Lovaň / Belgie (od našeho zpravodaje) - Je to jakoby Jaromír Jágr nepřijel na domácí mistrovství světa v hokeji, pro pořadatele šampionátu v cyklokrosu obrovská rána. Zdeněk Štybar - úřadující světový šampion a největší česká cyklistická hvězda současnosti - nepřijede na šampionát, který v únoru hostí Česká republika.

Štybar nejtěžší rozhodnutí v kariéře učinil teprve před pár dny. Na start ostře sledovaného šampionátu v České republice ho nepustí ošklivé zranění ramene, které si přivodil při říjnovém pádu. I když se teď český šampion vrací k tréninku, formu do začátku února jen těžko stihne načasovat.

"A jet se s pěti tituly mistra světa na domácí šampionát jen zúčastnit? To nepřipadá v úvahu," prohlásil Štybar. "Když myslím na to, že v Táboře nepojedu, tečou mi slzy," řekl v rozhovoru s českými novináři v Bakala - Academy v belgickém Leuvenu.

"Kdybych nebyl mistr světa, je to rozhodnutí pro mě jednodušší. Vůbec nechci slyšet ty reakce, co přijdou, až se lidi dozví, že nepojedu."

Je to definitivní rozhodnutí?
V podstatě je. Je jen malá šance. Světový pohár se jede už za tři týdny a mně je jasné, že pokud nepojedu tohle vánoční turné, tak bych jel do Tábora se jen zúčastnit. Už bych ten rychlý start nebo techniku nikde nenatrénoval. Zrychlování, seskakování z kola, běh s kolem na ramenou - do toho se nevžijete během týdne.

Bylo těžké se takhle rozhodnout?
Rozhodně. Závod se jede v Čechách na místě, které mi změnilo kariéru, a pro mě jako mistra světa to je asi nejtěžší rozhodnutí vůbec.

Stav zraněného ramene se do té doby nemůže zlepšit?
Už jsme se rozhodli, že nepojedu. Závody světového poháru začínají za tři týdny, a pokud nepojedu tenhle blok šesti závodů, tak pojedu do Tábora bez jediného závodu a to je tak akorát se tam jet zúčastnit. Po pěti titulech mistra světa tohle nemá logiku. Řešili jsme dlouho, jak to udělat a já jsem z toho zklamaný. Cyklokros je pro mě srdeční záležitost a já jsem teď mistr světa, mám bílý dres a jede se to doma. Člověk si v mé situaci nemůže přát víc, ale prostě to nejde.

To je ten pocit, když srdce chce, ale hlava říká ne, že?
Problém je v tom, že já teď nedokážu zvednout ani přední kolo, když chci na silnici přes obrubník, natož když bych si měl v krosu za necelý měsíc dávat kolo na to zraněné pravé rameno. Já i to kolo zvedám pravou rukou. Teď jsem uklízel listí na zahradě, hodil jsem si hrábě na rameno a už to bolelo. Prostě si nedokážu představit, že v tomhle stavu na záda hodím dvacetikilové kolo.

Bude vás to bolet, když se na závod budete jen koukat?
Bolí mě to už teď. Když o tom přemýšlím, tak mi tečou slzy. Tábor mi změnil kariéru a já tam jako mistr světa teď nepřijedu.

Dá se nějak vyčíslit alespoň ta minimální šance, že se závodu zúčastníte?
Pojedu, jen když budu opravdu muset. Zklamání by totiž pro mě bylo i druhé místo, natož se tam jet trápit a dojet někde patnáctý. Pokud tam nebudu bojovat o titul, nemá smysl jet. Kdybych jezdil vždycky kolem desátého místa a teď měl jet o patnácté tak je to v pohodě, ale po pěti titulech mistra světa?

Nezakazuje vám startovat v Táboře i vaše stáj Quick Step?
Oni samozřejmě chtějí, ať jsem připravený na klasiky, ale to rozhodnutí je nejvíce na mě a mém pocitu. Když řeknu, že chci jet, tak pojedu. Ale já už to rozhodnutí udělal. Forma není dobrá, rameno není ideální, nechci se na závodech jen ukázat, vzít si peníze za start a jet domů. Když už mám jet v dresu mistra světa, musí to být na maximum.

Pořadatelé v Česku na vás netlačí, abyste přijel?
Oni ještě nevědí, že nepřijedu. Budu jim muset dneska zavolat. Ještě před dvěma dny jsem přitom měl možnost zasahovat do stavění tratě a všeho okolo. Já si toho nesmírně vážím, ale v téhle situaci jiná možnost není.

Dva dny zpátky jste ještě váhal, že pojedete?
Já budu váhat ještě zítra. To je tak složité a osobní rozhodnutí vůči organizátorům i fanouškům, že z toho nebudu spát. Kdyby to bylo někde v Belgii, tak nad tím mávnu rukou a řeknu okamžitě, že nejedu.

Všichni z Quick Stepu o vás v Belgii říkají, že si nenecháte nikdy říct a že jste tréninkový blázen. Nestane se, že nakonec právě díky tomu do závodu bezhlavě skočíte a v Táboře pojedete?
Tady si ale uvědomuji všechna rizika.

Jednorázový závod se nedá odjet na tu takzvanou falešnou formu?
To samozřejmě dá. Jenže tenhle závod bude pravděpodobně na sněhu, někde mi to tam uklouzne, dám pod sebe blbě tu zraněnou ruku a nemám nic z mistrovství světa ani silniční sezony. Tento rok mi v Quick Stepu končí smlouva.

Takže začnete závodit až v teple na jaře na arabském poloostrově?
Jsem malinko proti. Poslední dva roky mi tyhle závody moc nesedly. Je to dlouhá cesta a velký teplotní rozdíl. To si ale ještě upřesníme na týmovém soustředění.

Když jste letos přišel o Tour, připravoval jste svou svatbu a těšil se na druhou část sezony. Čím si budete náladu spravovat teď?
Tvrdým tréninkem. Abych dohnal formu a vyhrál letos nějakou klasiku.