Bruggy - Fanoušci na cyklistickém Ronde byli svědky velmi zajímavého závodu, čeští a slovenští příznivci budou přesto poněkud zklamáni, doufali totiž, že by se Okolo Flander mohlo stát kořistí Petra Sagana nebo Zdeňka Štybara.
Právě úřadující český šampion totiž patřil k hlavním favoritům závodu, nakonec dokončil na deváté pozici a ještě po cestě ztratil zub.
Slovenského mistra ve výsledkové listině najdeme opět na čtvrté příčce. Zvítězil Nor Alexander Kristoff, pro něhož se již pomalu vžívá přezdívka „Alexander Veliký.“
Norský závodník nejsilnější
Rozhodující moment, únik dvojice Kristoff – Terpstra se zrodil krátce po výjezdu Kruisbergu, tedy před závěrečnou kombinací stoupání Oude Kwaremont – Paterberg. A norsko-nizozemské duo svůj náskok pohybující se kolem dvaceti sekund udrželo až do cílové rovinky, kde si sedmadvacetiletý Nor podle očekávání bez problémů poradil s vítězem loňského „Pekla Severu“.
„Závodil jsem tady mnohokrát jako mladý jezdec, sledoval jsem ten závod dlouho předtím, než jsem dostal šanci se jej zúčastnit. Mým snem bylo jen na něm startovat, ne jej vyhrát. Teď jsem jej i vyhrál, to je úžasné. Ani to nemůžu popsat. Byl to můj hlavní cíl pro tuto část sezony a dosáhnout toho, to je skvělý pocit,“ řekl nově korunovaný král Flander, který k loňskému triufmu na „Primaveře“ přidal druhé vítězství na monumentální klasice a bez šancí nebude ani následující neděli v Roubaix.
Terpstra: Kristoffovi se nedalo ujet
„Ve sprintu to lehce dotáhl. Jel jsem za ním a on prostě zrychlil. Byl nejlepší,“ uznal druhý muž závodu, Niki Terpstra. Ten tak potvrdil pověst závodníka, který ne vždy jezdí úplně takticky. Z fanouškovského pohledu je ale jen dobře, že si v úniku ústřední dvojice počínal aktivně a nečekal na týmové kolegy.
„Cítil jsem se opravdu dobře a chtěl jsem pořádně zaútočit na Paterbergu. Ale on jel tak dobře, že bylo obtížné útočit. Byl jsem schopný se s ním udržet, ale odjet mu bylo těžké,“ dodal Terpstra k závěrečným fázím závodu a přiznal, že se v úplném závěru už jen šetřil na spurt, protože snaha o útok by podle něj byla bez šance na úspěch.
V posledním stoupání závodu, na Paterbergu ukázal svou sílu Peter Sagan a potvrdil tak slova Johana Museeuwa, trojnásobného vítěze „Ronde“, který už před závodem tvrdil, že právě tento krátký a extrémně prudký výjezd svědčí naturelu žilinského závodníka. Sagan právě na devatenáctém klasifikovaném „hellingenu“ odjel s dalším favoritem Gregem Van Avermaetem a ve dvojici se vydali stíhat Kristoffa s Terpstrou. Náskok se jim ale nepodařilo stlačit pod 10 sekund, udrželi však za zády další pronásledovatele a mohli si to tak rozdat o třetí příčku.
Van Avermaet třetí
Tu nakonec bez nutnosti spurtovat získal Van Avermaet, který výsledek a vývoj závodu okomentoval následovně: „Nakonec jsem rád, že jsem se umístil na pódiu, ale myslím si, že jsem měl nohy na to, abych vyhrál. Snažil jsem se do toho dát všechno na Paterbergu, měl jsem tam pak s sebou Sagana, ten už ale nebyl tak silný. Jen jsem doufal, že na mě vedoucí dvojice počká, protože Kristoff je ve finále o hodně rychlejší než Terpstra. Minulý rok se mnou nechtěli jet, když jsem byl s Vandenberghem, takže jsem doufal, že by se mohli vrátit, nic víc jsem dělat nemohl.“
Čtvrtou pozici udržel Sagan a posedmé z dvanácti účastí na závodech „velké pětky“ se umístil v první desítce, potřetí právě na čtvrté příčce. Nová posila týmu Tinkoff-Saxo tak všem škarohlídům ukázala, že se s ní stále musí počítat, nicméně před sezonou se od stále ještě mladého Slováka čekaly vítězství.
