Praha - 97. ročník Giro d´Italia je minulostí. Trasu mezi Belfastem a Terstem dlouhou 3 450 kilometrů zvládl v nejkratším čase čtyřiadvacetiletý jezdec stáje Movistar Nairo Quintana, který se tak stal historicky prvním kolumbijským králem Gira. V růžovém dresu pro vedoucího jezdce celkové klasifikace se v průběhu 20 etap vystřídalo postupně pouhých 5 cyklistů tří národností.
Po Kanaďanovi Sveinu Tuftovi, který první projel cílem týmové časovky, převzal „Maglia Rosa“ jeho týmový parťák Australan Michael Matthews. Následně si již průběžné vedení předávali největší favorité. Po osmé etapě se do vedení dostal Matthewsův krajan Evans, po dvanácté etapě pak růžový trikot oblékali jezdci kolumbijské národnosti, nejprve Rigoberto Urán a po něm už Nairo Quintana, který jej dovezl až do cíle v Terstu.
Závod ovlivnily pády
Giro se neslo ve znamení pádů, které řadě favoritů znemožnily boj o nejvyšší příčky, prvním z nich byl již po pár minutách Ir Daniel Martin, který spadl při časovce družstev, při "masakru" v šesté etapě do Montecassina pak o naděje přišel i Martinův bratranec Nicholas Roche. Giro, které se poprvé konalo i na zeleném ostrově, tak pro irské bratrance nedopadlo dobře a nemohli navázat na vítězství Nicholasova otce z roku 1987.
Kvůli pádu v šesté etapě přišel o naději na triumf také jeden z největších favoritů Joaquim Rodriguez, který závod vzdal, ztratil zde také Scarponi či Niemiec. Na smůle druhých naopak vydělal Evans, který na hlavní konkurenty najel cenné vteřiny a vyvolal tak první větší kontroverzi - bylo mu vyčítáno, že nepočkal na zbytek startovního pole.
Trapas na Stelviu
Letošní ročník sice provázel nepříjemný déšť, který také stál za pády z úvodu závodu, na druhou stranu však pořadatelé díky mírnější zimě nemuseli zasahovat do itineráře. Neopakovala se tak situace z minulého roku, kdy musela být kvůli přívalům sněhu dokonce úplně zrušena jedna etapa.
Počasí však přesto způsobilo druhý zásadní spor. 16. etapu vedoucí až do nadmořské výšky přes 2 700 metrů provázelo velmi chladné počasí s teplotami kolem bodu mrazu. Pořadatelé údajně sdělili týmovým ředitelům, že kvůli kluzké vozovce bude neutralizován sjezd ze Stelvia, část jezdců tak sjezd pojala volně, zatímco jim Quintana s Rollandem a Hesjedalem právě v inkriminovaném sjezdu ujeli. Quintana pak dojel do cílového Val Martella první, oblékl růžový dres a až do cíle v Terstu jej nikomu nepůjčil.
Quintana nejsilnější
Ano, je sice možné diskutovat o tom, zda byl Quintanův útok ve sjezdu ze Stelvia košer, ale těžko může někdo rozporovat fakt, že je mladý Kolumbijec zaslouženým vítězem růžového závodu. S blížícím se cílem jeho výkonnost rostla, v posledním týdnu vyhrál dvě etapy, také výkon jeho týmu se stále zlepšoval a Quintana měl v Antonovi a spol. v závěrečných etapách skutečnou oporu.
„Je to jeden z nejšťastnějších dnů v mém životě. Vždy jsem snil o vítězství v Grand Tour a teď se to stalo skutečností. Děkuju mému týmu, rodině a všem lidem, kteří mě podporovali. Nečekal jsem, že bych tady v Terstu mohl potkat tolik Kolumbijců. Je úžasné vidět kolem pódia tolik vlajek,“ uvedl pro týmový web Quintana.
Evans postupně uvadl
Vývoj Quintanovy výkonnosti tak výrazně kontrastoval s rozpoložením Cadela Evanse. Evans se zpočátku zdál být nesilnějším z favoritů, navíc měl k ruce výborně pracující tým. S tím, jak závod postupoval, a etapy byly náročnější, však Evans na nejlepší ztrácel a síla týmu se také rozplynula. Evans nakonec dojel až osmý a nestal se tak v sedmatřiceti letech nejstarším vítězem Gira.
