Praha – Jubilejní stá Tour de France zatím fanoušky cyklistiky baví. Vlastně každý den se něco děje, poslední dny to bylo ze strany mnoha jezdců totální závodění.

To samé si ostatně myslí také expert deníku Aktuálně.cz Lubor Tesař, bývalý špičkový dráhový i silniční cyklista.

Ten s obdivem sleduje počínání Romana Kreuzigera a prvních devět etap si z pozice fanouška náležitě užil. Tedy až na nedělní etapu, kterou dle jeho názoru především Španěl Alejandro Valverde prokaučoval.

O tom ale již více v jeho sloupku, který vám nabízíme v tradičním dni volna, který na nejslavnějším etapovém závodě světa přichází o druhém pondělí.

Sobota? To byla dominance Sky

„Úvod na Korsice – když pominu zaparkovaný autobus v cíli první etapy – byl pro všechny velmi příjemným překvapením. Etapy na ní nebyly jednoduché, bylo to hodně nervózní, rozdíly byly mezi všemi minimální. Bylo vidět, že žlutý dres chtělo hodně závodníků, předpokládalo se, že si jej oblékne někdo ze sprinterů, ovšem s výjimkou Kittela na to nakonec nedošlo. Každopádně Korsika už napověděla něco málo, co se bude dít na kontinentu.

Po návratu na pevninu nás čekala časovka, která ještě také dopadla dle očekávání až na dvě výjimky – vítěznou Oricu a čtvrté Saxo, které neztratilo tolik, kolik se čekalo, což nám ale dávalo po dalších hodně zajímavých rovinatých etapách, které vyhráli všichni tři elitní sprinteři, i když každý jiným způsobem, napětí do prvního horského víkendu v Pyrenejích.

A hned ta sobotní horská etapa tak trochu roztříštila naděje několika hvězd. De facto rozstřelila stáj BMC s Evansem a Van Garderenem, ztrátu nabrali Rodriguez, Schleck, naději definitivně ztratil Garmin a dost výrazné manko nabral Contador, což asi nikdo nečekal. Od Sky to byl jednoduše naprosto famózní výkon a s tím, jak bylo poskládané čelo závodu, tak se dala čekat zajímavá neděle.

Contador měl vyslat Kreuzigera vpřed

A ta de facto postavila na hlavu celou sobotu, když aktivita týmu Garmin totálně rozcupovala pomocníky Frooma, včetně Porteho. Proto když jsem viděl posledních sedmdesát kilometrů, tak jsem si říkal: teď se budou dít věci! Jenže ono se nic nedělo! Když si vezmu celý bojovný první týden, aktivitu Cannodalu, ataky v sobotu, tak v neděli mrtvo. Přitom vlastně kdokoliv z desítky mohl poskočit klidně do žlutého nebo alespoň výrazně zmenšit náskok Frooma. Ono se ale nedělo nic, jako kdyby se sami závodníci zalekli téhle šance, přitom ta se už nemusí opakovat.

Dva závěrečné kopce, roviny, sjezdy přímo vybízely k atakům, k tomu, dát to Froomovi natolik sežrat, aby byl rád za pár minut ztráty v cíli. Jenže jediný, kdo vypadal aktivně, byl Quintana a v tom posledním kopci se i Roman Kreuziger díval, zda může nastoupit. Jenže Contador se schválně díval pod sebe nebo jinam, takže z toho nic nebylo. Quintanu pak pro změnu brzdil jeho kapitán Valverde.

Škoda byla, že to nezkusili už před tím předposledním kopcem, i když tam ještě zareagovali správně. Báli se, aby to nesjel Porte, tak jeli tempo, jenže jakmile ho setřásli, bylo jasné, že svěsil nohy, tak měl především Movistar, který tam byl v šesti lidech, udělat Froomovi ze života peklo. Navíc i další stáje tam měly více jezdců.

Froomovi dělali blbce

Nemluvím o kopcích, nalijme si čistého vína, Froome je v nich jasně nejlepší, ale oni mu měli nastupovat na rovinách, ve sjezdech, jezdit vpravo, vlevo, ne si ho vozit na zádech, dělat mu s prominutím blbce a de facto domestiky. To, jak velkou šanci propásli, se dá ukázat na dvou případech.

