Reklama
Reklama

Dan Poláček

1894 článků
Dan Poláček

Moje články

Fotogalerie / Šicí dílny v Táboře vyrábějí pro lidi roušky / Adam Helma
Fotogalerie / Šicí dílny v Táboře vyrábějí pro lidi roušky / Adam Helma
Fotogalerie / Šicí dílny v Táboře vyrábějí pro lidi roušky / Adam Helma

Obrazem: Jedenáct hodin u stroje. Táborské švadleny s rouškami pomáhají ze všech sil

V pět ráno usednou za šicí stroj, u kterého se krčí jedenáct hodin, a v zaměstnání tráví čas i nad rámec své pracovní doby. Tak v posledních dnech vypadá režim švadlen v jedné táborské dílně, které se obětavě pustily do výroby roušek - tolik nedostatkového zboží. Podívejte se s námi, jak pracovní zápřah v jihočeské dílně Angel Wings vypadá.

Papež František / Řím / Modlitba / Koronavirus
Papež František / Řím / Modlitba / Koronavirus
Papež František / Řím / Modlitba / Koronavirus

Fotka papeže v pustých ulicích Říma se virálně šíří na sociálních sítích

Papež František se v neděli bez ohlášení vydal pěšky do pustých ulic Říma, ochromeného nákazou koronaviru. Zamířil k bazilice Panny Marie Sněžné a do kostela sv. Marcela, aby se tam modlil za nemocné a za konec pandemie. Zachytil ho přitom fotograf společnosti Vatican Media a jeho snímek se stal hitem sociálních sítí, kde sklízí tisíce lajků.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Svátek MDŽ / ČTK
Jednorázové užití / Fotogalerie / Svátek MDŽ / ČTK
Jednorázové užití / Fotogalerie / Svátek MDŽ / ČTK

Obrazem: Komunisté Mezinárodní den žen nevymysleli, využít ho však dokázali naplno

I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.

Reklama
Jednorázové použití / Fotogalerie / Působivé zásahy do krajiny od umělce Patrika Proška
Jednorázové použití / Fotogalerie / Působivé zásahy do krajiny od umělce Patrika Proška
Jednorázové použití / Fotogalerie / Působivé zásahy do krajiny od umělce Patrika Proška

Neuvěřitelné krajiny Patrika Proška. Mění je v dočasné umělecké dílo - a fotografuje

Patrik Proško je český sochař, který vyměnil ateliér za přírodu. A právě tam vznikají jeho fascinující díla. Trvají většinou jen krátce a jediným záznamem jejich dočasné existence jsou fotografie, které umělec pořizuje (ukázky z nich najdete ve fotogalerii). Jeho práce byly k vidění v nejrůznějších zemích světa - a právě nyní se chystá do Amazonie.

Reklama
Obrazem: Ze života vězněného ukrajinského režiséra Olega Sencova / Jednorázové užití / Reuters
Obrazem: Ze života vězněného ukrajinského režiséra Olega Sencova / Jednorázové užití / Reuters
Obrazem: Ze života vězněného ukrajinského režiséra Olega Sencova / Jednorázové užití / Reuters

Bití ve vězení, hladovka i setkání se státníky. Drama života Olega Sencova obrazem

Třiačtyřicetiletý režisér Oleg Sencov toho stihl za svůj relativně krátký život už hodně. Po zatčení na obsazeném Krymu a odsouzení k drastickému trestu dvaceti let v ruském vězení se stal jedním z nejznámějších ukrajinských politických vězňů. Přestál bití, ponižování i hladovku a po svém propuštění loni v září patří k nejznámějším Ukrajincům, reprezentujícím tuto zemi po celém světě.

Jednorázové užití / Francie trvale odstavila svou nejstarší jadernou elektrárnu Fessenheim / Profimedia
Jednorázové užití / Francie trvale odstavila svou nejstarší jadernou elektrárnu Fessenheim / Profimedia
Jednorázové užití / Francie trvale odstavila svou nejstarší jadernou elektrárnu Fessenheim / Profimedia

Francie odpojuje nejstarší jadernou elektrárnu. Macron chce snížit závislost na jádru

Mezi předvolebními sliby někdejšího francouzského prezidenta Francoise Hollanda byl i ten o uzavření jaderné elektrárny Fessenheim do roku 2016. K tomu ale za jeho úřadování nakonec nedošlo. Vypnutí elektrárny, které má Francii pomoci v přechodu k obnovitelným zdrojům, se zpozdilo o více než tři roky. Tento pátek večer začalo odpojování prvního reaktoru, druhý přeruší provoz v červnu.

Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků
Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků
Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků

Obrazem: Neví se, jak ani kde zemřeli. Badatelé pátrají po hrobech Čechoslováků

Před sto lety zemřely v zajateckých táborech ve Střední Asii tisíce Čechoslováků. Do oblasti tehdejšího Turkestánu se letos vypravil badatel Radim Chrást, aby zmapoval jejich osudy. "V blízkosti bývalých zajateckých táborů z první světové války jsou pohřbeny tisíce Čechů a Slováků, o kterých víme až zoufale málo. Natož aby měli důstojné pomníky," říká.

Reklama
Jednorázové užití / Hotel Thermal na archivní fotografiích / MM
Jednorázové užití / Hotel Thermal na archivní fotografiích / MM
Jednorázové užití / Hotel Thermal na archivní fotografiích / MM

Thermal při výstavbě a dnes. Rekonstrukce v režii ministerstva rozpoutala vlnu vášní

Hotel Thermal v Karlových Varech byl postaven v letech 1967 až 1976, nyní ikonická budova prochází největší rekonstrukcí ve své historii. Podívejte se na snímky zachycující, jak hotel vypadal při výstavbě i krátce po svém otevření před téměř půlstoletím, doplněné o komentáře tehdejších architektů. Nabízíme srovnání, jak opravy promění ráz pokojů i oblíbeného bazénu.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Dílna na výrobu vitráží Lubenec / Kniha
Jednorázové užití / Fotogalerie / Dílna na výrobu vitráží Lubenec / Kniha
Jednorázové užití / Fotogalerie / Dílna na výrobu vitráží Lubenec / Kniha

České vitráže nadchly i v USA. New York ozdobí svaté malby "cool" černochů z Lubence

Jitka a Richard Kantovi jsou úspěšní mistři vitráží z Lubence nedaleko Karlových Varů. Spolupracují se světovým umělcem, který dělal portrét bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, vitráže na zakázku dělali do domu saúdskoarabského šejka v Londýně nebo pro bývalého starostu Moskvy, do jeho hotelu v Karlových Varech. Každá vitráž je originální a nese rukopis výtvarnice Jitky Kantové.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Ohlédnutí za areálem Čepra v Loukově na Kroměřížsku, kde dříve vybuchla autocisterna / HSZ-Čepro
Jednorázové užití / Fotogalerie / Ohlédnutí za areálem Čepra v Loukově na Kroměřížsku, kde dříve vybuchla autocisterna / HSZ-Čepro
Jednorázové užití / Fotogalerie / Ohlédnutí za areálem Čepra v Loukově na Kroměřížsku, kde dříve vybuchla autocisterna / HSZ-Čepro

Děsivý výbuch rozmetal předloni státní sklady benzinu. Nyní po něm nejsou ani památky

Státní společnost Čepro ve svém skladu v Loukově na Kroměřížsku otevřela nové výdejní lávky pohonných hmot pro plnění automobilových cisteren. Slavnostní inaugurace, které se zúčastnil i premiér Babiš, byla pomyslnou tečkou za děsivým výbuchem, k němuž v Loukově došlo před rokem a půl. Podívejte se na aktuální snímky i na fotky z tehdejšího neštěstí.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Obrazem: Lidé s maskami proti koronaviru / Profimedia
Jednorázové užití / Fotogalerie / Obrazem: Lidé s maskami proti koronaviru / Profimedia
Jednorázové užití / Fotogalerie / Obrazem: Lidé s maskami proti koronaviru / Profimedia

Svět ukrytý za rouškami. Tak vidí špičkoví fotožurnalisté symbol boje s koronavirem

Jednou z nejvýznamnějších událostí začátku roku 2020 je bezesporu nástup epidemie koronaviru. Dokumentují ho samozřejmě špičkoví fotožurnalisté z celého světa. Nejčastějším symbolem epidemie se na jejich snímcích stává rouška. A každý ji fotí po svém: nad některými snímky člověka až mrazí, jiné jsou výtvarně působivé a nad některými se i přes závažnost situace můžete i pousmát.

Fotogalerie / Iránská továrna na vlajky určené ke spálení / Reuters
Fotogalerie / Iránská továrna na vlajky určené ke spálení / Reuters
Fotogalerie / Iránská továrna na vlajky určené ke spálení / Reuters

Továrna na hněv. Tady Íránci vyrábějí vlajky USA a Izraele určené ke spálení na ulici

Málokoho těší každé vyhrocení mezinárodní situace mezi Íránem a jeho rivaly tolik jako malou továrnu kousek od Teheránu. Věnuje se totiž výrobě amerických a izraelských vlajek, které demonstranti s oblibou pálí na demonstracích. Momentálně si tak zaměstnanci nemohou na nedostatek práce stěžovat. Když se obzvláště daří, vyrobí manufaktura kolem dvou tisíc státních symbolů za měsíc.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama