Brno - Na její ruce závisel osud semifinále Evropské ligy basketbalistek. Kapitánka brněnského Gambrinusu Hana Machová se pět vteřin před koncem zápasu proti Bourges za nepříznivého stavu 73:75 postavila na čáru trestného hodu - a s přehledem proměnila oba pokusy.
Tři a půl tisíce fanoušků vybuchlo nadšením, francouzský tým už zareagovat nedokázal a utkání muselo rozhodnout prodloužení. V tom už kralovaly domácí hráčky a nakonec mohly slavit postup do finále, i když to tak dlouho nevypadalo.
"Hrály jsme hodně špatne," uznala po zápase Machová. Ale obrovskou vůlí dokázaly Brňanky otočit nepříznivý vývoj, když stáhly až sedmnáctibodový náskok soupeřek.
A kapitánka Gambrinusu se stala hlavní hrdinkou večera. Před novináře tak mohla předstoupit šťastná a rozesmátá.
Čtěte více:
Fantazie. Brno vstalo z mrtvých a bude hrát o titul
Vítečková pochybovala, nakonec pomohla Brnu k euforii
Jak se hází šestky pět vteřin před koncem, když o dva body prohráváte?
To jsem vám ukázala, viděl jste. Suše dvě šestky. (smích)
Co nakonec zápas rozhodlo? Přeci jen v některých okamžicích už vypadal jako ztracený...
Myslím, že rozhodl nástup do druhého poločasu, i když to tak nemusí vypadat. Začali jsme agresivněji bránit, v útoku se víc najíždělo pod koš. Jim také došly síly, nemají tak širokou lavičku jako my a v závěru už byly takové odevzdané.
Stále jste stahovaly a vypadalo to, že soupeřky začínají být vyčerpané i mentálně...
Když vedete v zápase o sedmnáct bodů, tak už si říkáte, to bychom měly vyhrát. Třetí čtvrtinu to bylo pořád o deset, stále se nám nedařilo to stáhnout. A ono deset bodů je v basketu docela hodně, zvlášť když ony hrály dobře a my špatně. Pak tam ale bylo několik nájezdů, získaly jsme pět faulů a šestkami jsme to rozhodly.
Herní pauza byla znát
Berete to tak, že začátek jste hrály hodně špatně?
Ano.
Jaké to byly důvody?
Opravdu si myslím, že to je tím herním výpadkem. Hrozně dlouho jsme nehrály zápas. Sice jsme trénovaly, v tréninku nám to šlo, bylo to v pohodě... Ale trénink a zápas je prostě rozdíl.
Myslíte, že zápas se Strakonicemi by vám pomohl naladit na Bourges?
I když hrajete proti Strakonicím, tak je to zápas. Rozcvičujete se, máte tam rozhodčí, není to prostě trénink. Lepší takový zápas, než žádný. Ale je možné, že bychom to odehrály a dneska hrály stejně špatně...
Jejich trojky vás drtily hodně dlouho, že?
Hodně jsme se bavily o tom, že koše tady jsou nepříjemné, stejně jako hala, pro ty, kdo ji neznají... Ale jim to nějak šlo. (s úsměvem krčí rameny)
Faul to nebyl
Co jste si říkala, když na vás rozhodčí pět vteřin před koncem pískl faul? Byla jste ráda za ty šestky, nebo byste radši vyhazovala z autu?
Nejdřív jsem si nadala, že jsem tak blbě najela, protože to faul nebyl. Byla to čepice. Tím mě (rozhodčí) vysvobodil, že aspoň byly ty šestky. To jsem si říkala, že prostě musím a musím...
V prodloužení už jste cítily, že máte navrch?
Podle mě každé družstvo, když dotáhne náskok sedmnáct bodů a jde do prodloužení, tak má o stupínek navrch proti tomu, které jde do nastavení s tím, že měly vyhrát.
Dají se přiznat nějaká procenta z vašeho výkonu divákům?
Je to super, když hrajete v hale, kde vám fandí úplně všichni. Trénovaly jsme tady čtrnáct dní, takže jsme si na ni zvykly více než ostatní, to nám také pomohlo. Diváci opravdu strašně super.
Nebyly jste chvílemi úplně v transu z té podpory fanoušků?
To si ještě nemyslím. Jestli to vypadalo, že jsme v transu, tak už jsme asi nemohly... (smích) A strašně moc děkujeme všem fanouškům! Můžete to tam napsat? Děkujem.
