Je to téměř šest let, co jste si jako patnáctiletá žákyně vezla stříbrnou medaili z mistrovství Evropy dospělých ze štafet. Teď jedete do Glasgow jako ostřílená plavkyně, jste spokojená, kam jste se za tu dobu dostala?
Před dvěma lety se mi splnil ten největší sportovní sen, jela jsem na olympiádu. To bylo to nejvíc, co jsem za tu dobu zažila. Mám dvě medaile ze štafet na mistrovství Evropy, plno překonaných českých rekordů, myslím, že se toho stalo strašně moc. Za těch šest let jsem odvedla spoustu práce. Rozhodně jsem spokojená, jak se má kariéra zatím vyvíjí, a snad to bude v podobném duchu pokračovat.
U olympiády se pojďme chvíli zastavit. Vy jste si hned v září po návratu z Ria nechala vytetovat na stehno olympijské kruhy, to ve vás brazilská mise zanechala tak silnou stopu?
Je to pravda, už před olympiádou jsem si říkala, že pokud se tam dostanu, nechám si udělat na památku tetování. Byl to úžasný zážitek, když jsem poprvé přišla k bazénu na start motýlu, atmosféra tam byla nepopsatelná a úplně se mi podlamovala kolena. Jak vám to teď vyprávím, naběhla mi z toho husí kůže. Ráda bych si to za dva roky zopakovala. Budu o nominaci bojovat.
Na blížící se evropský šampionát jste se ale nominovala teprve před pár týdny. Proč to bylo takhle hektické?
První nominační závod byl už v březnu v Milánu, což bylo strašně brzy, necelé tři měsíce trénování, a mně v přípravě trvá, než se rozjedu. Časy tam pro mě byly moc rychlé. Tam, když to nevyšlo, jsem si řekla, že se budu soustředit hlavně na školu, ať udělám maturitu. Do konce května jsem se pak věnovala jen studiu.
A pak jste se teprve rozjela?
Po maturitě bylo hlavním cílem mistrovství ČR, což byl druhý nominační závod. Využila jsem toho, odjela jsem na 14 dnů na Slovensko na 50metrový bazén, kde jsem nejdřív naplavávala kilometry, abych dohnala to manko z maturity. Pak jsem další dva týdny trénovala v pražském Podolí a na Strahově. Věděla jsem, že na stovku mám, padesátka je pro mě aktuálně moc rychlá, neplave se mi moc dobře.
Takže při učení se na maturitu jste vůbec netrénovala?
Netrénovala jsem asi dva nebo tři týdny. Jinak jsem chodila do vody, ale to se nedá počítat, protože jsem nedávala do tréninku všechno jako vždycky. To bylo jen tak, abych byla ve vodě.
A maturita proběhla bez komplikací? V zimě jste říkala, že se bojíte hlavně angličtiny…
Bála jsem se jí a ta přitom dopadla ze všeho nejlíp (smích). Ale i celkově v pohodě. Nervy byly, jsem ráda, že to je za mnou. Ještě den před písemnýma zkouškama za mnou přijela dopingová kontrola. To byla tečka za studiem. Pak jsem maturovala hned první možný den, měla jsem to brzy za sebou. A už nikdy víc (smích).
Studovat ale chcete dál, takže se zkouškám jen tak nevyhnete…
To ano, ale tím, jak jsem byla na gymplu individuálu, byla příprava ještě náročnější než normálně. Teď plánuju jít na Palestru (Vyšší odborná a vysoká škola tělesné výchovy a sportu, pozn. red). A hledám si byt v Praze.
Takže u sportu zůstanete. Konec konců jedním z vašich velkých koníčků je i jóga, pomáhá vám v přípravě?
Je to dobrý na protažení celého těla, posílení jeho středu. Navíc jóga pomáhá na koncentraci, dýchání, pár cviků si můžete přenést do toho předstartovního momentu. Pomáhá mi to, ve vodě se cítím líp.
Teď se musíte připravovat na evropský šampionát, s čím tam budete spokojená?
Odjíždím tam s tím, abych zabojovala o nejlepší letošní čas, na stovce nějaký 59,5. Chtěla bych se poprat o první dvacítku. Někde jsem říkala, že bych tam ráda prošla i do semifinále, ale to pro mě bude těžký.