Štybar bez zubu, Sagan je zpět
Sportovní ředitel Tinkoff-Saxo, Tristan Hoffman je s výkonem svého svěřence spokojen a už se dívá směrem k další výzvě v podobě Paříž-Roubaix: „Sagan dnes odvedl dobrou práci, byl čtvrtý v jednom z největších a nejtěžších cyklistických závodů. Byl velmi blízko k pódiu, což znamená, že měl dobré nohy, ale chyběl mu ten poslední kousek. Vidím, že je velmi blízko k vrcholné formě a my se teď zaměříme na středeční Scheldeprijs a Roubaix v neděli.“
Zdeněk Štybar nakonec dokončil na deváté pozici způsobené částečně také týmovou taktikou. V pasážích, kde se na konci evidentně cítil silný, nemohl vzhledem k Terpstrovi v úniku útočit a tým Etixx-Quick Step tedy opět nedokázal početní převahu přetavit v kýžený triumf.
Znovu z toho bylo nejlépe druhé místo, stejně jako v Harelbeke a Wevelgemu. Štybar navíc dojížděl s „mezerou v úsměvu“, na jedné z „drncavých pasáží“ se mu totiž uvolnil jeden z horních zubů, s nimiž rodák ze Stříbra laboruje od letního nebezpečného pádu na Eneco Tour.
„Na Kwaremontu při pronásledování Nikiho (Terpstry) jsme odjeli s Thomasem, ale mezera nebyla dost velká. Niki byl před námi a mohlo by být nebezpečné jej přivést zpět. Seděl jsem za zadním kolem Thomase a před Paterbergem jsem dojížděl skoro všechny mezery vytvořené mezi závodníky. To mě možná stálo energii, kterou bych mohl využít, když Van Avermaet a Sagan odjeli na Paterbergu,“ uvedl k rozhodujícím pasážím Štybar. Druhý Čech na startu, František Paďour se cíle nedočkal.
Doprovodný vůz sestřelil Sergenta
Závod se výsledkově vůbec nevydařil dvěma závodníkům, které nejvíce favorizovali bookmakeři. Sep Vanmarcke dokonce už v době rozhodujícího útoku vítězné dvojice nebyl ve skupině největších favoritů, Geraint Thomas pak dojel jako čtrnáctý, poslední z první skupiny.
„Jsou to Flandry, samozřejmě těžký závod. Prostě jsem postrádal tu sílu, kterou jsem měl minulý týden na Kwaremontu,“ připomněl Thomas své úspěchy ze závodů konce minulého týdne. Vniveč tak vyšla snaha celého týmu Sky, včetně Bradleyho Wigginse, který se snažil kontrolovat závod.
Na konce nelze nevzpomenout na závodní projev Andrého Greipela. Elitní světoví spurteři, jako je německá „Gorila“, většinou netvoří závod, naopak se nechávají svými pomocníky dovést až na závěrečnou „dvoustovku“. O to zajímavější jsou Greipelovy minimálně čtyři pokusy o únik. Ani poté zkušený Němec nesvěsil nohy, naopak se snažil starat o tempo stíhací skupiny, aby finišoval na patnácté příčce. To je v cyklistickém světě něco nevídaného.
„Ronde“ tentokrát bohužel nezaujalo pouze dramatickým závoděním, ale také nešťastným incidentem, kdy zhruba 105 kilometrů před cílem neutrální mechanický vůz doslova sestřelil Jesseho Sergenta ze sedmičky jezdců v úniku.
„Je těžké pochopit, proč řidič zrychlil, místo aby brzdil,“ řekl po závodě manažer týmu Trek, Luca Guercilena, své názory okořenil několika peprnými výrazy a potvrdil, že Sergent srážku odnesl zlomenou klíční kostí.
