David Výborný odehrál za Česko 219 zápasů, v letech 1996 až 2007 vytvořil neuvěřitelnou šňůru 12 účastí na mistrovství světa v řadě. Pětkrát turnaj vyhrál, k tomu má ve sbírce také bronz z olympiády.
"V tom, co dokázal, je táta neskutečný idol. Sportu rozumí, takže se mi pořád snaží pomáhat," říká Denisa Výborná, kterou čeká debut v juniorské florbalové reprezentaci.
Na turnaji seriálu Euro Floorball Tour ve Švýcarsku odehrají Češky ode dneška do neděle tři utkání proti Finsku, Švédsku a domácímu výběru.
"Jdu tam s pokorou. Nějaký stres bude hrát roli, ale nesmí to člověku přerůst přes hlavu. Hlavně se moc těším, budu se maximálně snažit a myslím, že to bude jízda. Je to další krůček na cestě za mým cílem," pokračuje hráčka pražských Střešovic.
Na klubové scéně si v osmnácti buduje pevné místo v dospělém extraligovém celku, v pěti zápasech nasázela čtyři góly. Snem do budoucna je místo v dospělé reprezentaci a boj o medaili z MS.
Sám táta David už kdysi mluvil o tom, že Denisa je oproti němu větší střelec.
"Taky jsem vypozorovala, že střelecký typ jsem spíš já," souhlasí dcera. "On tolik nestřílel, spíše nahrával. I já se ale snažím hru tvořit. A za to, jak se podařilo rozjet sezonu, jsem moc vděčná," dodává.
Florbal hraje už deset let, dříve působila v jiném pražském celku Black Angels, kde se táta David zapojoval také jako jeden z trenérů.
"Ten jeho pohled byl určitě přínosný i pro ostatní. Měl dobré postřehy, v něčem se florbal hokeji opravdu podobná. Popravdě jsem ale ráda, že teď už se do tréninků nezapojuje a už ho jako trenéra nemám. Vyhovuje mi, že je fanoušek," směje se Výborná.
Jedním dechem přidává, že oba rodiče ji chodí podporovat na každý zápas. Leckdy pak ale cesty domů nejsou nejpříjemnější.
"Táta se snaží rozdělovat to, kdy působit jako táta a kdy mi říct něco ke hře. Někdy to úplně nezvládne, i takové dny jsou. Když se člověku fakt nic nepovede, pak si to ještě vyslechne v autě," říká.
"Někdy je tátova snaha pomoct mi spíš na škodu, ale samozřejmě oba rodiče jsou obrovskou součástí mojí sportovní cesty," podotýká Výborná, která po vzoru táty nosí na zádech číslo devět.
Na led k hokeji to ji samotnou nikdy netáhlo, i když dodnes má ke sportu svého táty nebo i dědy Františka Výborného z více důvodů blízko.
"Ráda bruslím, ale za mě je hokej až moc klučičí sport, necítila bych se v tom komfortně a nedovedla bych si představit ho hrát. Když mi vyjde čas, zajdu se podívat na přítele, jinak mě baví sledovat, třeba když se hraje mistrovství," popisuje.
Přítelem Výborné je junior hokejové Sparty Matěj Nedvěd, syn nového trenéra sparťanského áčka Jaroslava Nedvěda, který byl na přelomu tisíciletí v pražském klubu spoluhráčem právě Davida Výborného.
"Takže hokeji se nevyhnu, ale že bych si večer sama pustila nějaký zápas, to zase ne," směje se Výborná. Vloni na Vánoce dostala od rodičů koně Davinčiho, takže spoustu času teď tráví také s ním.
"To je splněný sen, strašně mě to baví a naplňuje," rozzáří se. "Je to takové doplnění k florbalu, oboje má svoje," konstatuje.
"Vše je teď trošku hektické. Škola, kde příští rok maturuju, pak kůň, večer tréninky. O víkendu učení, výjezdy na zápasy, tréninky s koněm a do toho ještě přítel nebo rodina. Snažím se to zvládat," říká Výborná.
Střešovice, které v minulé sezoně padly až v extraligovém superfinále proti Vítkovicím, hrají vedle domácí soutěže také evropský Pohár mistryň. Tam vyřadily švýcarský Kloten-Dietlikon a v semifinále zkříží cestu právě s Vítkovicemi.
"Ten mezinárodní florbal je ještě na jiné úrovni, takže reprezentaci teď beru jako obrovskou příležitost. Věřím, že mě to posune fyzicky i psychicky. Přesně pro tohle makám," má jasno Výborná.
Zatímco dospělá ženská reprezentace se těší na prosincové domácí mistrovství světa, juniorky mají svůj šampionát až v příštím roce. V posledních cyklech pravidelně sbírají medaile.
"Snad předvedeme pěkné výsledky i teď ve Švýcarsku. Osobně si myslím, že jsem připravena, a jsem hodně zvědavá na konfrontaci s těžkými soupeři," uzavírá osmnáctiletá florbalistka.
