reklama
 
 

Boj o přestupní tabulky vypukl. Zastaví ho až v Bruselu?

27. 12. 2014 17:15
Hokejisté a další sportovci v Česku živí naději, že by jim brzy mohly být rozvázány ruce. O problému tabulek se letos začalo mluvit a příští rok se může vyřešit. Buď dohodou, anebo soudem.

Praha – V zákulisí českého sportu se rozhořela válka. Válka o tabulkové odstupné, anachronismus, kterého se v Evropě drží krom Česka už jen Slovensko a Malta. Na jedné straně barikády stojí hráči, rodiče a některé sportovní organizace, na druhé sportovní kluby a svazy, které se brání změnám zavedených pořádků.

Příští rok může být pro osud tabulek v Česku klíčový. Zaobírat se jimi budou soudy po celé republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a na základě jeho posudku možná i Evropská komise v Bruselu.

"Ten systém časem stejně spadne. Buď se dohodneme, nebo ho shodí žaloby rodičů, kteří vlastní děti vykupovali z klubů, nebo hokejistů, kterým ukončily tabulky kariéry. A jsou takoví, kteří jsou ochotní do toho jít," tvrdí Jiří Vykoukal, jeden ze zástupců hráčů v Hráčské asociaci a sám bývalý vynikající hokejista (rozhovor s ním čtěte zde).

Rozsudek ÚOHS a Evropské komise

Byla to ale právnička Markéta HaindlováČeské asociace fotbalových hráčů, které v celé věci došla trpělivost jako první. V září tohoto roku oslovila Výkonný výbor FAČR se zdvořilostní otázkou, zda by náhodou nechtěli systém tabulek zrušit dobrovolně. Jenže byla okamžitě odmítnuta, a tak celou záležitost podstoupila Evropské komisi v takovém podání, že je v Česku na sportovcích hrubě porušováno právo Evropské unie.

Haindlová si je dobře vědoma, že má šanci. Evropská komise už do sportovního práva zasáhla jednou v devadesátých letech. Případ Bosman tehdy kompletně změnil přestupní řády fotbalu po celé Evropě.

Co se se stížností děje teď? Věc stále běží. Evropská komise ji však vrátila zpět do Česka s vysvětlením, že se jí bude zabývat až na základě doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten má záležitost na stole nyní a Haindlová očekává, že klíčový verdikt, který by mohl záležitost podstoupit až do Bruselu, vynese hned počátkem roku 2015.

Případ Bosman. Čím změnil evropský fotbal?

Už je to téměř dvacet let, co průměrný belgický fotbalista Jean-Marc Bosman změnil fotbalovou Evropu. Bosman byl hráčem belgického klubu RFC de Liége, a když mu tam v roce 1990 skončila smlouva, dohodl se na angažmá s francouzským USL Dunkerque. Tam však přestoupit nemohl, protože RFC tehdy jeho přestup zastavilo. V té době totiž platilo to, co v Česku nyní - tedy že měl původní klub, i když kontrakt s hráčem vypršel, nárok na odškodné.  

Belgický fotbalista se cítil poškozen a obrátil se na Evropský soud. Ten se táhl pět let, ale nakonec mu dal za pravdu. Od prosince roku 1995 jsou v zemích Evropské unie fotbalisté bráni jako zaměstnanci a po skončení jejich smlouvy jim nesmí býti bráněno v odchodu jinam, navíc kluby po skončení smlouvy nemají nárok na žádnou finanční kompenzaci, takže hráči mohou odejít kamkoliv zadarmo. S novým klubem se na smlouvě mohou takto dohodnout až šest měsíců před koncem platné smlouvy, což je v Evropě běžná věc. Například před rokem takto zadarmo přestupoval z Borrusie Dortmund do Bayernu Mnichov kanonýr Robert Lewandowski.

Pokud by Haindlová uspěla, měla by v ruce zbraň, která tuhle válku vyhraje. I Petr Bříza, viceprezident hokejového svazu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že v případě rozhodnutí soudu by musel svaz tabulkový systém rychle měnit.

Jindřichův Hradec vs. hokejový svaz

Na tabulkové odstupné za hokejisty dosud nejvíce doplatily děti v Jindřichově Hradci. Pětatřicet rodičů a deset trenérů tam nevěřilo v transparentnost tamního klubu ovládaného neznámými pražskými podnikateli a hospodařícího především z veřejných peněz, a tak si založili klub vlastní. Teď jsou trnem v oku.

Na rozdíl od jiných klubů tvrdí, že výchova mládeže nestojí klub kromě pronájmu ledu (ten navíc hradí stejně jako u většiny ostatních město) a času trenérů v podstatě nic, navíc prohlásili, že jejich klub nebude tabulkový systém respektovat, a pokud od nich někdo bude chtít odejít, ať klidně jde. Zadarmo.

Po roce se k nim hlásí na sto dětí, i když hokejové zápasy hrát nemohou. Registrace pětatřiceti z nich totiž vlastní původní hokejový klub. Ten je odmítá vydat (má na to v rámci ČSLH právo) a rodiče zase tvrdí, že než aby se vrátili zpět, raději jejich děti skončí s hokejem úplně. Svaz teď neví, jak problém vyřešit.

