Nymburk - Při absenci Jana Veselého je Tomáš Satoranský největší oporou české reprezentace. Ta právě v těchto dnech bojuje o postup na mistrovství Evropy.

"Přesvědčili jsme se, že to bude velmi těžké," říká Satoranský po polovině kvalifikace.

V první části rozhovoru pro Aktuálně.cz dvaadvacetiletý rozehrávač přiznal, že jej Veselého odmítnutí v kvalifikaci pomoct mrzí. Zároveň však věří, že se hvězdný křídelník brzy do národního dresu vrátí.

"Myslím si, že návrat do Evropy je pro něj dobrým krokem. Doufám, že mu to prospěje i co se týče jeho vztahu k nároďáku," uvedl.

Do nedělního zápasu s Maďarskem jste nenastoupil z důvodu zranění. Co bylo jeho příčinou a jak to vypadá s vašimi dalšími starty v kvalifikaci?
"Bohužel se to nestalo ani při basketbalu, byla to taková nešťastná náhoda. Uklouzl jsem a trošku jsem si rozřízl ruku o sklo, takže jsem nemohl hrát. Teď tam mám stehy, s nimiž samozřejmě budu hrát, ovšem v ten den to bylo ještě riskantní. Ale vypadá to už dobře, takže snad budu proti Gruzii připraven."

Máte za sebou polovinu kvalifikace, ze tří zápasů jste vytěžili dvě výhry. Jak jste s výkony a výsledky spokojeni? Přece jen ten nezvládnutý závěr v Gruzii může mrzet a proti Maďarsku jste z jasného vývoje dopustili velké drama.
"Musím říct, že minimálně po těchto dvou zápasech jsme se přesvědčili, že to bude ohromně těžké. A také Portugalci proti Gruzii ukázali, že to bude velmi dramaticky se vyvíjející skupina. Máme před sebou ještě tři zápasy, z toho dva venku, takže rozhodně nemůžeme počítat s tím, že to půjde snadno. Jsme sice momentálně první, ale máme to podle mě všichni rozehráno nastejno (Česko, Gruzie i Maďarsko mají stejnou bilanci 2:1, Portugalsko 0:3 - pozn. autora). Rozhodovat může i skóre."

Nikterak jednoduchý není ani současný formát kvalifikace, kdy se všechny zápasy hrají v jediném cyklu po třech až čtyřech dnech. Nevadí vám to?
"Je to prostě tak, jak to momentálně FIBA umožňuje. Samozřejmě pro sehrání týmu to je těžké, ale myslím si, že se už tady dobře známe. Také máme dobrý program, když hrajeme po úvodním venkovním utkání tři zápasy za sebou doma a nemusíme se unavovat velkým cestováním. Pak nám už zbývá jen Portugalsko a Maďarsko, kde to ale zároveň bude klíčové."

Jak na tým dolehla neúčast klíčového křídla Jana Veselého, který se z bojů o mistrovství Evropy omluvil trochu podivně?
"Je to obrovská absence. A také zraněný Petr Benda, který vždycky byl oporou nároďáku. Samozřejmě Honza Veselý je velké jméno, vždyť hrál tři roky v NBA, je to skvělý atlet, výborně se do týmu hodí a určitě by nám hodně pomohl. Věděli jsme o tom už předem, ale nemohli jsme to moc řešit, protože nás čekaly důležité zápasy."

Bavili jste se o tom spolu, jaké důvody ho k tomu vedly?
"To ne a ani mi to nepřísluší. Zkrátka se takhle rozhodl a já doufám, že v příštích letech se v Evropě znovu ustálí a zase bude za reprezentaci pravidelně nastupovat."

Myslíte si, že se nyní prostě potřebuje znovu etablovat v evropské špičce, aby získal zpátky svou pozici a jistotu?
"Osobně si myslím, že návrat do Evropy je pro něj dobrým krokem. V NBA nedostával tolik prostoru, kolik si představoval, z čehož byl trochu zklamaný, jelikož byl draftován na vysokém místě (celkově šestý - pozn. autora). Podle mne je evropský basket pro něj lepší, protože v něm může tu svou atletičnost předvést mnohem víc. Doufám, že mu to prospěje i co se týče jeho vztahu k nároďáku."

Také mu evidentně svědčilo, když hrál před horkokrevným publikem. Fanoušci v Partizanu byli skvělí a nyní ve Fenerbahce by to mělo být něco podobného.
"Je pravda, že mu vyhovuje, když může hrát v takhle bouřlivém prostředí. Po Partizanu si vybral Turecko a další tým, který je bouřlivými fanoušky pověstný. Myslím si, že i díky tomu se pro Fenerbahce rozhodl."

Jaký vztah máte k bouřlivé atmosféře vy sám? Vybičuje vás k tomu správnému výkonu, nebo vás spíš znervózňuje?
"Mám takové fanoušky rád a myslím si, že mě to vyhecuje k dobrému výkonu. Bohužel jsem nehrál v týmech, kde by fanoušci byli až tak bouřliví nebo zapálení pro hru. V Seville chodilo dost lidí, ale to bylo především na zápasy s Realem nebo Barcelonou. Samozřejmě je to ovlivněno tím, že Sevilla má také dva fotbalové týmy."

V posledních letech se českým hráčům přece jen trochu víc daří získávat angažmá v různých evropských klubech, i těch prestižních. Jak se na náš basketbal osobnosti v Evropě dívají a na jakou úroveň ho staví?
"Je to rozděleno na dva pohledy. Individuálně na nás koukají jako na silný basketbalový národ, protože individuality v posledních letech máme a dál se rozrůstají. Bohužel co se týče nároďáku takové renomé nemáme. Snažíme se to v posledních letech změnit, loni jsme na mistrovství Evropy ukázali, že by se s námi mělo trochu víc počítat, ale důležité je, abychom se na takových akcích objevovali pravidelněji. Doufám, že se to jednou změní, protože individuality na to máme."

Bylo by dobré držet krok, zvlášť když se špička poslední dobou hodně rozšiřuje, že?!
"Počet účastníků na mistrovství Evropy se sice rozšířil, ale zároveň je pravda, že je větší a silnější i konkurence, protože všeobecně všechny týmy šly docela nahoru. Kdo by to byl řekl třeba do Finska nebo Ukrajiny. Ale myslím si, že i naše výkony se v poslední době zlepšily."

Má podle vás česká reprezentace v následujících letech na to, aby se probojovala na mistrovství Evropy třeba mezi nejlepších dvanáct nebo postoupila na mistrovství světa?
"Já to spíš vidím tak, že máme poslední rok na to, abychom udrželi tento tým s Jirkou Welschem a Lubošem Bartoněm, protože za dva tři roky už asi za nároďák hrát nebudou. Uvidíme, jak dopadne tato kvalifikace a jak se pak bude případně vyvíjet mistrovství Evropy. Samozřejmě dostat se na světový šampionát nebo olympiádu je hodně těžké, museli bychom mít vynikající turnaj, aby se nám to povedlo, ale já to zase tak nereálně nevidím. Musíme se však sejít opravdu všichni a hlavně se dobře sehrát."

Druhou část rozhovoru o novém angažmá ve slavné Barceloně a námluvách s NBA čtěte ZDE.