Chcete tím říci, že letošní sezona se vám podle představ nevydařila?
Upřímně řečeno: jsem trochu smutná. Na začátku roku jsem se moc těšila, ale většinou se mi nedařilo. Na mistrovství Evropy a ve čtyřech z pěti závodů Světového poháru jsem nenašla cestu do finálové desítky. Proto jsem se divila, že v konečném pořadí této soutěže jsem skončila devátá, což za daných okolností mohu vlastně považovat za úspěch.
V čem vidíte příčiny této pro vás nepříznivé bilance?
Letošní po-olympijská sezona byla úplně jiná, než všechny ostatní. Pro mě byla paradoxně velice těžká především v tom, že jsem neměla žádné zranění, vyhýbaly se mi nemoci, na trénincích jsem byla v pohodě, ale v závodech jsem zůstávala za očekáváním. Nedařilo se mi, chybělo mi potřebné soustředění. Třeba na mistrovství Evropy do Tacenu jsem odjížděla s tím, že mi tamější trať nevyhovuje. A v závodech jsem si tuto vizi přivolala a ještě ji znásobila.
V nedávném závěrečném závodě Světového poháru ve Španělsku jste však skončila šestá. Není to pro vás znamení, že nastává obrat k lepším časům?
Původně jsem do Španělska nechtěla vůbec jet a jen se připravovat na mistrovství světa. Nakonec jsem ráda, že jsem se tam vypravila, protože před šampionátem mně mé vystoupení, hlavně v psychice, velice pomohlo.
Šampionátu se zúčastníte jako úřadující mistryně světa. S jakým pocitem do soutěže vstoupíte?
Určitě ne jako kajakářka, kterou by jiná, než zlatá medaile zklamala. Po nevydařené sezoně tam jedu s přáním postoupit do elitní desítky - a pak se uvidí. V každém případě si chci v Tau spravit chuť a potvrdit, že snad stále patřím do elitní světové party.
A co byste řekla na adresu soupeřek?
Ty největší budou z Evropy, ale mezi nejlepší budou patřit také kajakářky z Austrálie, Nového Zélandu a Brazílie. Očekávám úroveň v porovnání se Světovým pohárem.
