Milán - 293 kilometrů, tato ohromná porce bude při nedělním ranním milánském startu čekat na peloton závodu Milán-San Remo, kterému se díky časně jarnímu termínu říká také „Primavera“.
A závod to není ledajaký, jedná se o první z pěti tak zvaných „klasických monumentů“, tedy pěti nejprestižnějších klasik, chcete-li jednorázových závodů, jejichž vítěz se nesmazatelně zapíše do cyklistické historie. A mohl by to být i Zdeněk Štybar, který bude patřit k favoritům.
„Primavera“ má samozřejmě bohatou historii, vždyť se dnes pojede již po 106., když prvním vítězem byl již v roce 1907 Lucien Petit-Breton. Od té doby se závod kvůli válkám nekonal pouze třikrát. Nejúspěšnějším závodníkem je tradičně belgický „Kanibal“ Eddy Merckx, jenž zde zvítězil sedmkrát.
Závod pro klasikáře i sprintery
Trať závodu prochází poměrně často obměnami, při nichž se ji organizátoři snaží ztížit přidáním náročnějších stoupání. V posledních letech však tyto záměry pokazil špatný stav vozovky nebo nepříznivé počasí, a letošní ročník tak zůstane závodem, který může vyhrát jak klasikář, tak také sprinter, nicméně spurtovat po téměř třech stech kilometrech, to je poněkud specifická disciplína.
Přestože se závod odehrává na jihu Evropy, podmínky často ztěžují povětrnostní podmínky, ať už to byl sníh v roce 2013 nebo vytrvalý déšť a teploty lehce nad nulou v minulém ročníku. A pršet bude pravděpodobně i tentokrát. Od poloviny trasy se navíc jede v podstatě po pobřeží, čili hrozí i nepříjemný vítr.
Nejvýznamnějšími vrcholy zůstávají Cipressa (5,6 km) a Poggio (3,7 km) umístěné až na posledních 30 kilometrech. Z vrcholu druhého jmenovaného stoupání už zbývá do cíle pouhých 5 500 metrů, jedná se většinou o rozhodující část závodu. „Všechno záleží na tom, co se stane na Poggiu,“ říká Peter Sagan. Vítěz z roku 2008 Fabian Cancellara se naopak nechal slyšet, že v tomto stoupání nemá cenu útočit, nejzásadnějších manévrů se tak fanoušci dočkají patrně až ve sjezdu do cíle.
Štybar mezi favority
Kromě šesti závodníků, kterým se již první monument sezony povedlo vyhrát, budou na startu také tři Češi. Zdeněk Štybar přitom i díky výhře na Strade Bianche patří k širšímu okruhu favoritů, loni tady dojel sedmý, ale bude se muset vyrovnat se silnou konkurencí i uvnitř týmu. Jedničkou belgické sestavy Etixx Quick-Step bude pravděpodobně Mark Cavendish, vítěz z roku 2009, loni pátý.
U Cavendishe však nikdy není jisté, že se až do finiše udrží v první skupině, proto jsou záložním plánem mistr světa Kwiatkowski a právě Štybar, který týmové ambice okomentoval pro svůj web: „Doufám, že to pro nás dopadne dobře. Naším cílem je vítězství a je úplně jedno, kdo ho vybojuje. Musíme se o to pokusit.“
Druhým českým zástupcem bude Jan Bárta, rodák z Kyjova rovněž patří k lídrům svého týmu Bora-Argon 18. „Notorický únikář“ Bárta se na tomto závodě už velmi výrazně předvedl v minulém roce, kdy byl součástí sedmičlenného úniku dne a v odjeté skupině vydržel více než 200 kilometrů.
Kreuziger k dispozici Saganovi
V sestavě Tinkoff-Saxo odstartuje i Roman Kreuziger, ten se však svých vlastních ambicí, stejně jako zbytek týmu vzdá ve prospěch Petra Sagana. Nová akvizice týmu ruského podnikatele Tiňkova má pro letošní rok jasný cíl – vyhrát velkou klasiku (Tiňkov tedy mluví dokonce o dvou či třech). Sagan už měl v minulosti k takovému úspěchu velmi blízko. Zrovna v San Remu patří k hlavním favoritům minimálně poslední dva roky, třikrát už se umístil v první desítce, nejlépe na druhém místě v roce 2013.
„Cítím, že jsem připravený,“ prohlásil „Rambo ze Žiliny“ v rozhovoru pro cyclingnews.com, k dispozici bude mít velmi silný tým čítající kromě Kreuzigra i zkušené borce Tosatta, Bennatiho, Breschela či tradičně Bodnara, kterého s sebou přivedl do nového působiště.
Uvidíme, jestli byl přechod pod trenérská křídla Bobbyho Julicha, bývalého elitního závodníka, správnou volbou. Pravdou je, že Sagan tentokrát pravděpodobně nepatří k největším favoritům, ale jeho výkonnost se v posledních týdnech viditelně zvedla, což sám potvrdil ve zmíněném rozhovoru.
Obhajuje Kristoff
Hlavním favoritem závodu bude obhájce, Nor Alexandr Kristoff, jednoznačný lídr Katushy v posledních sezonách vyrostl ve skvělého závodníka, který nemá problém s menšími kopci a v klasických sprinterských závěrech je schopný si vyšlápnout i na Cavendishe. Vždyť na poslední Tour de France vyhrál dvě etapy.
Tradičně se musí počítat s Fabianem Cancellarou, který zde vyhrál v roce 2008, v posledních čtyřech ročnících si navíc připsal tři druhá a jedno třetí místo. Diváci se mohou spolehnout, že „Spartakus“ bude útočit v závěrečném sjezdu, protože nepatří mezi nejrychlejší závodníky.
Dva silné trumfy budou mít v ruce sportovní ředitelé týmu BMC. Belgická dvojice Philippe Gilbert a Greg Van Avermaet patří k absolutní klasikářské extratřídě, druhý jmenovaný navíc v posledních týdnech disponuje excelentní formou, když na Tirrenu vyhrál etapu a vezl i dres lídra. „Máme dvě výborné možnosti, myslím si, že Philippe tady měl hodně dobrých výsledků a já jsem v dobré formě,“ neskrývá Van Avermaet ambice.
Africký tým se dvěma bývalými vítězi
Africký tým MTN-Qhubeka, který bude v létě poprvé startovat na Tour de France, bude mít ve svém středu dokonce hned dva bývalé vítěze „Primavery“, Matt Goss zde vyhrál v roce 2011 a Gerald Ciolek o dva roky později, v zasněženém a zkráceném ročníku těsně přespurtoval Sagana. Navíc v černo-bílém dresu pojede i Edvald Boasson Hagen.
Odepisovat jistě není radno ani francouzské rychlíky Arnauda Démarea nebo Nacera Bouhanniho. Bouhanni v posledních letech ukazuje, že mu rovněž nedělá problémy přejet kopec s hlavními favority. Totéž platí o Johnu Degenkolbovi, Michaelu Matthewsovi či dvojici Juan José Lobato a Ben Swift, ti v posledním ročníku dospurtovali v San Remu v první čtveřici.
O zajímavý vývoj závodu se pak můžou postarat velké hvězdy z jiného ranku, a to Vincenzo Nibali (3. v roce 2012), Alejandro Valverde nebo Tony Gallopin, vždy připravený útočit.
