Paříž - Když jí bylo šest, rodiče s ní utekli z Chorvatska a ona je teď tenisovou hvězdou Nového Zélandu. Marina Erakovicová bude v úterý vzdorovat české ženské jedničce Petře Kvitové v prvním kole French Open.
Na okruhu ovšem sedmadvacetiletá hráčka rozhodně nepatří k těm nejlepším, už byla i 39., ale nyní se usadila až na 80. místě žebříčku. Nikdy ani nevyhrála žádný turnaj WTA, přestože se dvakrát dostala finále. Ale to nevadí. Na Novém Zélandu je i tak tenisovou star. Ve světové tisícovce totiž figurují už jen další dvě tenistky z tohoto koutu planety.
Narodila se v chorvatském Splitu, ale po rozpadu Jugoslávie tam nebyly nejpříjemnější podmínky, a tak se v roce 1994 s rodinou sbalila a přestěhovala k protinožcům do Aucklandu. "Rodiče tehdy pro mě a mou sestru hodně obětovali. Chtěli pro nás lepší život a větší možnosti," cituje Erakovicovou web nzwomansweekly.co.nz.
S Azarenkovou vyhrála Australian Open
Když přijela do nové země, neuměla ani slovo anglicky, a první roky ve škole tak pro ni byly těžké. "Pamatuju si, že jsem se sestry pořád ptala, jak se co vyslovuje, bála jsem se mluvit anglicky," vzpomíná.
A právě tady v ráji ptáků Kivi začala i s tenisem. Zprvu ji ovšem jako dívku nenapadlo, že by ji hraní jednou mohlo i živit, i když měla plnou podporu rodičů, kteří s ní objížděli turnaje. "Měla jsem úplně normální dětství, nebylo to tak, že by pro mě nic jiného než tenis neexistovalo, a jsem za to ráda. Opravdu vážně jsem začala hrát až tak v 16 letech," vypráví.
A právě tehdy začala sbírat první juniorské úspěchy. V roce 2004 totiž vyhrála čtyřhru na US Open po boku Michaëlly Krajicekové z Nizozemska. Následující sezonu zase začala triumfem v juniorské čtyřhře Australian Open, kde jí dělala parťačku Viktoria Azarenková. Jenže zatímco z Bělorusky se ve dvouhře časem stala mezi dospělými světová jednička, Erakovicová to dotáhla zatím jen k osmi titulům v deblu.
Na Kvitovou nemá recept
Erakovicová ale počítala s tím, že ji sport nemusí zajistit na zbytek života, a tak dálkově studuje vysokou školu. I když jejím největším snem je stát se rockovou hvězdou. "Mám takovou malou kytaru, kterou tahám všude s sebou, a hraju. Nejčastěji rockové písničky. Kdybych se jednou dostala do nějaké kapely, tak by se mi opravdu splnil sen," přiznává.
Přála by si ale nějaký ten tenisový úspěch ve dvouhře. Třeba už na grandslamu, jenže los jí určil pro první kolo světovou čtyřku Petru Kvitovou, kterou ještě nedokázala porazit, a to měla už čtyři pokusy.
Naposledy se s rodačkou z Bílovce potkala loni právě na French Open. V druhém kole česká tenistka nezaváhala a smetla Erakovicovou dvakrát 6:4. Proti možná budoucí novozélandské "rockové hvězdě" tak bude jasnou favoritkou.
