Do jaké míry koronavirus zasáhl do vašeho volejbalového života?
Z původních plánovaných devíti byly už zrušeny dva předolympijské kvalifikační turnaje v Singapuru a jeden v Číně. A další v Moskvě bude kvůli zakázané účasti Rusů na olympiádě asi také vymazán z původního programu. Přitom potřebujeme hrát a sbírat body do světového žebříčku, který bude pro účast v Tokiu pro 17 týmů rozhodující. Do života nám tedy koronavirus zasáhl, vznikly nemalé komplikace, šance na Tokio se nám tím zmenšuje, ale cestování pro nás zůstává součástí pracovní náplně, a proto se brzy vydáme na soustředění do Los Angeles.
Jak budete reagovat na pokyny kolem ochrany před touto chorobou?
Neplašíme se a ani nebudeme chodit s rouškami, i když na letištích to bude pro nás asi náročnější. Je ale dobře, že některé sportovní soutěže byly zrušeny, protože nikdo přesně neví, co všechno může koronavirus způsobit. Určitá obezřetnost je proto na místě, takže hygienické pokyny budeme samozřejmě s maximální péči dodržovat.
V Los Angeles vás čeká účast na nějakém turnaji?
Ne, ten se uskuteční až koncem března v Mexiku, na který se za účasti výborných týmů ze Spojených států, Japonska, Číny a Kanady budeme připravovat. Zvykneme si na časový posun a tréninkové zápasy s výbornými sparingy nám pomohou vyladit formu.
Jak probíhala vaše příprava na letošní olympijský rok?
Od října loňského roku se nám podařilo zvládnout hodně práce. Máme za sebou soustředění ve španělském Tenerife a dva tradiční pobyty v Kapském Městě, kam jezdím už deset let. Vyhovuje mi tam evropské léto s teplotami kolem 25 stupňů Celsia, pouze jednohodinový časový posun a na dobré úrovni jsou celkové podmínky.
Vaším jednoznačným letošním cílem je účast na olympijských hrách. Jaká k ní vede pro vás cesta?
Zatím máme z deseti turnajů 5200 bodů a potřebuje jich kolem šesti tisíc. Aby se nám to podařilo, musíme dva až tři velké turnaje výsledkově zvládnout. Bude samozřejmě záležet i na ostatních týmech, jak se jim bude dařit. Je hodně faktorů, které mohou konečný účet ovlivnit, ale jedno je jasné už dnes: při menším počtu turnajů nebudeme mít prostor na nějaké opakované zaváhání. Musíme být na každé své vystoupení stoprocentně připraveny.
Ale ještě existuje možnost kvalifikace přes prvenství v Kontinentálním poháru…
Ano, ale obsadit nejvyšší příčku po soubojích se řadou špičkových evropských celků je téměř neuskutečnitelné.
Jaké máte představy po turnaji v Mexiku o svém jarním programu?
V podstatě skoro žádné, čekají nás čtyři měsíce plné otazníků. Situace je velice složitá, takže se budeme jen snažit trénovat a zúčastňovat se turnajů, které Mezinárodní volejbalová federace umožní uspořádat. Po Mexiku by měl být v Brazílii a už dnes se těšíme na květnový v Ostravě. Zatím mě může hlavně těšit, že po loňských zdravotních problémech s ramenem a koncem roku i streptokokem se cítím dobře. Jsem v pohodě a věřím, že na rozdíl od loňska jsem dobře připravena. Budu moc spokojena, když se mi podaří potřetí poznat atmosféru olympiády.
Co když se to ale nepodaří?
Máte pravdu, co když se kvůli koronaviru olympiáda konat nebude (smích). Ať už se v našem sportu stane cokoliv, tak už začínám myslet na rodinu, stát se maminkou. Tím bych však volejbalový svět opustit nechtěla, vždyť řada sportovkyň tuto novou roli zvládla. Takže pokud bych do Tokia z různých důvodů neodletěla, tak bych nechtěla chybět na olympiádě v roce 2024 v Paříži.