Tabulkové odstupné. Co je to?

Tabulkové odstupné je hodnota hráče, na kterou má původní klub nárok, když se hráč rozhodne odejít jinam. A to dokonce i v takových případech, kdy hráče s oddílem nedrží žádná smlouva.

Tyto tabulky se vztahují na dospělé i děti, a to nejen v hokeji. Například v extralize se ale hodnota každého takového hráče pohybuje kolem milionu korun i výš, cena dítěte je pak přestupním řádem ČSLH v hokeji stanovena v rozmezí od 10 do 300 tisíc korun v závislosti na věku dítěte. Tyto peníze za kluby často vyplácejí rodiče.

Že jde o citlivý případ, svědčí i podrážděná reakce hokejového svazu bezprostředně poté, co se jím zabýval i deník Aktuálně.cz (čtěte ZDE). Ve stejný den zástupci svazu podle informací Aktuálně.cz volali i do Jindřichova Hradce s příslibem pomoci, jenže od té doby se podle činovníků nového jindřichohradeckého klubu neděje vůbec nic. Svaz s nimi údajně dokonce přerušil komunikaci úplně.

I proto bude zajímavé sledovat, jak se celý spor vyřeší. Pokud bude nadále platit, že původní klub registračky dětí nevydá, bude muset nějakým způsobem zasáhnout právě svaz, který je pod tlakem. Vždyť v tuto dobu na billboardech po celé republice v náborové kampani hlásí „Pojď hrát hokej, hokej je bezva". Přitom bezmála čtyřicet dětí, které by ho hrát opravdu chtěly, v Jindřichově Hradci nemohou.

Soudní proces Krejčiřík vs. HC Olomouc

Už 21. ledna 2015 je na programu druhé soudní jednání ve sporu Petra Krejčiříka a olomouckého hokejového klubu. Krejčiřík musel před dvěma lety za přestup svého teprve třináctiletého syna z Olomouce do Zlína zaplatit 605 tisíc korun. Teď chce tyto peníze vysoudit zpět.

Takhle vysokou sumu musel zaplatit, protože za syna těsně před přestupem podepsal v Olomouci hráčskou smlouvu. Teď tvrdí, že byl k jejímu podpisu donucen vydíráním ze strany klubu, a navíc poukazuje na to, že je smlouva sama o sobě neplatná, protože na ní chybí podpis opatrovnického soudu.

Podpis opatrovnického soudu pravděpodobně chybí i na jiných smlouvách, které hokejové kluby podepisují s nezletilými hokejisty. Existují přitom právní judikatury, které souhlas tohoto soudu vyžadují.

Naštvaný otec: Tabulky jsou krádež na lidi

"Nějací pánové na svazu ledního hokeje si odsouhlasili jakési tabulky za odchod hráče. Za mladšího dorostence chtějí 150 tisíc, za staršího 300 a za juniora půl milionu. Platit to mám já jako rodič, který s děckem chodí na zimák od jeho začátku, kdy ve čtyřech letech vlezl poprvé na led, a ten klub mi za celou tu dobu nezaplatil ani tkaničky. Tabulková cena 150 tisíc je z mého pohledu totální krádež na lidi, kteří třeba chtějí dát dítě do jiného klubu, aby šlo hokejově nahoru, protože ten jejich původní zaspal dvacet let," řekl naštvaný otec Petr Krejčiřík Aktuálně.cz.

Pokud tedy soud rozhodne ve prospěch Krejčiříka, může to být pro hokejové prostředí divoký precedent. Celý spor se však potáhne zřejmě ještě několik let a kvůli přesvědčení obou stran zřejmě neskončí jen na okresní půdě.

Hráčská komise a hokejový svaz

Iniciativu za zrušení tabulek vyvíjí i Česká asociace hokejistů (CAIHP) vedená Markem Černoškem, která tvrdí, že má páku i přímo ve strukturách svazu v podobě nově zřízené Hráčské komise. I ta může sportovcům hodně pomoct. Jiří Vykoukal, který je také členem Výkonného výboru CAIHP, tvrdí, že se hokejisté budou chtít dohodnout, aby změna systému způsobila pro český hokej co nejmenší dopady.

Jenže tady je problém čas. Viceprezident svazu Petr Bříza v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že takhle velkou změnu řádů svaz schválí jen na velké konferenci jednou za dva roky. Ta nejbližší je na programu až v roce 2016.

Příštích dvanáct měsíců tak v rámci té lepší mírové dohody změnu nepřinese určitě. Může ale přinést prostor pro vyjednávání a hledání společné řeči. S úpravou systému souhlasí i Petr Bříza, který toto dokonce sám už jednou neúspěšně prosazoval.

Facebooková stránka autora článku - Adam Sušovský - Aktuálně.cz.

autor: Adam Sušovský | 27. 12. 2014 17:15

Související

 

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama