Praha - Roman Kreuziger ani nadále nemůže závodit. Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) ve středu nevyhověla stížnosti českého závodníka a potvrdila tak jeho dočasný zákaz činnosti udělený Mezinárodní cyklistickou unií (UCI) v předvečer závodu Okolo Polska.
Kreuziger svým fanouškům vzkazuje, že se rozhodně nevzdává, a excentrický majitel jeho stáje, Oleg Tiňkov, kauzu přirovnává k napoleonským válkám.
Jak středeční rozhodnutí a celou kauzu vnímá, jsme se zeptali Lubora Tesaře, bývalého cyklistického profesionála a manažera závodu Praha – Karlovy Vary – Praha.
Co říkáte na výsledek arbitráže? Čekal jste zamítnutí Kreuzigerovy stížnosti?
„Přiznám se, že jsem si tím nebyl jistý, ale podle toho, že jej tým nenasadil na Tour de France a pak dostal ten dočasný zákaz před Okolo Polska, dalo se to čekat. Neříkám, že jsem to přímo čekal, ale říkal jsem si, že pro Romana tam byla šance tak 30 %, že by tu stopku zrušili.“
Na druhou stranu ta stopka neměla oporu v legislativě.
„S tím souhlasím. Ale ve sportu je tolik různých rozdílných záležitostí, že není možné, aby to legislativa všechno pokrývala, takže se to musí řešit případ od případu. Podle mě je hlavní problém v tom, že se tady řeší dva roky starý případ. Přitom se tím v mezičase dlouho, snad rok a půl, nikdo nezabýval.“
Dá se to brát tak, že CAS tímto rozhodnutím posvětila postup UCI a ta teď bude v podobných případech postupovat zákazem činnosti až do vyřešení?
„Podle mě se to nedá brát paušálně. Je to první takový případ, který se bohužel týká našeho nejlepšího závodníka. Je to první případ, který se řešil tímhle způsobem, a CAS se k tomu nějak postavila. Dá se čekat, že se většina případů bude řešit podobně, ale nemůžeme říct, že všechny.“
Co ten výsledek znamená pro samotného závodníka? Letos bude bez Grand Tour, od června nezávodí a nějaký stín té kauzy na něm pravděpodobně ulpí, i kdyby byl nakonec očištěn.
„Určitě si to nějakým způsobem ponese. Na druhou stranu, kolik závodníků dneska na sobě žádný stín nemá? Vezměme si Michaela Rogerse (na jaře uspěl u arbitráže a byl mu zrušen dvouletý zákaz startu, pozn. redakce), který letos jel výborně a vyhrál etapu na Tour (a dvě etapy na Giru, pozn. redakce), za závodníka prostě mluví výsledky, podle nich se určuje výše smlouvy. A nějaký škraloup? Neměl žádný pozitivní test. Kdyby mu mohli dokázat doping, už mu jej dokázali a podle mě nebude mít nálepku dopingového hříšníka, maximálně problémového závodníka.
Pro Romana bude důležité, aby se to vysvětlilo do podzimu, aby věděl, na čem je, jestli může závodit, nebo bude mít stopku na nějaké období. Aby nešel do příští sezony s tím, že ten případ není dořešený.“
Myslíte si, že se tu kauzu do příští sezony podaří vyřešit? Připomenu, že minulý týden již UCI celou kauzu včetně dokumentace poslala ČSC a řešit to bude rozhodčí komise ČOV.
„Ano, bude to řešit rozhodčí komise, ale to je jedno. Ať už bude výsledek jakýkoli, stejně se jedna nebo druhá strana odvolá a bude to řešit zase arbitráž v Lausanne.“
Stejně jako kauzu Contador. Není právě tenhle zdlouhavý způsob řešení kauz sám o sobě problém tím, že se to nejprve řeší na národní úrovni? Contadorovi španělské orgány trest nedaly, UCI se proti tomu odvolala, řešilo se to dlouho. Tohle přece cyklistice škodí.
„Je to nešťastné, to říkám už hodně dlouho. UCI nemá pravomoci a sílu, kterou měla mít a chtěla mít. Proto to vypadá takhle. A ten problém se táhne už od kauzy, kdy na nátlak médií nechali stáhnout z Tour de France závodníky a celé stáje. UCI se nedokázala postavit za své závodníky a od té doby to vypadá takhle. UCI nemá pevnou půdu pod nohama, nemá legislativu, nemá komise, které by tohle nějakým způsobem řešily.“
Nemůže být kauza Kreuziger do jisté míry klíčovou věcí pro další fungování UCI? Průběžně se totiž objevují hlasy některých vlastníků či šéfů stájí, kteří by chtěli reformu fungování cyklistiky.
„Důležité je, že dnes přes UCI tečou vlastně veškeré peníze do cyklistiky. ASO si sice vytvořilo své podmínky, ale řešení podobných kauz jde přes UCI a tak to i bude. Nemyslím si, že zrovna kauza Kreuziger tohle změní. Ale třeba jo. Když se na to zpětně dívám, tak vidím spoustu ústupků vůči ASO a ta navenek neohrožená UCI ve skutečnosti asi zase tak neohrožená není. Navíc se relativně nedávno provalilo, že pánové z UCI kryli Lance Armstronga. Naoko se udělala nějaká očista, vyměnili vedení, ale ten vnitřek tam zůstal. Když tam budou pořád ti lidi, kteří to dělají jenom kvůli penězům, bude to pořád stejné.
Uvidíme. Roman Kreuziger není Armstrong nebo Contador a UCI se tady může snažit vyrobit nějaký precedens, aby měla pevnou půdu pod nohama pro případ dalších kauz. Je to riziko, ale menší, než kdyby do toho šli třeba s Contadorem.“
Myslíte si, že systém biologických pasů zůstane tak, jak je dnes? Nebo je na čase přehodnotit způsob, kterým se používají?
„Pomocí biologických pasů se má kontrolovat, jestli se závodníkovi nějak podezřele nezvýšily krevní nebo jiné hodnoty, plus se tam zaznamenávají výsledky testů a různé výjimky pro používání medikamentů. Třeba když má závodník astma nebo podobně.
Celé se to zvrtlo do těchto, řeknu, zvěrstev, kdy jasně prokázaný doping UCI na jedné straně několik let kryla a teď existuje jen podezření a řeší se to dva a půl roku. Lidské tělo není stroj, u každého reaguje jinak. Řeknu, že většina biochemiků v téhle republice neví, co se stane v těle člověka, který při takovém fyzickém vypětí někde ve čtrnácté etapě třeba chytne „hlaďáka“. Jaké výkyvy ve sledovaných hodnotách to může způsobit.
Tenhle případ třeba ukáže, že tohle není ta správná cesta. Biologické pasy můžou být určitá pomůcka, aby se vědělo, na kterého závodníka se více zaměřit, pokud se mu v pasu objeví podezřelé výkyvy. Podle mě by však biologické pasy samy o sobě neměly rozhodovat.“
___________________________________________________
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!
