Praha/Soči - Ještě jedna medaile a Česká republika zažije historicky nejúspěšnější zimní olympijské hry. A největší zásluhu na euforii českých sportovních fanoušků mají biatlonisté. Čtyři medaile z jedné olympiády, to je výsledek, který mnohonásobně předčil veškerá očekávání.

Pojďme poodkrýt některé aspekty obrovského úspěchu, který si ještě před pár lety nedokázal nikdo představit. Celé kouzlo biatlonové party se podle mnoha zákulisních hlasů zrodilo z velké části díky osobnosti jednoho muže. Reprezentačního trenéra Ondřeje Rybáře.

Je mu teprve pětatřicet let. Je o pět let mladší než stále aktivní legenda z Norska Ole Einar Björndalen. Přesto už je nejúspěšnějším trenérem českých biatlonových dějin. Trenérem, který v Soči dosáhl na unikátní bilanci čtyř olympijských medailí během jedněch her.

Rybář se výrazně zasloužil o nevídané medailové žně v ruském Soči, když jeho mužští svěřenci Ondřej Moravec a Jaroslav Soukup vybojovali v areálu Laura tři medaile, jednou stříbrnou a dva bronzy. Další stříbro pak získala Gabriela Soukalová, která pod mužskou reprezentaci přešla před letošní sezonou.

Perfektní osobnost a skvělý charakter

Věděla, co dělá. Na trenéra, kterému se kdysi kvůli jeho mládí příliš nevěřilo a který dostal šanci z velké části proto, že byl prostě nejlevnější variantou, se totiž snáší chvála ze všech stran. Soukalová na Rybáře nedá dopustit, pod jeho vedení se snažila dostat několik let.

„Říká se, že nikdo není nenahraditelný, ale v tomhle případě by ho někdo nahrazoval opravdu velmi těžko. Je to perfektní osobnost, skvělý charakter, takoví lidé se hledají lupou,“ uvedla stříbrná medailistka během olympiády v Soči. Rybář je v podstatě rodinný přítel Soukalových.

Gabriela Soukalová starší, olympijská medailistka v běhu na lyžích ze Sarajeva 1984 i bývalý skokan na lyžích Karel Soukal mu pomohli rozjet kariéru na sportovním poli. Jejich dcerku znával už jako pětiletou. O osmnáct let později se jejich cesty propojily i profesionálně.

„Je lepší trénovat pod někým, pro koho nejsem jen jednou z mnoha, ale komu na mě a mých výsledcích skutečně záleží,“ vysvětluje Soukalová.

Rybáře měl nahradit nenasytný Pichler

Rybář se dostal k práci hlavního trenéra mužské biatlonové reprezentace před pěti lety. Olympiáda ve Vancouveru se mu ale vůbec nepovedla, nejlepším individuálním výsledkem bylo Šlesingrovo šestnácté místo v závodu s hromadným startem. Po olympiádě začal biatlonový svaz zvažovat, že angažuje někoho zkušenějšího.

„Měli jsme už přislíbené pořadatelství světového šampionátu a chtěli jsme všechno směřovat k úspěchu. Zvažovali jsme angažování zahraničního trenéra,“ přiznává šéf biatlonového svazu Václav Fiřtík. Vyvoleným se měl stát legendární Němec Wolfgang Pichler, který předtím šestnáct let vedl švédský národní tým.

„Nakonec jsme to zamítli, on byl opravdu šíleně drahý, jeho nároky byly až zarážející. Vzdali jsme to, rozhodli se pro Ondru Rybáře a Pichler skončil u Rusek,“ popisuje Fiřtík klíčový moment. Rybář dostal čas na práci a bezezbytku jej využil.

„Když jsme ho udělali hlavním trenérem, byl opravdu hodně mladý. Šli jsme docela do rizika. Ale on tou poctivou prací, příkladným přístupem i svou specifickou politikou uspěl. Vyplatilo se nám to a můžu říct, že si ten úspěch plně zaslouží,“ chválí šéf hlavního trenéra.

Špičkový servis Němce Müllera

Ten sice dokáže být se svými svěřenci kamarád, ovšem i přesto má mezi nimi přirozený respekt a autoritu. Václav Fiřtík to popisuje na příkladu Jaroslava Soukupa. „Ten byl před pár lety na pomezí A týmu. Vědělo se o něm, že skvěle lyžuje, ale také to, že je tak trochu lenoch. Ondra Rybář se k němu dostal jako kamarád a to on ho změnil. Vypěstoval ho a dovedl ho tam, kde teď je.“

Sázka na mladého českého kouče se vyplatila i nepřímo. Část peněž ušetřených za astronomický plat zahraničního odborníka se použily na jinou hodně podstatnou investici.

„Najali jsme špičkového německého servismana Daniela Müllera. Je to člověk, který opravdu ví, co dělá. Je to špičkový odborník a máme ho domluveného na další čtyři roky,“ vysvětluje biatlonový prezident. Němec připravuje lyže reprezentačnímu týmu fantasticky a Češi v poslední době nezažili problém se špatně namazaným materiálem.

„Navíc je dojemné vidět Němce, který pláče štěstím nad úspěchy českých biatlonistů. Strašně tím žije,“ dodává Fiřtík.

Zpět k trenéru Rybářovi. Ten změnil zažitý systém tréninků a nastavil přísná pravidla. Stejné pro své vrstevníky i pro mladé naděje. A jako hlavní cíl své práce vytyčil olympiádu v Soči. Svou pětiletou misi pod pěti kruhy splnil dokonale. „Je to senzace. Jsem rád, že to tady z naší strany nebylo o jednom závodníkovi. Máme tři medailisty, to ukazuje ohromnou sílu českého biatlonu,“ zdůrazňuje kouč.

Díky penězům je teď český biatlon jinde

Ke zrození nové biatlonové velmoci ale samozřejmě přispěly i peníze. Po úspěšném domácím šampionátu český biatlon zbohatnul. Nejen díky pořadatelství. Sponzoři se najednou hrnuli, aby podpořili dynamicky se rozvíjející sport.

„Řeknu příklad. Když přijdu do naší buňky při závodech a vidím tam tu spoustu lyží, říkám si, že jsme se snad zbláznili. Když to srovnám, tak před pár lety měla naše závodnice dvoje lyže a ani jedny pořádně nejely. Teď jsme úplně jinde,“ pochvaluje si Fiřtík.

S medailovou bilancí na olympiádě v Soči je samozřejmě nadmíru spokojen. „Chtěli jsme jednu medaili a máme čtyři. Doufám, že to ještě zakončíme nějakým úspěchem ve štafetách, třeba mixu opravdu hodně věřím,“ připomněl, že smíšená štafeta ve složení Soukalová, Vítková, Soukup a Moravec bude ve středu od 15:30 hodin patřit mezi největší kandidáty na olympijské zlato.