V hrabství Cambridgeshire na východě Anglie před polednem havaroval americký bojový letoun F-18. Jednomístný stroj dopadl na pole zhruba šest kilometrů od základny Královského letectva (RAF), ze které startoval, informovaly britské servery. Americké vojenské zdroje nehodu potvrdily, stále však zjišťují, co se přesně stalo. Policie oznámila, že pilot havárii nepřežil.
Miliardu a čtvrt vyčlení ministerstvo obrany na nákup nové techniky a zbraní. Reaguje tak na současnou bezpečnostní situaci, kdy jsou vojáci v pohotovosti, aby policii vypomohli s ochranou hranic. Armáda tak nakoupí desítky nových nákladních aut, pozorovací systémy nebo stany. Do skladů přibude i přes osm tisíc nových útočných pušek a pistolí. Ty využijí jak profesionální vojáci, tak i záložáci. Podle ministra obrany Martina Stropnického armáda zbraně potřebuje i kvůli tomu, že v příštím roce by se měly její stavy zvýšit o zhruba tisíc lidí.
Už rok a půl čeká bývalý výsadkář Josef Brychta na to, až bude moci chodit bez berlí. Při misi v Afghánistánu, kde zemřelo i pět jeho kamarádů, utrpěl zranění, se kterým se čeští lékaři doposud nesetkali. Střela mu roztříštila holenní kost a roztrhla nohu. I když se nejdřív zdálo, že Brychta bude dalším veteránem, kterému lékaři uříznou nohu nebo ruku, jeho příběh možná skončí dobře. Díky nadaci pro pomoc veteránům Regi Base se dostal k přednímu americkému odborníkovi, který ho ujistil, že čeští lékaři postupovali správně. Brychta tak nejenže bude znovu normálně chodit, ale možná i běhat.
Britský atašé, kterého si Moskva pozvala, uvedl, že informace k této záležitosti nemá a že předá oficiální odpověď v blízké budoucnosti. Britský list The Daily Star v neděli s odvoláním na vysoké armádní zdroje uvedl, že britským pilotům a pilotům Severoatlantické aliance (NATO) bylo řečeno, že mohou sáhnout i k tvrdým opatřením, pokud budou při své misi nad Irákem ostřelováni ruskými stíhačkami.
Ruský ministr spravedlnosti Alexandr Konovalov v pátek nevyloučil možnost, že Nadija Savčenková, souzená nyní v Rusku za údajný podíl na smrti dvou ruských novinářů loni v Donbasu, bude vydána Ukrajině. Podle agentury TASS ministr nicméně dodal, že by to případně bylo možné, až v jejím procesu padne rozsudek.
Česká policie se rozhodla pro dočasné rozšíření namátkových kontrol na rakouských hranicích. Počet nasazených příslušníků zvýší z 200 na 720 a kontrolovat bude více přechodů než dosud. Zaměří se na malé přechody, chce získat přehled o případné nelegální migraci. V pohotovosti má navíc armáda 650 vojáků, kteří jsou do 120 minut schopni policii na hranicích posílit.
V Afghánistánu se vystřídala česká jednotka, která střeží spojeneckou základnu Bagrám. V zemi nyní působí 5. strážní rota pod vedením Radka Šomana, její jádro tvoří vojáci 71. mechanizovaného praporu z Hranic na Moravě. Armáda o tom informovala na svém webu. Ochranu základny dosud zajišťovala jednotka složená především z příslušníků 42. mechanizovaného praporu z Tábora. V zemi pod Hindúkušem působili od poloviny dubna. Odpovědnost za vnější bezpečnost základny si vojáci oficiálně předali v neděli. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili také představitelé koaličních armád, proslovem ho zahájil velvyslanec v Afghánistánu Miroslav Toman.
USA odmítají vojenskou spolupráci s Ruskem v Sýrii. Podle amerického ministra obrany Ashtona Cartera je ruská taktika "tragicky chybná". Domluvit se chce jen na zajištění bezpečí pilotů. USA a Rusko se vzájemně obviňují z koordinace syrských vojenských operací.
Ministr obrany Martin Stropnický prohlásil, že armáda má jeho důvěru i po zveřejnění průzkumu, který ukázal na její vztah k extremismu. Podle Stropnického totiž průzkum zadaný před dvěma lety ukázal i kladné věci, například to, jak se vojáci dívají na své velení. Další průzkum ministr zadávat neplánuje, chce se ale zabývat tím, jak ten původní vznikal. Průzkum například ukázal, že někteří vojáci by podpořili radikální politická uskupení a pět procent vojáků se účastní extremistických demonstrací.
