdž al-Bradžná, kde žijí hlavně šíitští muslimové a působí tam hnutí Hizballáh. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát (IS), proti které Hizballáh bojuje v Sýrii po boku tamějšího prezidenta Bašára Asada.
Necelých 8000 příslušníků ozbrojených sil iráckých Kurdů zaútočilo na Sindžár, držený Islámským státem. Cílem je přerušit důležitou spojnici džihádistů mezi Rakkou na východě Sýrie a iráckým Mosulem. Pád města by měl i velký symbolický význam. Ze Sindžáru a okolí loni v létě uprchly statisíce jezídů, které Islámský stát tvrdě pronásleduje a považuje za nevěřící. Tisíce jezídských žen džihádisté drží jako sexuální otrokyně.
Teorie, že za smrtí 224 pasažérů ruského airbusu na Sinaji stojí teroristická organizace Islámský stát, je pravděpodobnější než dřív. Ruský prezident Putin stopnul lety Rusů do Egypta, na základě zpráv ruských tajných služeb. Britští špioni zachytili konverzaci džihádistů, kteří se o útoku na letoun zmiňovali. Odborník na islámské země Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity se domnívá, že Rusko by – v případě, že se verze o terorismu potvrdí – v útocích na pozice islamistů v Sýrii přitvrdilo. "Čekal bych, že Rusko zareaguje ještě větší silou než dosud," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.
Mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se omluvil za urážlivé výroky, které adresoval na sociálních sítích americkému prezidentovi a ministru zahraničí. Ran Baratz, jmenovaný do funkce teprve ve středu, na Facebooku napsal, že Obama je antisemita a Kerry má myšlení dvanáctiletého dítěte. Kritické výroky napsal ještě před jmenováním do funkce. Urážky vrhly stín na chystanou návštěvu Netanjahua, který je v Bílém domě očekáván v pondělí. Americké ministerstvo zahraničí a dalo najevo očekávání, že Netanjahu jmenování mluvčího přehodnotí. Netanjahu vydal prohlášení, podle něhož výroky neodrážejí stanovisko izraelské vlády. Do Washingtonu mluvčí s premiérem neodjede.
Příliv migrantů je horší než řecká krize, shodují se politici i experti na evropské konferenci Tatra Summit v Bratislavě. Západní politici tlačí na Středoevropany, aby byli solidárnější - a vůči uprchlíkům vstřícnější. Evropa se musí semknout, jinak krizi nezvládne, opakují.
Čtyři země, čtyři verze jednoho příběhu. Egypt, Velká Británie, Spojené státy a Rusko se dohadují, proč došlo v sobotu k tragické nehodě letadla na Sinajském poloostrově, při níž zemřelo 224 lidí. Britové mluví o bombě na palubě, k teroristickému útoku se kloní i Američané. Egypt nechce o ničem takovém ani slyšet, bojí se dopadů na turismus. A Rusové ostatní nabádají, ať do konce vyšetřování mlčí.
Tropická bouře Chapala udeřila v noci na úterý na jihovýchodní pobřeží Jemenu, kde usmrtila několik lidí a způsobila povodně a materiální škody. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na představitele jemenské vlády. Počet údajných obětí úřady zatím neupřesnily. "Škody jsou ohromné a je nutné konstatovat ztráty na lidských životech," řekl vládní představitel. Upřesnil, že vichry ještě ráno dosahovaly rychlosti přes 100 kilometrů v hodině a dlouhý pruh pobřeží sužovaly velké vlny. Záplavy postihly zvlášť správní město Mukallu v provincii Hadramaút. Tropická bouře Chapala je svou silou v této oblasti nezvyklá. Před jejím příchodem varovala Jemen už v pátek Světová meteorologická organizace.
