Šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová kritizovala výdaje na obranu Česka, podle ní by se peníze měly investovat spíše do dopravy. "My se nechceme připravovat na válku," řekla webu CzechCrunch. Předsedkyně sněmovny ji za to označila za hlásnou troubu ruské propagandy, senátorka Němcová z ODS mluví o kolaboraci s nepřítelem.
Ukrajinská vláda využila Vánoce, které obyvatelé letos poprvé slavili 25. prosince, k tomu, aby se "v tichosti" pokusila posílit počty vojáků na frontě. Parlamentu předložila návrh zákona, který především snižuje věkovou hranici rekrutů. Podle expertů tamní prezident Volodymyr Zelenskyj nechal tento krok na vládě, aby se ještě nesnížila jeho už tak klesající popularita.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka před měsícem navštívil Ukrajinu. Se svým ukrajinským protějškem Valerijem Zalužným a dalšími partnery z bezpečnostních složek řešil vývoj bojů a možnosti toho, jak může Česko napadené zemi pomoci. "Ta nespočívá jen v dodávkách zbraní. Můžeme podporovat rozvoj ukrajinského průmyslu, ale také okupovanou zemi podržet diplomaticky," řekl v pořadu Spotlight.
Generální štáb Armády České republiky je ve sporu s jedním vojákem kvůli poškození letounu Casa. K nehodě došlo krátce před tím, než měl stroj vzlétnout ke splnění úkolu na egyptském Sinajském poloostrově. Škoda na letounu přesáhla milion korun. Náčelník generálního štábu vojákovi nařídil, aby část uhradil. Dotyčný to odmítl. Aktuálně.cz popisuje detaily neobvyklého incidentu.
"Armáda se stala v podstatě ohlodanou kostrou. Za posledních 25 let jsme byli naprosto devastováni tím, že na ni nebyly zdroje," říká náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka, podle kterého se teď vojáci musí připravovat na válku s jadernou mocností. Kdo je protivník a jak bude armáda v krizi mobilizovat společnost? Jak příprava na dlouhotrvající válku vypadá?
Válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná, řekl na pondělní konferenci v Praze s názvem "Připraveni k boji?" náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Předejít konfliktu podle něj nepomůže domluva, ale pouze odstrašení. Rusko musí reálně vidět schopnosti i vůli se bránit. Zdůraznil nutnost dál podporovat Ukrajinu, kterou Rusko loni v únoru vojensky napadlo.
Armáda si chce ponechat celé letiště Líně u Plzně, kde nakonec koncern Volkswagen nebude stavět továrnu na baterie do elektroaut. Vojáci tam nechtějí žádný průmysl. Po úterním jednání s náměstkem ministra obrany Danielem Blažkovcem a zástupcem náčelníka generálního štábu armády Miroslavem Hlaváčem to novinářům řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
Drony při ruské agresi na Ukrajině změnily pravidla hry, říkají ukrajinští vojáci přímo z fronty. Po příchodu zimy je těžké začínat s útočnými akcemi a podnikat údery pomocí tanků a obrněných vozidel. Proto na scénu přicházejí mrštné, levnější bezpilotní letouny.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko podpořil tvrzení vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného o současném stavu války. "Řekl pravdu," reagoval na ukrajinského generála, který na začátku listopadu varoval před novou fází války – pozičními boji a možnou patovou situací. Kličko se tak nepřímo postavil i proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Americký torpédoborec a několik komerčních plavidel se v neděli v Rudém moři staly terčem útoku, oznámil Pentagon. Jemenští šíitští povstalci Húsíové vzápětí podle agentury Reuters oznámili, že v Rudém moři uskutečnili dronový a raketový útok na dvě izraelská plavidla, která ignorovala jejich výzvy.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v pondělí kontrakt na dodání 24 letounů F-35 Lightning II. Jde o největší armádní zakázku v historii, Česko za stroje zaplatí 150 miliard korun. Stálou součástí českých ozbrojených styl se stíhačky stanou roku 2035. Co tyto špičkové stroje umí a jaké jsou jejich technické vlastnosti, ukazuje grafika Aktuálně.cz.
Britské námořnictvo končí se stoletou tradici čínských služebníků na válečných lodích. Bojí se, že by je tito pracovníci mohli špehovat. Lidé, kteří pro monarchii nasazovali i vlastní život, jsou nyní kvůli tlaku Pekingu vnímáni jako nevěrohodní a totalitní režim by se je mohl pokusit vydírat. Číňany nově nahradí nepálští Gurkhové. Upozornila na to britská média.
Na dálnici D6 ve směru z Karlových Varů na Prahu těsně za sjezdem na Lány došlo ve středu ráno k nehodě tří obrněných vozidel s červeným Hyundai ix20. Řidička do kolony tří pandurů náhle vjela při připojování na dálnici. Zraněni byli čtyři vojáci.
Ve třech státech Evropy se Česko podílí svými ozbrojenými silami na zajišťování společné obrany v rámci NATO. Jde o země východního křídla aliance, jednou z nich je Litva. Tamní základna se nachází v městečku Rukla, hodinu jízdy autem severozápadně od hlavního města Vilnius. Čeští vojáci zde plní spojenecké úkoly s jednotkami dalších pěti zemí aliance. Aktuálně.cz základnu navštívilo.
Elitní 601. skupina speciálních sil má nového velitele. Je jím voják, který dostal za hrdinství při misi v Afghánistánu státní vyznamenání. Navzdory vážnému zranění při nečekaném výpadu Tálibánu vyvedl kolegy z jednotky do bezpečí. Takzvaní speciálové platí za špičku české armády, nasazují se do nejnáročnějších operací. Speciálními silami prošel i stávající náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Na ostřelování i válku jsou zvyklí. Přesto je masakr, který před dvěma týdny na jihu Izraele rozpoutal Hamás, zaskočil. Nyní v kibucu Bar'am na severní hranici Izraele zůstává jen armáda a tým první reakce ozbrojených kibucníků. Jsou v pozoru kvůli možnému útoku Hizballáhu z Libanonu. A pokud zaútočí, budou se bránit. Deník Aktuálně.cz se spojil s členkou bezpečnostní rady evakuovaného kibucu.
Generálmajor Pavel Kolář už není velitelem mezinárodní mise, která dohlíží na dodržování podmínek mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem. Požádal o uvolnění z funkce kvůli osobním důvodům. Jeho rozhodnutí však předcházelo nevhodné chování k vysoce postavené kolegyni. Kolář už je zpátky v Česku. Jak Aktuálně.cz potvrdil generální štáb, jeho odchodem přišlo Česko o velitelskou pozici mise.
Pokud by Česko vojensky napadla jiná země, ochotně by ji šli bránit čtyři z deseti obyvatel. Vyplývá to z průzkumu organizace Post Bellum a společnosti NMS Market Research uspořádanému k příležitosti 85 let od podpisu mnichovské dohody. Obdobná studie přitom v roce 2020 uváděla, že za vlast je ochotná jít bojovat polovina Čechů.
