Bělehrad - Neskutečné peklo. Tak hráči obvykle hodnotí atmosféru na basketbalovém Partizanu Bělehrad v jeho domácím prostředí. A nutno říci, že tento příměr opravdu pasuje.

Však si frenetické publikum pochvalovala i jeho nedávná hvězda, český křídelník Jan Veselý, který loni z Partizanu zamířil přímo do NBA.

Pověstná osmitisícová hala Pionir se na euroligové zápasy pravidelně plní, fanoušci pějí chorály a domácí mužstvo se nechává strhnout k maximálním výkonům.

V to příznivci doufali i v předposledním kole základní části, kdy Partizan hostil soupeře z největších - slavnou Barcelonu.

Kapacita? Co to je?

Po lístcích se jen zaprášilo a bylo by zajímavé zjistit, kolik jich klub opravdu dal do prodeje. Reálná návštěva přesáhla kapacitu haly o dobré dva tisíce.

Přestože je Pionir pro fanoušky modlou, hledá jej neznalý návštěvník docela obtížně. Že jste u něj, poznáte až na místě. A stará kamenná stavba vás zvenku rozhodně nenadchne.

Před halou postává pár stánkařů se suvenýry a občerstvením. Dají se ale spočítat na prstech jedné ruky a moc velkou práci nemají. Přestože tričko, dres či šálu v černo-bílých barvách musí mít na sobě snad každý, cestou do haly se fanoušci příliš nezastavují.

Do haly dvě hodiny před zápasem

Všichni totiž ví, že pokud do Pioniru nepřijdou hodinu a půl před zápasem, už nenajdou místo. Vstupenky nejsou na konkrétní sedadla, a tak kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Při pozdějším příchodu zbývají už jen místa po stranách a na schodech. I ta se však rychle plní neustávajícím přílivem dalších a dalších "grobarů". Na místech k stání není k hnutí, ale že by se fanoušci okřikovali, to ani náhodou. Naopak. Pomáhají si a drží se navzájem.

Kdyby nedejbože někdo v hledišti zkolaboval, lékař by se k němu dostával asi hodně těžko a najít záchranáře by byl také nadlidský úkol. Zato policistů a těžkooděnců číhá na každém koutu plno.

Během čekání na úvod zápasu se strmé tribuny rozehřívají pokřiky, až je tu nástup obou mužstev a úžasná hymna "Da volim crno-bele" (miluju černo-bílé), z níž mrazí v zádech.

Drama jako řemen

Zkraje utkání se domácím daří a hala burácí, zpívají se chorály. Postupem času srovnává favorit krok a dramatický vývoj pokračuje i nadále. Už to vypadá, že Barcelona těsný náskok uhájí, ale Partizan Lučičovou trojkou strhává vedení na svou stranu. Pionir exploduje nadšením a v hledišti se rozpoutá peklo.

To trochu uklidní až další vyrovnání a prodloužení. V něm se ukázala větší zkušenost i kvalita španělského týmu a nevydařeným závěrečným střeleckým pokusem padne naděje černo-bílých na senzační výhru (67:68). Postup do fáze TOP 16 musejí vybojovat v přístím zápase, každopádně by tomuto snaživému celku slušel.

Už kvůli jeho skvělým fanouškům. Ti totiž v play off dokáží naplnit i třikrát větší městskou arénu. A to už je pak opravdová fantazie!