„Samozřejmě nejsem s výsledkem spokojený. Možná budu časem schopný ocenit aspoň úsilí, s jakým jsme fungovali jako tým. Závodili jsme skutečně dobře. Po deseti dnech jsem doufal v jiný výsledek, ale když jsme se ve třetím týdnu dostali do hor, to byl jiný příběh,“ neskrýval Evans zklamání.
Vítězův krajan Rigoberto Urán zopakoval loňské druhé místo. Urán výrazně zapracoval na časovce, ale v kopcích na Quintanu přece jen výrazně ztrácel. „Jsem skutečně rád za druhé místo. Myslím si, že Omega Pharma – Quick Step jako tým zažil skvělé Giro a já jsem spokojen se svou pozicí na pódiu. Je to první Grand Tour pódium v týmové historii,“ prohlásil v cíli Urán.
Mladík Aru zazářil
Dva Kolumbijce nakonec na pódiu doplnil Fabio Aru. Rodák ze Sicílie dostal volnou ruku až díky problémům Scarponiho a šanci chytil pevně za pačesy, zvítězil v 15. etapě a v horské časovce jen těsně prohrál s Quintanou. Pro Astanu tak nakonec paradoxně vybojoval lepší umístění, než se očekávalo od původního lídra. Na to, že se jednalo teprve o jeho druhou Grand Tour a je mu teprve 23 let, se jedná o skvělé výsledky a o Aruovi toho ještě mnoho uslyšíme.
Čtvrtý skončil Francouz Pierre Rolland, tedy jeden z účastníků onoho kontroverzního úniku ve sjezdu ze Stelvia. Pro Rollanda to však není nic neobvyklého, on je prostě takový, když to jde, útočí. V pelotonu kvůli tomu sice není zrovna oblíbený, ale divákům se to musí líbit. Na letošním Giru byl Rolland z favoritů jednoznačně nejaktivnější, útočil sólově i ve skupině, sice nedosáhl kýženého etapového primátu, ale celková čtvrtá pozice konečně potvrzuje ohromný Rollandův potenciál.
„Měl jsem mimořádné nohy, ale odjíždím bez vítězné etapy a jen kousek pod pódiem, takže je to spokojenost i zklamání najednou,“ litoval Rolland, ale dá se očekávat, že se alespoň o etapový primát pokusí na Tour de France, kde se mu v minulosti povedlo dva roky po sobě ovládnout královskou etapu.
Elitní pětici uzavírá zkušený Ital Domenico Pozzovivo, pro něhož se sice jedná o nejlepší výsledek na Grand Tour v kariéře, ale sám zřejmě čekal více, v tom mu však zabránil zánět průdušek v ten nejnevhodnější moment.
Šestý dojel čtyřiadvacetiletý Polák Rafal Majka, který tak o místo vylepšil loňský výsledek. Sedmý skončil ještě o rok mladší Wilco Kelderman. V první desítce dojeli čtyři jezdci mladší 25 let, soutěž o nejlepšího mladého jezdce tak byla nebývale našlapaná, o budoucnost silniční cyklistiky se není důvod obávat.
Fiasko Sky
Fiaskem Giro skončilo pro nejbohatší stáj - Sky. Jezdci v černých dresech nezískali ani jedno etapové prvenství a v celkovém hodnocení byl nejlepší až 22. Sebastian Henao. Podivná sázka na Daria Catalda jako lídra pro celkové pořadí tak nevyšla a útok na vítězství ve všech Grand Tour sezony, který loni prohlašoval týmový šéf Brailsford, se odkládá na další roky.
Zajímavé je porovnání s týmem Bardiani – CSF, který startoval na divokou kartu a vybojoval tři etapové primáty, přestože disponuje mnohonásobně menším rozpočtem než Sky.
Zazářil naopak trojnásobný mistr světa v časovce Michael Rogers, kterému byl krátce před Girem zrušen dopingový trest (prokázal, že se mu Clenbuterol dostal do těla nedopatřením). Rogers vyhrál dvě etapy, včetně té s koncem na Monte Zoncolan a bude opět platným členem podpůrného týmu Alberta Contadora na Tour de France.
