Avranches – Splnil se mu sen. Tak hodnotí handicapovaný cyklista a nejúspěšnější paralympionik v tomto sportu v historii Jiří Ježek, který ve středu dopoledne absolvoval 33 kilometrů dlouhou časovku dvacet minut před prvním závodníkem pelotonu letošní sté Tour de France.

Jeho pocity umocnilo přijetí, fanoušci a také fakt, že jej z rampy na trasu, kterou zvládl v čase 43:11 minuty, pustil kromě starosty malebného městečka i ředitel "Staré dámy" Christian Prudhomme. My vám nyní nabízíme přepis krátkého ohlasového rozhovoru, který Ježek poskytl pár hodin po svém závodě České televizi.

Jirko, máte ještě husí kůži z toho, co jste prožil?

Bylo to nádherné. Startoval jsem z rampy 20 minut před prvním závodníkem a to náměstí tady v Avranches bylo úplně našlapané lidmi. Navíc všichni skandovali moje jméno, protože už se tady vědělo, o co jde. Nikdy jsem nezažil časovku, kde by celá trať byla obsypána fanoušky už od začátku závodu v deset ráno. Trať byla hodně těžká, hlavně kvůli tomu, jak se v jejím průběhu různě točil vítr. Musím uznat, že ten závěr jsem už možná nejel na sto procent, protože jsem si prostě ychutnával tu atmosféru. Je to pro mě splnění snu.

Jaké bylo přijetí organizátory. Prý vás odstartoval dokonce ředitel Tour de France Christian Prudhomme.

To bylo na tom nejkrásnější. Byl u toho skutečně Prudhomme, i starosta Avranches a další pozvaní hosté. O to byl celý zážitek ještě silnější. Zažil jsem na kole hodně, ale tohle předčilo naprosto vše. Bylo to jako z říše fantazie.

Mimochodem, tři jezdci z pelotonu nakonec zajeli horší čas než vy...

Já jsem sem nejel s tím, abych se porovnával s profíky. Vůbec jsem netušil, že bych se jim mohl svým časem alespoň přiblížit, navíc všichni víme, že časovku nejede celý peloton naplno. Ti, kteří mají jiné role v týmech ji odjedou tak, aby si i trochu odpočinuli. Takže takhle já to vůbec neberu. Měl jsem například příležitost jet ve VIP voze Škody Auto za Tonym Martinem a když jsem na něj koukal, tak jsem si říkal, že mám ještě hodně co trénovat. (smích)

Vy jste před závodem také prohlásil, že nejede jen za sebe, ale za celou paralympijskou rodinu. Asi vás čeká hodně ohlasů od vašich soupeřů i kamarádů, že?

Stoprocentně to tak beru. Jsem strašně šťastný, že jsem tuhle příležitost dostal právě já, ale na druhou stranu věřím, že si to dokázali moji soupeři z paralympijského pelotonu také užít. Je to obrovská šance se zviditelnit a já si toho strašně vážím.

Dá se vaše příprava na tento závod srovnat s tréninkem na klasické vrcholy sezóny?

Budu upřímný, chtěl jsem tomu dát maximum, chtěl jsem tady zajet co nejlépe a také si to chtěl užít, prostě jet na sto procent. Ale jsem nyní ve fázi sezóny, kdy nejsem úplně vyladěný, kdy končím jednu část a začínám druhou, takže hodně trénuji. Myslím, že jsem mohl klidně zajet ještě tak o deset, patnáct vteřin rychleji. Nyní se jednoduše připravuji na své vrcholy podzimu – v polovině srpna mne čeká v Kanadě finále Světového poháru, který zatím vedu a o týden později na stejném místě i mistrovství světa. To je pro mě stěžejní, takže jsem v plné přípravě, nebyl jsem zde úplně vyladěný, ale vím, že jsem udělal maximum, co šlo a že jsem se dokázal na trati vyždímat na maximum. Jsem spokojený s tím, jak jsem to zvládl a šťastný za ty dva dny, které jsem tady mohl strávit.