









Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.



Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.



Případ uzavřeného společenství kolem kutnohorského léčitele otevřel otázku, kde končí osobní víra a kde začíná manipulace. Vyšetřování i následné soudní řízení ukázaly, jak silný vliv měl vůdce skupiny na své stoupence a jak zásadně zasahoval do jejich rozhodování. Kauza vyvolala celospolečenskou debatu a stala se i námětem nově připravovaného seriálu. Jak se celý případ odehrál?



Vyrazily na koupaliště a už je nikdo nikdy neviděl. Školačky Janu Unčovskou a Jarmilu Kamenovovou v pražském Prokopském údolí zastřelil tehdy osmnáctiletý František Zenker. Důvod? Náhoda a umlčení. Smutný případ až po 12 letech vyřešil slavný vyšetřivatel Jiří Markovič, který ho svou metodou přiměl k doznání i přesné rekonstrukci. Jak to, že vrah tak dlouho unikal spravedlnosti?



Dvanáct hrdinů, kteří viděli Zemi jako křehkou modrou kouli, se stalo symbolem triumfu. Jenže jejich největší výzva nezačala na lunárním povrchu, ale až po návratu domů – v boji s depresí, hledáním smyslu i tíhou slávy. NASA nyní ladí březnový start mise Artemis, která po dekádách vrátí astronauty k Měsíci, připomeňte si fascinující i tragické příběhy jejich předchůdců.



Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.



Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.



Internet je plný fascinujících příběhů - ne všechny jsou ale pravdivé. Třeba v lednu 2026 oklamaly miliony lidí obří sněhové závěje na Kamčatce, o rok dříve se zase šířil dojemný osud rodiny Kowalských. Digitální prostor nám již roky nabízí pravidelnou dávku takzvaných hoaxů, které nás umí pořádně zmást. Vydejte se střemhlav bizáru a poznejte jedenáct legendárních internetových podvodů.



Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.



Anton Schimak v 19. století děsil celou Moravu. Při vraždění a loupení si nebral servítky a u soudu ničeho nelitoval. Byl to člověk natolik zkažený, že se na jeho popravu prodávaly vstupenky.



Zabil dvě ženy a dalších dvanáct brutálně napadl. Většinu svých nejhorších zločinů přitom Miroslav Stehlík spáchal během nařízené ústavní léčby. Jak se mohlo stát, že narušený sadista mohl z bohnické psychiatrie v Praze nerušeně odcházet lovit své oběti?



Na dně jedné z nejděsivějších pustin planety leží kameny, které zanechávají dlouhé stopy – a přesto nikdo neviděl, že by se pohnuly. Vítr, led, nebo něco jiného? Téměř sto let trvalo, než věda odhalila, co se na Racetrack Playa skutečně děje.



Modrá dodávka ji měla dovézt domů, místo toho s ní zamířila do pekla. Patnáctiletá Mary Vincent přežila brutální útok násilníka, který ji připravil o obě ruce a nechal v rokli v přesvědčení, že vykrvácí. Přežila – a usvědčila ho. Jenže systém ho po letech pustil zpět na svobodu, kde znovu zabíjel. Dnes Mary inspiruje svět svými obrazy i vlastnoručně vyrobenými protézami.



Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.



Kunratický les je rozlohou sice malý a nachází se uprostřed hlavního města, zdá se ale, jako by nejrůznější násilníky a zabijáky přímo magicky přitahoval. Historie pamatuje velké množství vražd, napadení i podivných událostí, ke kterým došlo právě v nevelkém pražském lese.



Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.



Téměř dvě století nás legenda o sněžném muži nutila vzhlížet k vrcholům Himálaje s posvátnou hrůzou. Pátrali po něm nacisté, vědci i Reinhold Messner, zatímco indická armáda ještě nedávno hlásila nález obřích stop. Jenže pak promluvila analýza DNA a ukázala pravdu, která je fascinující i trochu komická. Yetti existuje, ale ne jako primát.



Byl to člověk, kterého byste chtěli za souseda. Úspěšný letecký inženýr, vzdělaný intelektuál a milující otec. Jenže v červnu 1979 Vladimír Tekverk odložil masku spořádaného občana a změnil Letňany v dějiště noci hrůzy. Pro legendárního vyšetřovatele Jiřího Markoviče se právě tento muž stal osudovým – byl to první „inteligentní vrah“, který ho naučil, že zlo může mít velmi civilizovanou tvář.



V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?