Ponferrada (Španělsko) - Ani na druhý pokus nedojela do cíle silničního závodu s hromadným startem na mistrovství světa cyklistka a trojnásobná olympijská vítězka v rychlobruslení Martina Sáblíková. Stejně jako před dvěma lety v Nizozemsku ji o jakékoliv naděje na dobré umístění připravil hromadný pád, k němuž se připletla.

Karambol ve velké rychlosti při sjezdu z vrcholu Mirador vypadal hodně ošklivě. Sáblíková po něm zůstala odřená, přesto chtěla ještě pokračovat, ale problémy s kolem ji odradily. A byla hodně zklamaná, protože na svém pádu nenesla žádnou vinu. "Je to hrozná škoda," litovala Sáblíková v rozhovoru pro server supercycling.cz.

V osudné chvíli se držela v pelotonu více vzadu. "Najednou jsem slyšela, jak někdo vpředu křičí. Viděla jsem ležet nějaké holky a už to nešlo dobrzdit. Ani nevím, jak jsem spadla, skoro nic si nepamatuju," přiznala Sáblíková. "Vybavuju si až chvíli, když jsem se z toho tak nějak probrala a otřepala. Letěla jsem na silnici, ne do škarpy, jako některé jiné závodnice," popsala Sáblíková.

"Snad nemám nic zlomeného"

Sedmadvacetiletá rodačka z Nového Města na Moravě je po pádu hodně potlučená, ale věří, že se vše obejde bez vážnějších komplikací. "Jsem sedřená, bolí mě hrozně bok a holeň. Snad to nebude nic vážného, zlomeného bych nic mít neměla. Jsem ráda, že to nedopadlo tak hrozně, protože když jsem viděla holky na nosítkách, s nimi to bylo horší," podotkla Sáblíková.

Rychlobruslařskou sezonu prý menší zdravotní neduhy nijak neohrozí. "To snad ne. Věřím, že je to jen naražené," řekla Sáblíková.

Chtěla dokonce zkusit pokračovat, ale její snaha byla marná. "S jednou Rakušankou se nám do sebe zaklesla kola a nešlo to rozplést. I kdyby se to povedlo, stejně bych asi nemohla přehazovat. Nešlo by řadit, navíc mi praskl rám. Rvaly jsme to obě dvě a kola jsme nemohly dostat od sebe. Naše mechanické auto jelo vzadu a než tam přiběhl mechanik, byly to skoro tři minuty. S tím nešlo nic dělat. Jet tři minuty za balíkem, to už pak nemá smysl," vysvětlila úřadující mistryně republiky.

V závodě se ale cítila skvěle

I kdyby měla kolo brzy v pořádku, stejně není stoprocentně přesvědčena, že by zvládla odjet celý závod. Do cíle v tu dobu zbývalo ještě více než 90 kilometrů. "Těžko říct. Bolelo to, ale než všechno přijde k sobě, možná by se to dalo. Určitě jsem to chtěla aspoň zkusit. Říkala jsem si, že peloton nepojede tak rychle, takže by se to dalo dojet," uvedla Sáblíková.

Smolný moment ji mrzel o to více, že se v závodě cítila velmi dobře. "Dokonce skvěle. Do kopce jsem neměla sebemenší problém. Ani jsem se nezadýchávala. Když jsem viděla některé holky, jak vedle mě šlapou a dýchají, říkala jsem si, že na tom fakt nejsem špatně. V prvním sjezdu jsem se propadala dozadu, ale ve druhém kopci už to tak strašné nebylo. Člověk se postupně otrká a za čtyři hodiny už to mohlo být úplně jiné," přemítala Sáblíková.

Na cyklistiku nehodlá zanevřít

"Jenže tohle je prostě smůla a já s tím nic dělat nemohla. Kdyby to spadlo v pátém kole, když už se pojede doraz, tak to pochopím, ale takhle? Přijde mi to blbý... Vždyť v tu chvíli ještě o nic nešlo," dodala.

Přes nepříjemné chvilky, jež si prožila opět po dvou letech, však na cyklistiku nehodlá zanevřít. Nic takového ji ani nenapadlo. "Vůbec ne. Je to sport a to se stává, patří to k tomu. Je to bohužel podruhé, co jsem jela silniční závod na mistrovství světa a podruhé jsem spadla. Ale určitě není všem dnům konec. Škoda, že to tady nevyšlo, ale budu bojovat dál," prohlásila odhodlaně Sáblíková.