Praha - Zažívá nezvyklou věc. Není s týmem a nepostává u dalekohledu, aby kontroloval, jak si vedou jeho svěřenci na střelnici. Šéftrenér českých biatlonistů Ondřej Rybář zůstal při podnicích v kanadském Canmore a americkém Presque Isle doma a sleduje závody v televizi.
Pomáhá totiž B týmu s přípravami na blížící se mistrovství Evropy, s reprezentací na Světovém poháru ale komunikuje. V rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznal, jak ho mrzí skromná atmosféra zámořských závodů, pochválil Gabrielu Soukalovou za její stabilní výkony, ale varuje před její hlavní pronásledovatelkou, Italkou Dorotheou Wiererovou.
Asi se vám nestává moc často, že koukáte na biatlon v televizi, jaké to je?
Mockrát se mi to zatím nestalo. Ale bylo to normální, jen jsem byl trochu zklamaný z Canmore. Sice příroda krásná, ale je vidět, že tam mají závody jinou atmosféru. Tady ve střední Evropě je spousta diváků, v Kanadě mi to přišlo ochuzené.
Jak se vůbec díváte na to, že takhle před mistrovstvím světa musí biatlonisté absolvovat cestu přes půl planety?
Zastáncem toho nejsem. Nejen že to je hodně drahá cesta, ale je to umocněné i tím, že ten výsledný efekt a výstup biatlonu není takový, jako byl v Ruhpoldingu nebo Anterselvě. Navíc jsou problémy s časovými posuny, bojuje s tím i naše reprezentace. Já bych to nejradši zrušil a jezdil to tady v Evropě, ale IBU to občas za oceán musí dát, protože součástí federace jsou i národy odtamtud.
Jsou regulérní podmínky pro takhle velké závody?
Kanaďané mají možná nejlepší podmínky, sníh je tam hodně dlouho a pro biatlon je to tam dobré. Nicméně jak u nich, tak v Americe nepatří biatlon mezi top sporty a je to pak znát na tamním zázemí i na návštěvnosti. Canmore ani není moc velké město, aby tam přišlo hodně diváků. Sice tam někdo dorazil, ale bylo vidět, že to jsou školy a podobně.
Problémem je ovšem i přesun mezi Kanadou a Amerikou, biatlonisté tento týden strávili dalších 13 a půl hodiny na cestě, může to při takovém zatížení sportovec zvládnout?
Cestování určitě závodníkům neprospívá, bohužel i náš tým je tím trochu postižený. Protože, co mám informace, moc nesedl přelet Ondrovi Moravcovi, který bojuje s nějakým nachlazením. A to je špatné, protože je těsně před závěrečnou přípravou na mistrovství světa a ten návrat zpátky bude pro organismus další náročná změna. Není to šťastné, máme tam jen čtyři reprezentanty, ale doufám, že v Presque Isle mužská štafeta odjede.
"Mix štafeta ukázala týmového ducha"
Německý tým se tohle rozhodl řešit tak, že dal některým závodníkům na závody v Americe volno, neuvažovali jste o něčem podobném?
Zvažovali jsme to. Na druhou stranu doprava tam není nejlevnější, letenky musely být zamluvené dlouho dopředu. Tak jsme zvolili tu variantu, že kluky jsme poslali ve čtyřech, protože paralelně s tím teď probíhá příprava B týmu na mistrovství Evropy. Ten už odletěl na Slovensko a pak už míří na šampionát do Ruska. Což je tím pádem úplně na druhou stranu, takže si nemyslím, že bylo rozumné, kdyby někdo teď z Ameriky odletěl na tři dny domů a pak se zase přesouval na východ.
Vraťme se k vašemu sledování biatlonu z televize, můžete z přenosu postřehnout něco jiného než na střelnici a pomoct tak týmu na dálku?
Určitě to člověk vidí z druhé strany. My si ale závody normálně nahráváme, takže se pak můžeme podívat. Je to trochu jiné, bezprostřední. Nicméně v televizi, když nezabírají české závodníky, tak toho moc nevysledujete. Což byl třeba případ smíšené štafety, kde jsme se ztratili. Sice máte zapnutou televizi, ale vedle toho musíte mít i počítač. A že bych jim volal a říkal, hele tohle jsem viděl, na tohle dejte pozor, to tak není. Spíš se člověk na ten závod může v klidu podívat a vidí i ostatní závodníky v akci.
