Nové Město na Moravě - Před sezonou do něj byly vkládány největší naděje. Na domácím mistrovství světa v Novém Městě na Moravě plánoval Michal Šlesingr vrchol své kariéry.

Těsně před šampionátem však onemocněl, kvůli čemuž přišla česká smíšená štafeta o svého nejzkušenějšího člena. Přesto nakonec vybojovala senzační bronzové medaile.

A i když se třicetiletý biatlonista z Letohradu pokoušel v sobotním sprintu o nemožné, po 52. místu přiznal, že mu viróza sebrala na konci trati hodně sil.

"Není to pro mě lehký, člověk má za sebou nějakou celosezonní přípravu, měl to být její vrchol, a to onemocnění přišlo v tu nejnevhodnější chvíli. Pochybuju, že ještě nějaký mistrovství doma stihnu," řekl novinářům v cíli závodu smířený Šlesingr.

"Druhou půlkou jsem se protrápil"

Přitom na úvodním mezičasu sprintu Šlesingr vedl. "V tom začátku mi to jakžtakž šlo, takže ta moje největší obava se nevyplnila, tou druhou půlkou závodu jsem se ale po tom, čím jsem si přes týden prošel, protrápil," smutnil.

"Je to škoda. Ačkoliv jsem to rychle rozjel, docházely mi síly, možná jsem to přepálil. Ve druhý půlce se mi k tomu navíc přidaly záda, takže jsem docela trpěl. Na druhou stranu jsem si aspoň vyzkoušel tu atmosféru a docela mě potěšilo, že mě to nijak neovlivnilo," dodal.

Přiznal, že při střelbě, v níž udělal tři chyby, mu viróza dělala problémy. "Ty střelby jsem dneska těžko udýchával, takže jsem střílel na dva nádechy. Není to ale to, na co jsem zvyklej. Kdyby se mi ty rány povedlo pohlídat, bylo by to lepší na psychiku i vzhledem ke konečnýmu výsledku," přiznal Šlesingr.

Po závodě přiznal, že sám ještě neví, zda nastoupí do nedělního stíhacího závodu, v němž nemá reálnou šanci na dobrý výsledek.

"Musíme se dohodnout s Ondrou (Rybářem, trenérem týmu). Kdybych nastoupil, vyuzkoušel bych si střelbu a pojmul bych to jako přípravu před tím dlouhým závodem," dodal.

Vítek: Jedu rychleji než bych chtěl

Naopak pětatřicetiletý matador českého týmu Zdeněk Vítek byl s 24. místem překvapivě nejlepším českým biatlonistou závodu. Oproti svým kolegům totiž na střelnici chyboval jen jednou.

Na svém šestnáctém světovém šampionátu si bronzový medailista z roku 2003 právě ve sprintu už velké osobní cíle nedává. Příčinou je i jeho viróza během Vánoc.

"Honím formu kvůli těm problémům o Vánocích na poslední chvíli. Za tejden budem chytřejší, třeba to bude ještě lepší. Diváky se snažím nevnímat, ale je to pěkný a člověk se občas nechá unést, takže jedu rychleji, než bych měl nebo chtěl," řekl Vítek novinářům.

"Stačilo vidět kopec a bolely mě nohy"

Na střelnici ho hodně mrzelo, že až jeho poslední rána minula terč.

"Myslím si, že ta rána šla někam nahoru, bohužel nešla ani nijak daleko. Už jsem ji tam viděl, ale příště bych ji radši viděl na terči. Asi jsem jí v něm viděl moc brzo. Informace kolem trati jsem měl, ale kdyby mi to šlo rychlejc, tak bych rychlejc šel," uvedl.

Nelimitovaly jej ani bolesti zad, kterými trpěl těsně před šampionátem. "Vzhledem k tomu, že mám s bolestmi zad bohatý zkušenosti, tak se mi to podařilo rychle rozcvičit. Jestli jsem cítil nějakou bolest, tak to spíš jen tu, že se mi přesunula do nohou. Stačilo mi vidět kopec a už mě ty nohy bolely," smál se Vítek.

Hlavu si neláme ani s nedělním stíhacím závodem. "Stíhačku neřeším, tu budu řešit až zejtra. Spíš než dobrej výsledek pro mě je to ale ostuda pro kluky, že nebyli schopní mě předjet. Ostuda to ale není, my totiž nezávodíme proti sobě, ale s ostatníma," dodal.