Na Portem, který se kousl, stahoval, dostal se na předposledním kopci na minutu rozdílu, oni do toho šlápli, Porte se zlomil a dojel s osmnácti minutami ztráty. Froome by samozřejmě takovou ztrátu nenabral, ale šlo o to jej utahat, zlomit psychicky a pak se může stát všechno.

A to dokazuje ten druhý příklad. Když ujeli Fuglsang s Martinem, tak i když se pak v balíku točili lidi, už je prostě nedokázali sjet. Jak by asi dopadl Froome, kdyby jej uštvali, někde zůstal viset v nějaké díře? V životě by to sám nedojel!

Valverde jel alibisticky

Musím říct, že co se dělo, tak mi přišlo především od Valverdeho, který tam měl k ruce pět lidí, strašně alibistické. Spokojil se s tím, že nic neztratí, a rezignoval na jakékoliv ataky. Po tomhle - coby fanoušek bojovné cyklistiky - bych mu přál, aby ho v celkovém pořadí minimálně dva kluci přeskočili, aby tu bednu v Paříži, o kterou mu dneska šlo, neudělal.

Přitom on na tom dneska mohl vydělat nejvíce. Stačilo mu, aby jel celou dobu za Froomem, který by musel sjíždět ataky, nástupy, nechat ho pracovat, viset v háku a třeba deset kilometrů před cílem mu ujet a dát mu klidně minutu. Neděli prostě a jednoduše především Movistar prokaučoval, Frooma měli vysvléknout ze žlutého, jenže místo toho si Brita, který byl přitom po roztrhání pelotonu nervózní (což by byl každý), dovezli až do cíle.

Kreuzigerovi sedí jeho role

Nechci se mýlit, protože už jsem prorokoval velké úspěchy Romanovi Kreuzigerovi vícekrát, ale klidně by tím jedním člověkem, který přeskočí v Paříži Valverdeho, mohl být on. Roman měl v neděli velkou šanci, nepochopil jsem, proč mu nedal Contador povel: Zvedni se a jeď.

Vždyť on mohl dorazit do cíle s Fuglsangem a Martinem, mohli dát ostatním více jak minutu a v ten okamžik by si v dalším pokračování Tour musel Froome najednou hledět více lidí. Jasně, tohle by asi nesedělo Ten Damovi s Mollemou a asi by se také zvedli, jenže to je právě ono. Tohle by donutilo k aktivitě Frooma, takhle ho v tom mohli nechat vykoupat. Těch variant se prostě nabízelo tolik...

Romanovi každopádně tahle role prvního domestika k lídrovi na celkový triumf sedí. To vědomí, že pokud lídr nebude ve formě, přijde řada na mě. Prostě může překvapit, není pod takovým tlakem očekávání triumfů a vítězství, což byl v posledních pěti letech. Navíc možná i proto jezdil hodně pasivně, de facto se jen bránil, snažil se neztratit, přičemž teď pochopil, že atak nemusí nutně znamenat ztrátu. Hodně mu v tomto ohledu pomohla vyhraná etapa loni na Giru nebo vyhraná letošní klasika Amstel Gold Race.

Holt si možná měl projít podobným vývojem jako Froome, je vidět, že mu to svědčí. Myslím si, že Roman má reálnou šanci minimálně dosáhnout svého životního maxima a klidně se může dostat i na pódium. Je třeba ale vědět, že tu reálnou šanci tu má dalších deset kluků. On k tomu potřebuje trochu štěstí a také volné ruce, které dosud neměl, protože dosud se jevil v lepší formě než Contador. Dalším měřítkem pro Romana bude středeční klasická časovka, ve které jsou papírově právě Španěl, Ten Dam, Mollema i Froome lepší.

To nejtěžší teprve přijde

Na druhou stranu je třeba vidět to, že nejtěžší stoupání peloton čekají, že v neděli ti lídři možná nejeli tu svoji hranu, podlahu a že si všichni hrábnou až o příštím víkendu a potom v tom posledním týdnu během časovky a tří horských etap. A pokud i tam bude Roman ve stejné pohodě, jako byl nyní, tak má velké šance.

Každopádně pro Romana hraje nyní obrovskou roli psychika. Na pohled vypadá dobře, on sám musí cítit, jak moc dobře na tom je, a pokud se uvnitř cítí silný, tak mu to, stejně jako komukoliv jinému, dodá obrovskou porci sil a energie. A je jasné, že tenhle víkend mu rozhodně psychicky neubral, spíše naopak. Myslím proto, že i z českého pohledu se máme v pokračování Tour nač těšit!“