Jak jste tedy spokojený s českými výkony v Canmore?
Když to shrnu pozitivně, je tam další pódium Gábiny, v mass startu jela výborně Eva Puskarčíková, špatně si nevedl ani Michal Šlesingr nebo v mužském masáku Ondra Moravec.
A co desátá smíšená štafeta?
Ta se moc nepovedla. Bylo tam zaváhání hned na začátku, ale o to je to hezčí, že fanoušek vidí, jak blízko je k tomu úspěchu, ale i k neúspěchu. Na první položce dostanete dvě minuty ztrátu, což odborník, který to vidí, může říct, že ten závod je definitivně ztracený, ale když se pak podíváte, tak všichni včetně Verči na stojce už pak odjeli výborně, dostali se do desítky a ukázali týmového ducha. Určitě nemám proč závody v Canmore hodnotit špatně.
Speciální hodnocení si zaslouží Gabriela Soukalová, která už má v čele Světového poháru náskok téměř sta bodů, překvapuje vás, jak stabilní výkony předvádí?
Náskok sice navyšuje, ale Dorothea Wiererová se za ní dotahuje postupnými krůčky, má ohromnou střeleckou formu a s ní to mít lehké určitě nebude. Navíc je před nimi ještě ohromná porce závodů. Gábina samozřejmě zaslouží velkou pochvalu, je z ní stabilní závodnice, moc mě to těší, ale takový náskok jako Martin Fourcade nemá, takže bych to zatím moc neřešil. To začneme propočítávat až před Chanty Mansijskem.
MS může s bodováním zamíchat
Právě v Rusku se budou závodníkům odečítat body za dva nejhorší závody, nebojíte se trochu toho, že by Gábina mohla tak trochu doplatit za tu zmiňovanou vyrovnanost?
Ještě je ale dost času a ten nepovedený závod může přijít. Nebo naopak může náskok navýšit a nemusí to řešit, což by bylo super. Je před námi mistrovství světa, kde se body počítají. Na olympiádě třeba jela výborně, ale body se nepočítaly, teď ano, takže i s tím je třeba kalkulovat. Světový šampionát s tím může hodně zamíchat.
Teď ještě na skok k vaší současné práci. Jak to vypadá v řadách B týmu před evropským šampionátem?
Vzhledem k tomu, jaké podmínky v České republice jsou a že nikde není sníh, tak výborně zafungovalo to, že některá naše biatlonová centra jako Jablonec nebo Letohrad mají umělý sníh, takže díky tomu jsme mohli zůstat doma a trénovat. Samozřejmě ne všem se úplně daří, ale určitě jsou tam tahouni jako Jarda Soukup, kterému ta příprava v domácích podmínkách určitě prospěla, a to jak na střelnici, tak i pro výkony v běhu, tak je tam i Adam Václavík. Mezi holkama zase Bára Tomešová, z Ameriky se pak k týmu připojí Jessica Jislová, určitě by na tom neměli být špatně a mohli by tam předvést slušné výsledky.
Může si někdo dobrým výkonem na ME vystřílet účast na světovém šampionátu?
Nominaci ještě nemáme uzavřenou, takže určitě je o co závodit. Kluci se budou rozjíždět asi o dvě místa, holky o jedno. Tím, že není evropské mistrovství jen do 26 let, ale už ho otevřeli pro všechny věkové kategorie, tak se vrací na úroveň, kde závodí i ti starší a zkušenější biatlonisté, a tím konkurence zase vzrostla.
Pak už vás čeká příprava na světový šampionát v Oslo, co vás čeká?
Program je jednoduchý. Někdo přeletí z Ameriky rovnou na Pokljuku, většina ale přiletí domů, den má na přebalení a odjíždí na přípravu. A odtamtud pak přímo na mistrovství světa. Doma se opravdu moc neohřejí.
