Češi sice favorizovaným Japoncům ve druhém utkání skupiny podlehli 2:10, ale především na začátku zápasu soupeře i díky Satoriovi a jeho strikeoutům nečekaně potrápili.
Po porážkách s Koreou a Austrálií pak sice čeští nováčci ztratili šanci na postup do čtvrtfinále, nicméně díky úvodní výhře nad Čínou si zajistili účast také na příštím World Baseball Classic 2026. V Japonsku, kde je baseball mimořádně populární, zanechali coby poloprofesionálové skvělou stopu.
"Jsem člověk, který je rád spíš inkognito. Proto to pořád zpracovávám," vysvětluje šestadvacetiletý Satoria, nadhazovač Arrows Ostrava.
Teď už asi nebudete nenápadným klukem z Poruby, jak jste říkal.
Zájem médií i fanoušků je šílený. V Japonsku mi psali z ESPN (americká sportovní televize, pozn. red.), už to byl pro mě zážitek. Je to moc hezké, ale věřím, že to zase pomine a budu obyčejný Ondra Satoria z Poruby.
Velká americká média ESPN nebo Sports Illustrated psala o tom, jak elektrikář z Ostravy vymazal hvězdného Ohtaniho.
Pořád mi to úplně nedochází. Ale jak říkal Peter Parker ze Spidermana, s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. Takže bych byl rád, kdyby ta naše nová popularita pomohla celému českému baseballu.
Bylo utkání proti Japonsku nejsilnějším momentem na turnaji?
Pro mě osobně to byl nejlepší zážitek v životě. Byl tam šílený rachot lidí. Zažil jsem pár rockových a metalových koncertů, ale to se nedá srovnat. Brali jsme ten zápas jako odměnu, mohli jsme jen překvapit.
Japonské hvězdy jste nadchli. Po zápase dorazili jak Ohtani, tak Roki Sasaki, který při nadhozu trefil vašeho spoluhráče Willieho Escalu do kolene, aby vyjádřili respekt.
Bylo to překvapení. Sasaki se přišel omluvit, bylo to krásné gesto celému českému baseballu. Dostali jsme se na baseballovou mapu světa. Lidé v Japonsku nám fandili, gratulovali. I já dostávám mnoho zpráv, opravdu nás nic lepšího nemohlo potkat. Lidé se třeba zajímají, jestli mám z toho zápasu míček podepsaný od Ohtaniho.
Ondrej Satoria, who works as an electrician in his day job, struck out Shohei Ohtani on three pitches on Saturday 😤
— ESPN Australia & NZ (@ESPNAusNZ) March 14, 2023
Ohtani paid his respects on Tuesday.https://t.co/XWz5jbu7Aa
A máte?
Bohužel se to k němu nakonec nedostalo, ale mně to nijak extra nevadí. Byl jsem rád, že jsme se mohli setkat osobně. Nebylo to vůbec plánované. Ohtani nás požádal o dres, podepsaný celým naším týmem. Dali jsme mu i kšiltovku.
Ohtaniho jste svými nadhozy vystrikeoval a mluvil jste o tom, že není zvyklý na tak pomalé míče. V tom je opravdu hlavní kouzlo?
Viděl jsem pár jejich zápasů a připravil jsem si plán, kam házet. Povedlo se mi tu taktiku plnit do puntíku. A víceméně je to opravdu v tom, že nejsou zvyklí na pomalé nadhozy. Házel jsem přesně, položil jsem na hřišti život a udělal jsem, co jsem mohl. Byť jsem to nakonec neudržel s nulou.
I tak trenér Pavel Chadim v nadsázce říkal, že s takovou sbírkou strikeoutů se dá baseballově umřít. Proč svému nadhozu říkáte "dělník"?
Kdysi jsem měl v nároďáku do 23 let spoluhráče Dana Vítka, který měl svůj specifický nadhoz. Pojmenoval ho Luděk. Říkal jsem si, že bych tomu svému měl dát taky nějaké jméno. Vyšel z toho "dělník", protože za mě na hřišti skvěle pracuje. (úsměv)
Jak jste říkal, dělník zapracoval a Ohtani šel na párek.
(smích) Přesně tak. Ale to jsem myslel z legrace, se vší pokorou.
Jak jste si užil atmosféru turnaje celkově?
Vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat. Jen jsme věděli, proti komu budeme stát. Věděli jsme, že zápas s Japonci bude pravděpodobně vyprodaný. Skvěle nám vyšla závěrečná příprava, vstoupili jsme do turnaje výborně. A neudělali jsme žádnou ostudu, splnili jsme cíl v podobě postupu na příští WBC. V každém zápase jsme navíc byli důstojným soupeřem, nechtěli jsme dostat žádný "világoš", což se povedlo. Jsem spokojený s tím, co jsme předvedli.
Nebylo daleko k postupu do čtvrtfinále. Mrzí to trochu?
Samozřejmě, je mi líto, že jsme si nezahráli o zápas víc. Dokázali jsme si, že na to máme. Ale nepovedl se nám začátek utkání s Koreou, dali nám v první směně pět bodů. To vlastně rozhodlo. Lehký smutek tady sice je, nicméně nechci mít velké oči. Byl to první takový turnaj, na který se Česko dostalo.
Váš úspěch se hojně probíral v Japonsku a Americe, ale v Česku přeci jen není baseball tak populární. Změní se to teď?
Už jsem po příletu naskočil do pracovního procesu a od rána nedělám nic jiného, než že řeším baseball a povídám si o něm. Mnoho lidí, kteří baseball neznali, to sledovali, učili se pravidla. V září bude v Česku mistrovství Evropy, některé zápasy v Ostravě už jsou prý vyprodané. Jsem mega překvapený, jaký dopad to má. Vážím si toho, snad přízně využijeme k další propagaci baseballu.
Jak může tento úspěch změnit kariéry jednotlivců? Mohou někteří hráči pomýšlet na nabídky z Ameriky?
Někteří kluci určitě, ale já nic takového nečekám. Spíš jde o mladší kluky, kteří jsou na školách. Už tam máme Marka Chlupa a Míšu Kovalu, ti čekají na draft. Daniel Padyšák by mohl dostat šanci. A když ne do Ameriky, mohli by se kluci podívat do japonské, korejské nebo tchajwanské ligy.
Přestup v rámci Evropy by třeba pro vás lákavý nebyl?
V Evropě jsou nejlepšími ligami italská a nizozemská. Abych řekl pravdu, já jsem spokojen se svým pracovním místem v ČEZu. Už jsem se někam vypracoval a nabídka ze zahraničí by musela být hodně lukrativní, abych o ní přemýšlel. Abych se vydal na cestu a riskoval práci tady. Pokud bych měl říct, co mě nejvíc láká, je to japonská liga. Když jsem teď na vlastní oči viděl, jak tam lidé fandí, nadchlo mě to.
Čemu přesně se věnujete ve vaší práci?
Jsem technik inženýringu. V praxi to znamená, že řídím projekční přínos distribuční soustavy. Řeším s projektanty všemožné záležitosti ohledně elektrického vedení. Rozpočty, materiál a další věci. Na turnaj jsem si bral dovolenou a teď už jsem zpátky. Jako by se nic nestalo. (úsměv)
