:. Fotografie ze závodu si prohlédněte ZDE
Vy jste změnila taktiku? Místo toho, abyste soupeřky utavila tempem, tak jste je přespurtovala ve finiši...
Já jsem dneska na to neměla, abych je utavila. Od začátku se jelo hodně dobrým tempem, díky tomu se to pole závodnic roztáhlo. V cíli pak už nerozhoduje to, kdo má jaké rychlostní parametry, ale to, kdo má kolik sil.
Co vám běželo hlavou v posledních metrech závodu?
Tak ta cílová rovinka je dost dlouhá. Ale ráno mi říkal jeden finský trenér, který mi docela fandí, ať nedělám chybu jako ve skiatlonu a počkám si až do cílové rovinky na rozhodnutí. Já se mu smála, že nejsem žádný finišmen, ale nakonec to tak dopadlo...
Včera se objevily zprávy, že vás trápí viróza. Jak jste se s tím vyrovnávala a co se dělo okolo?
Já už jsem toho ve svém sportovním životě zažila hodně, takže když jsem se vzbudila s bolestí v krku, tak mě to moc nezaskočilo. Ale všichni okolo mi pomáhali dostat se z toho. Ještě před závodem dorazil Pavel Kolář a pomáhal mi uvolnit krk. Také mi říkal, že se může stát cokoliv, že se tělo buď vyburcuje k dobrému výkonu, ale pak to odnesu, nebo to prostě dopadne špatně. A dopadlo to dobře.
Vyhnuly se vám i kolize na trati, kterých nebylo málo.
Ano, měla jsem trochu toho štěstí, že jsem se jim vždycky vyhnula. Tyhle kolize stojí vždycky hodně sil, protože se musíte probojovávat na čelo, může vám ujet vedoucí skupinka...
Co plánujete stihnout ve zbytku her? Třeba dnešní hokej?
To bohužel nestihnu, čeká mě předání medailí. Věřím, že jim ta moje medaile pomůže, že je bude motivovat a že s tím zlatem nezůstanu osamocená.
A další pokračování kariéry?
Je to na zváženou. Víc už ve svém sportovním životě nemohu dosáhnout, ale nechci se rozhodovat teď, v takové euforii. Rozhodnu se až v průběhu dubna, jestli v další sezoně pojedu, nebo ne.
