








Každý večer uléhají do postele v dětském pokojíčku, ačkoli jsou už dávno dospělí. Fenomén "mama hotelů" se v Česku rozšířil v 90. letech. Současným mladým z generace Z se podařilo tento nepříznivý trend zastavit, osamostatňují se průměrně ve věku 25,8 roku, o rok dříve než jejich rodiče. Mezinárodní srovnání ukazuje, že to není samozřejmost.



Volební prohru končící vládní koalice snáším špatně, přiznává herečka a stand-up komička, ale také moderátorka předvolebních debat s premiérem Iva Pazderková. "Je mi to strašně líto," konstatuje s tím, že do poslední chvíle věřila, že výsledek bude lepší.



Pohled na mladší ročníky zároveň ukazuje, že se situace v následujících letech nebude zlepšovat.



Slovenská herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová vystudovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, ale už od přelomu 60. a 70. let začala působit jako herečka (v letech 1983 až 1990 ve Slovenském národním divadle). Do povědomí české veřejnosti se zapsala hlavně rolemi ve Vláčilově filmu Markéta Lazarová či v Menzelových poetických Postřižinách.



Mezinárodně uznávaný elitní vyjednavač Adam Dolník přiznává, že s věkem se u něj vnímání toho, co je odvaha, mění. Co je odvaha, když je člověk mladý, je později s rodinou po boku „totální nezodpovědnost“, konstatuje.



Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.



Z klimatické politiky plynou konkrétní opatření, která povýšila vyšší cíl - klima - na úkor životního standardu a životní úrovně občanů. Vyhráli - a je to zcela jasné - ti, kteří obhajovali zájem občanů. A to nejen u nás. Hlasy, které říkají, že zelenou politiku je potřeba změnit, se ozývají po celé Evropské unii, naposledy z úst německého kancléře Friedricha Merze.



Maďarsko-americký podnikatel George Soros slaví 12. srpna 95. narozeniny. Patří k nejznámějším a nejštědřejším filantropům světa. Své jmění vybudoval díky finančním spekulacím a miliardy dolarů z něj věnoval na podporu lidských práv a liberálně-demokratických iniciativ po celém světě. Právě tato činnost si vysloužila i mnoho kritiky.



Stesky politiků, politologů i publicistů, že je česká společnost politicky nesmiřitelně rozpolcena, trvají od pádu komunismu. Hořekování je však odrazem úporností politického zápasu, který se rozběhl a jehož intenzita nikdy výrazněji neklesla. Nejdříve šlo o způsob a rychlost přechodu k trhu a demokracii, později o zapojení Česka do západních struktur a nyní o jeho místo v rychle se měnícím světě.



Politické strany se podle sociologa a politologa Jana Hartla proměnily v uzavřené kluby, jejichž členům nejde ani tak o veřejné blaho, jako o vlastní kariéry.



Experiment amerického vědce Johna B. Calhouna odhaluje děsivé důsledky přelidnění. V uzavřeném prostoru sledoval myší společenství, které prošlo dramatickým sociálním rozpadem, přestože obyvatelé žili v absolutním bezpečí a všeobecné hojnosti jídla a pití. Vědci na základě tohoto experimentu zkoumali i chování lidí. V lecčem se symptomy myších společenství podobají těm dnešní lidské společnosti.



Pokles porodnosti je dlouhodobý celosvětový trend. V České republice ale v posledních letech nastal naprosto bezprecedentní propad, konstatuje demografka Dana Hamplová. "V roce 2021 jsme v Evropě byli v podstatě na špici v úhrnné plodnosti - rodilo se v průměru něco přes 1,8 dítěte na ženu. A najednou jsme klesli na 1,37."



Ruská společnost je dnes pod mnohem větším vlivem vidění světa, které vedlo k válce, domnívá se slavista Tomáš Glanc. Společnost nicméně nefunguje dichotomicky, zdůrazňuje s tím, že v Rusku nejsou pouze zastánci Putina a proti nim stojící opozice.



Když se řekne "útěk z civilizace", mnohým se vybaví romantická představa o volnosti, hvězdách nad hlavou a žití mimo systém. Jenže málokdo se do takového způsobu bytí skutečně pustí. Tenhle kluk s batohem ano. Jan Bednář alias Nomád se společně se svým věrným psím společníkem Obi-Wanem vydal na pouť, která změnila všechno. Nejen směr jeho cesty, ale především jeho život.



Stávající politicko-ekonomická krize ve světě je podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila důsledkem „megatrendu rostoucí polarizace ve společnosti“. „Respektive narušování společenské smlouvy, kterou jsme tady měli,“ vysvětluje.



Zdražování alkoholu by podle adiktologa Miroslava Bartáka daleko víc působilo paradoxně na ty, kteří pijí méně. "Často přesvědčujeme přesvědčené, ale musíme se více zaměřit na ty, kteří užívají alkohol rizikově," vysvětluje. Dodává ale, že celopopulační přístup je určitě také na místě.



Neustálé sdílení zážitků, názorů, ale také třeba polohy se díky sociálním sítím stalo normou. Čím dál více zveřejňujeme soukromí a někdy i niterní myšlenky. Ačkoliv se může zdát, že sdílení by mohlo být spíše prospěšné, třeba kvůli upevňování vazeb a sbírání inspirace, často se dopracujeme k úzkostem, závislostem i žárlivosti. Jak nemít "FOMO" a zničily sociální sítě randění?



Společenské vnímání gayů a leseb se v čase dramaticky měnilo. Mnohdy museli čelit tvrdému pronásledování, za svou orientaci byli – a i dnes v některých zemích stále jsou – trestáni smrtí. Cesta k přijetí homosexuálů společností byla dlouhá a postupná. A boj za základní lidská práva ani v 21. století ještě nekončí.



Při natáčení o Vitalijovi na Sibiři jsme si kladli výzkumnou otázku - jak je možné, že někdo hlasuje de facto proti svým vlastním zájmům? líčí dokumentarista Filip Remunda, autor snímku Štěstí a dobro všem.



“Mně se faux pas nestává,” říká Ladislav Špaček, odborník na etiketu a bývalý mluvčí prezidenta republiky. Ve Spotlightu Aktuálně.cz mluví o rozvolňování společenských pravidel, hodnotí módní návyky mladé generace a tvrdí, že Češi se stále nenaučili stolovat. “Vývoj etikety je překotný, musí ale mít určité dno, od kterého se odrazit,” tvrdí Špaček.