Tchaj-wan v pátek vyslal stíhačky, aby varovaly 49 čínských letadel před vstupem do jeho vzdušné obranné zóny, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo obrany. Třicet čínských letadel zároveň podle informací ministerstva překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, tedy neformální hranici dělící obě strany.
Mají za sebou desítky bojových operací v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách. Kromě bojů s islamisty byli ale stejně dobří v pomoci tamním lidem dodávkami potravin či poskytnutím léčby. Velmi si jich cení i američtí velitelé speciálních sil. A přesto čeští speciálové zůstávají pro veřejnost přísně uzavřeným světem. Mlčení prolomil až nyní jeden z nich. Petr Matouš.
Ukrajinská armáda pomalu zatlačuje ruské jednotky. A to na některých frontách na východě Donbasu. Vojáci tu vyrábějí speciální zařízení – drony s výbušninou. I díky nim se mohla ukrajinská armáda zmocnit několika ruských zákopů.
„Čína vysílá jasný vzkaz, že si může dovolit vyhrožovat. Kdybychom se tvářili, že Tchaj-wan neexistuje, stane se z něj skvělé území, které může být obsazeno. Proto je důležité s nimi jednat, brát je jako partnery,” varuje senátor Pavel Fischer a dodává: „Komunisté z Číny rozumí jenom armádě. Poměr sil pro ně ale z daleka není tak výhodný, jak by se mohlo zdát a náklady na válku by byly obrovské."
"Americká stíhačka F-35 je nepochybně špičkové letadlo a Česko si nejmodernější technologii zaslouží, musí ale zvážit, jestli si to může dovolit," říká Jiří Verner, bývalý velitel vzdušných sil a dnes zástupce společnosti Saab, která vyrábí letouny gripen. "V roce 2027 budou mít gripeny nalétáno pouze 50 % svého životního cyklu a mohou sloužit dalších osm nebo deset let," tvrdí.
Ruská armáda trpí nedostatkem vojáků, a tak na frontovou linii nasazuje i ty, kteří neprošli důkladným výcvikem. Píše to list The Moscow Times, podle kterého vojáci cvičí někdy i jen několik dní. Přitom podle ruských zákonů je nezbytnou podmínkou před nasazením vojáků do boje alespoň čtyřtýdenní výcvik.
Na sociálních sítích se poprvé objevilo video českého bojového vrtulníku v akci na Ukrajině. Záběry v neděli zveřejnilo Vojenské letectvo Ukrajiny, které zároveň Česku za darování stroje poděkovalo. Z videa není jasné, v jaké oblasti se vrtulník nachází.
„Nákupem stíhaček F-35 všechno placení teprve začíná, v Čáslavi by musela vzniknout nová vzletová i přistávací dráha i zabezpečovací systémy. Samotný nákup by přišel na 80 miliard a pak bychom platili další čtyři až pět miliard korun ročně,” vypočítává vojenský publicista Jiří Vojáček náklady na pořízení amerických stíhacích letounů F-35.
Jan Paroulek, poněkud pozapomenutý hrdina druhé světové války, se narodil přesně před 100 lety. Český rodák z Osečku u Poděbrad se při bojích v západní Evropě vypracoval z pěšáka až na velitele tankové čety. Jeho úspěšnou kariéru však utnul nástup komunismu a pobyt v Jáchymovských uranových dolech.
České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning. Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení. To zároveň zrušilo tendr na nákup pásových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun a nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems.
Od pátku 15. července počítá Rusko nové odvedence do armády. Právě v ten den skončila tradiční jarní vlna odvodů, první od zahájení invaze na Ukrajinu, kde Moskva podle západních zdrojů přišla už o 50 tisíc vojáků. Ruský nezávislý server Meduza vylíčil příběhy branců a popsal, jak se v některých případech odvodové komise uchylují k protiprávním metodám.
Intenzivní boje na východě Ukrajiny vyčerpávají ruskou armádu, která přichází nejen o vojáky a těžkou techniku, ale i o munici. "Denně Rusko vypálí pět až sedm tisíc granátů. Za dva měsíce je to 360 tisíc granátů," říká válečný analytik Michal Brabec. Spojené státy přitom podle něj za jeden rok vyrobí kolem 75 tisíc granátů. I proto je dle Brabce možné očekávat brzké příměří.
Povinný vojenský výcvik může na válku nepřipravil, také během něj často nebylo co dělat. Vojáci se proto často uchylovali k šikaně a hlavně vysokoškolákům vadilo, že na ní ztrácí čas. Přesto si pamětníci myslí, že by se vojna měla vrátit - ale ve smysluplnější podobě. Zjistil to Jiří Hlaváček společně s kolegy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, kteří vyzpovídali sto pamětníků.
Z přeloučské firmy SVOS se vyváží obrněná auta do šedesáti zemí světa. Je jednou z mála dvorních společností, které si vybrala japonská Toyota, aby jim dodávala své off-roady, jež po úpravě míří do služeb OSN, OBSE a dalších mírotvorných organizací. V pancéřovaných vozech jezdí králové, šejkové, premiéři i prezidenti.