Nová řada televizního cyklu Tajemství rodu opět probouzí v mnoha Češích touhu pátrat po svých předcích. Noří se do matrik a hledají kusé informace o jejich jménech, datech narození či úmrtí. Možná netuší, že vojenské archivy skrývají podstatně bohatší poklady. O životě dědečků, pradědečků či prapradědečků lze získat zcela detailní informace, pakliže dotyčný prošel vojnou a nejlépe pak první či druhou světovou válkou. "Jste schopni vysledovat, kdy a kde se ten člověk pohyboval, je to opravdu na dny. Na předka, který prošel ve 20. století armádou, můžete najít zcela unikátní materiál," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz vojenský historik Eduard Stehlík.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v pondělí oznámil vyslání asi 25 vojáků a ženijní techniky do Maďarska. Vojáci budou mít za úkol ohlídat schengenské hranice a v Maďarsku mají působit přibližně od 15. října do 15. prosince. Česko zvažuje vyslání i dalších armádních a policejních sil, se zástupci visegrádské čtyřky o tom bude jednat ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr zároveň zdůraznil, že Česko trvá na svém odmítavém postoji ke kvótám.
Ostravský krajský soud dal za pravdu 42 členům současných či bývalých posádek záchranářských helikoptér, kteří chtějí od armády doplatit celkem 50 milionů korun za čtyřiadvacetihodinové služby. Jejich velitelé jim směny při počítání výplat půlili, napsaly Lidové noviny (LN). Zatímco za denní dvanáctihodinovku dostali letci stoprocentní mzdu, za noční část směny jen 50 procent. "Zrušili jsme rozhodnutí náčelníka generálního štábu, které potvrzovalo rozhodnutí velitelů," komentoval pravomocný rozsudek mluvčí ostravského soudu Dalibor Zecha. Stížností posádek se musí znovu zabývat velitelství vzdušných sil. Pokud neobhájí, proč se směny půlily, bude muset armáda peníze pilotům vyplatit.
Jejich identita je utajovaná. Jednotka sto padesáti mužů představuje to nejlepší, co nejen česká armáda, ale i NATO nabízí. Do čtyřiceti osmi hodin jsou schopni zasáhnout kdekoliv na světě.
Proruští separatisté i ukrajinská armáda se dohodli na dalším stahování těžkých zbraní z fronty na Donbasu. Stahování se týká především tanků a děl ráže do 100 milimetrů a minometů ráže do 120 milimetrů. Prozatím se tato akce podle agentury AP týká Luhanské oblasti, sousední Doněcká má přijít na řadu za dva týdny. Podle dohody o příměří musí být těžké zbraně odsunuty nejméně 15 kilometrů od fronty.
Téměř dva měsíce potrvá velké cvičení aktivních záloh. Na manévrech se postupně vystřídají všechny roty, záložníci si navíc vyzkouší spolupráci s profesionální armádou. "Nemůžeme tu mít dvě kategorie armády, ale jednu vzájemně spolupracující a společně cvičící sílu, která sdílí vzájemně své výhody," vysvětluje náčelník generálního štábu Josef Bečvář v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zříceným strojem je transportní letadlo americké armády C-130 Hercules. Spadlo v pátek po půlnoci u letiště v afghánském Dželálábádu. Mezi mrtvými je šest vojáků a pět civilistů pracujících pro spojenecké síly v zemi. Americká armáda příčinu pádu nevysvětlila, v současnosti prý provádí vyšetřování. Radikální islamistické hnutí Tálibán tvrdí, že letoun sestřelili jeho bojovníci.
Přítomnost ruského vojenského letectva v Sýrii je mnohem rozsáhlejší, než se až dosud uvádělo. Z informací uznávaného odborníka Tomáše Souška z časopisu Letectví a kosmonautika vyplývá, že se jedná o desítky nejmodernějších stíhacích bombardérů, bitevníků a helikoptér s obrovským zázemím pilotů, techniků a dalších členů servisu. "Jde o stovky lidí, tudíž značnou bojovou sílu," analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Soušek. Proti přítomnosti ruského letectva v Sýrii nemá v zásadě námitky. S jedinou podmínkou: Rusové se musí zaměřit na systematické bombardování islamistů.
Cvičení policie a armády proběhlo ve středu na hranicích s Rakouskem. V akci bylo 500 policistů a 300 vojáků. Podle ministrů vnitra Milana Chovance a ministra obrany Martina Stropnického potvrdilo schopnost obou složek přesunout se ze svých útvarů na státní hranici. I když požadovaného času pěti hodin od rozhodnutí vlády dosaženo nebylo.
Americké ministerstvo obrany oznámilo, že pozastavuje program, jehož smyslem byl výcvik syrských jednotek povstalců, které měly být schopné pozemního boje proti islamistickým radikálům. V programu nyní bylo pouze 110 povstalců, ačkoli Američané očekávali až pět tisíc účastníků. Pro výcvik nebyl dostatek adeptů, jelikož mnozí z nich odmítali podmínku, že smí bojovat pouze proti radikálům, ale ne už proti režimu prezidenta Bašára Asada.
Ministerstvo obrany i vojenští zpravodajové pátrají, kdo novinářům vynesl výsledky tajného sociologického průzkumu mezi vojáky generálního štábu. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že každý osmý voják představuje pro Česko bezpečnostní riziko. Podle experta kvůli vynesení tajných informací armáda nadlouho přišla o způsob, jak zjistit názory svých vojáků. Ministr obrany Martin Stropnický se domnívá, že únik informací měl za úkol poškodit armádu.
