Praha - Dvaatřicetiletá cyklokrosařka Pavla Havlíková si v letošní sezoně po dlouhotrvajících zdravotních problémech vede velice dobře. Na mezinárodní scéně se zařadila do Top 10 a svoji pozici v elitní společnosti chce potvrdit i koncem ledna v Belgii na mistrovství světa.

"Považuji za zázrak, že jsem se vrátila do profesionální cyklistiky,“ prozradila v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Po pěti závodech Světového poháru vám patří výborná sedmá příčka. Jste tedy s letošními výsledky spokojena?

Poslední čtyři roky mě limitoval zdravotní stav, nechyběly ani bolesti a chtěla jsem se závodní cyklistikou skončit. Už jsem nečekala, že bych se ještě někdy v plné síle vrátila na závodní dráhu. A protože se to podařilo, tak se to pro mě stalo prioritou a výsledky jsou až druhořadé.

O jaké zdravotní problémy šlo?

Ucpanou tepnou se mi správně nedokrvovala levá noha a žádný lékař nevěděl, jak mi pomoci, nikdo se do žádného zákroku nechtěl pustit. Při náhodném setkání s cyklistou Ondrou Bambulou, který měl podobný problém, mně však svitla naděje. Po jeho radě jsem se vydala po cestě, která se ukázala jakou správná.

Kudy vedla tato cesta?

Loni v létě na operaci do liberecké nemocnice, jejíž lékaři mně prodloužili sportovní kariéru. Jde o nemoc starších lidí a potom cyklistů, kteří jezdí v sedě, ohnutí a tepna se začne ucpávat. Prý s tím trpí sedm z deseti závodníků, a proto liberečtí lékaři využili různé studie z Belgie a Nizozemska, kde je cyklistika jedním z hlavních sportů a nechybějí jim tedy potřebné zkušenosti.

Po tomto jak říkáte zázraku jste už zdravotně v pořádku?

Nic mě nebolí, jsem v plné síle. Závodí se mi úplně jinak, nic mě nebrzdí, což je úžasná změna. Je to pro mě i velká motivace dosáhnout co nejlepších výsledků. A  zároveň jsem moc ráda, že na světlo světa se dostalo řešení tohoto onemocnění. Zároveň jsem však realistka. Člověk totiž nikdy neví, zda se předchozí problémy zase nevrátí, a proto si vážím každého dne, kdy mohu závodit.

Už v sobotu vás v Kolíně čeká mistrovství republiky. Čím je pro vás role největší favoritky?

Určitě ne zárukou očekávaného vítězství. Bude to specifický závod, který si chci  hlavně užit. O titul se samozřejmě poperu, byl by pro mě velice cenný a naopak porážka zklamáním. 

Jaká trať by vám nejvíc vyhovovala?

Poslední dva měsíce loňského roku se jezdilo většinou na suchých a rychlých tratích, což byla moje výhoda. Nebojím se však ani bláta, i když je to na něm víc o síle. Čili vyhovují mně těžší a po všech stránkách náročnější tratě.

V lednu vás ještě čekají dva závody Světového poháru a v Belgii mistrovství světa. S jakými představami a záměry je chcete absolvovat?

Jsem odhodlána předvést v nich maximum všeho, co ve mně je. Bylo by pro mě nádherné skončit v konečném hodnocení Světového poháru i na šampionátu v elitní desítce. Vždyť s cyklokrosem jsem sice před patnácti lety začínala, ale potom ho na několik let vynechala. Protože však zdraví drží a cítím i dobrou formu, tak věřím, že bude mít radost i ze sportovních výsledků.