Situace v Kurské oblasti začíná být pro Ukrajince kritická. Podle bezpečnostního analytika a politického geografa z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Jana Kofroně se zdá, že se ukrajinský "výpad" na ruské území chýlí ke konci. "Ještě před dvěma nebo třemi týdny Ukrajinci drželi až 450 km čtverečních. Teď je to pod 200," dokládá ruský postup ve Spotlight News.
O co proboha Donaldu Trumpovi jde? Nad tím asi uvažuje každý, kdo sleduje jeho eskapády. Je to blázen? Chaot? Ruský agent? Marc A. Thiessen se v deníku The Washington Post pokouší o racionální analýzu Trumpa - jako někdo, kdo se současným americkým prezidentem o válce mluvil často a dlouho.
To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli "o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace".
Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli "o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace".
Podle deníku The Times Británie "koučuje" Ukrajinu při mírových rozhovorech, aby se neopakovala hádka s Trumpem v oválné pracovně. Premiér Starmer zároveň tlačí na USA, aby obnovily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou po náhlém přerušení minulý týden.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko by mělo mít k dispozici jaderné zbraně a jedná proto o formě jaderného sdílení s Francií. Francouzi jsou skutečně schopni poskytnout Evropě jaderný deštník, uznává bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl by ale o hodně menší než ten americký.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko by mělo mít k dispozici jaderné zbraně a jedná proto o formě jaderného sdílení s Francií. Francouzi jsou skutečně schopni poskytnout Evropě jaderný deštník, uznává bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl by ale o hodně menší než ten americký.
Ačkoliv Donald Trump tvrdí, že Američané doplácejí na válku na Ukrajině, minimálně americký zbrojní průmysl si může mnout ruce. Podíl USA na celosvětovém vývozu zbraní stoupl v letech 2020 až 2024 na 43 procent. V uplynulých dvaceti letech se přitom pohyboval standardně okolo 35 procent.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
"Je čas, abychom se odvážně podívali na naše možnosti disponovat nejmodernějšími zbraněmi a prozkoumali možnosti jaderných a moderních nekonvenčních zbraní," řekl Donald Tusk včera v polském parlamentu při jednání o bezpečnostní situaci.
Neochota Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohla Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
"Ukrajinci jsou už na nespolehlivost ze strany USA zvyklí," říká spolupracovník Aktuálně.cz žijící na Ukrajině Petr Žídek. Podle něj to pro Ukrajinu není nic nového - k "zamrznutí" americké pomoci docházelo i za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena.
Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle, zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. "Celý svět teď deglobalizuje – většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách," upozorňuje.
Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle, zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. "Celý svět teď deglobalizuje – většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách," upozorňuje.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Diplomatická roztržka v Bílém domě mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaplnila všechna světová média. Podle zmocněnce vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného si musíme zvyknout, že nová Trumpova administrativa necítí vůči Evropě žádnou empatii. "Jsou k nám teď emočně úplně chladní a my byli 80 let zvyklí, že tomu tak nebylo," říká.
Ukrajina se oprávněně domnívá, že příměří bez věrohodných bezpečnostních záruk podporovaných Západem je pastí, která by Rusku umožnila znovu vyzbrojit a vnitřně destabilizovat Ukrajinu. Na tuto diskusi s americkými představiteli však nebyla vhodná doba, komentují některá zahraniční média a experti páteční roztržku v oválné pracovně.
Prezidenti Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj v Oválné pracovně: co, proč a jak se stalo.
V pátek to řekl v rozhovoru pro portugalskou televizi a zopakoval v rozhovoru pro Le Monde. Prezident Macron je připraven jednat s evropskými partnery o sdílení francouzského jaderného deštníku. Byla to původně myšlenka vítěze německých voleb Friedricha Merze - vytvořit evropský jaderný deštník. A jaderné zbraně má v EU pouze Francie, v Evropě pak ještě Velká Británie, která ale není členem unie.
