reklama
 
 

Polámané obratle, zhmožděná plíce, operace. Agresivita řidičů se zvyšuje, varuje Vakoč po nehodě

2. 2. 2018 7:29
Ze samotné nehody si Petr Vakoč nepamatuje vůbec nic. Prostě jen v Jihoafrické republice vyjel s kolegy z týmu na trénink a probral se až na silnici se čtyřmi zlomenými obratli, pohmožděnou plící a přetrženou šlachou, nemluvě o množství menších zranění. Společně s dalšími dvěma členy týmu Quick-Step ho srazilo nákladní auto.Následná operace dopadla dobře, ale Vakoče čeká ještě dlouhá cesta k uzdravení. I proto varuje cyklisty v Česku, že do podobných situací se mohou dostat i oni. A to nejen v exotických destinacích, ale třeba i na oblíbených štěchovických silničkách za Prahou.

Petře, v první řadě, jaká je vaše diagnóza a aktuální zdravotní stav?

Mám čtyři zlomené obratle. Z toho jeden musel být operován, další jsou fixované krunýřem, který nosím při každém pohybu. Můžu se tedy hýbat, chodit s oporou, ale většinu času trávím v posteli. Byla tam i další zranění. Pohmožděná plíce a přetržená šlacha, která byla taky operovaná. Během pár dní bych měl být schopen přeletu zpět do Evropy, kde bude pokračovat léčba. Teď se jen čeká, až nasbírám dostatek sil na tu dlouhou cestu. 

Dokážete si vzpomenout, jak k nehodě došlo?

Ze samotného pádu si nic nepamatuju. Vyrazili jsme na trénink, trenér jel s námi v autě. Po zastávce na občerstvení jsme nasedli na kolo, trenér vyrazil kousek za námi a pak už jsem se probudil na silnici a vůbec nevěděl co se děje. Jako bych se probral z nějakého snu. Až potom mi ostatní řekli, že nás zezadu trefilo nákladní auto. Trenér Koen (Pelgrim) a Bob (Jungels) nám poskytli první pomoc.

V JAR jste byli tři. Zraněný je i Belgičan Laurens de Plus. V jakém stavu je on?

Laurens včera odletěl domů. Touhle dobou už bude v Evropě. Původně to vypadalo na pohmožděnou plíci a ledviny. Další vyšetření však odhalila prasklinu v pánvi a kyčli. Za tři týdny by měl začít trénovat.

Jak se k nehodě postavili úřady v JAR. Vyšetřuje nehodu policie?

Ano, vyšetřuje. Byli nás tady vyslechnout, asi proběhne i nějaký proces, ale bližší informace nemám.

Jak je na podobné situace vlastně připraven profesionální tým?

Poskytují maximální podporu. Jak morální, chodí mě sem navštěvovat, tak zorganizovali přesun mojí rodiny sem. Našli jim hotel a starají se o ně. Mám také skvělou zdravotní péči. Nemůžu si na nic stěžovat. Starají se o mě skvěle a ta péče je tady na velmi vysoké materiální i personální úrovni.

Proč jste se vlastně rozhodli jet na soustředění do JAR? Proč taková exotika?

Některé týmy v této oblasti už trénovaly a měly dobré zkušenosti. Výhodou je jen hodinový časový posun, vysokohorské prostředí, dobré počasí a našli jsme hotel v ideální nadmořské výšce. Rozhodlo se tedy, že to v menší sestavě zkusíme místo tradičnější Sierry Nevady nebo Tenerife. A nebýt té nehody, šlo všechno výborně. Soustředění jsme si pochvalovali. Destinace pro trénink je to velmi zajímavá.

Přesto, nebáli jste se nějakého incidentu v zemi, která nemá takovou cyklistickou kulturu jako Itálie nebo Španělsko?

Lidi nás trochu varovali, že místní řidiči nejsou tak zvyklí na cyklisty. Ale s autem v zádech jsme se cítili bezpečně. 99 % času za nám jel náš trenér. Nehodnotím to tedy tak, že by JAR byla nebezpečnější než jiné země.

Vaše nehoda vyvolala velký ohlas na sociální sítích. Brzký návrat na kolo vám přál třeba i Chris Froome. Jak to sledujete a která zpráva vás nejvíc potěšila a povzbudila?

Nevyberu jeden konkrétní vzkaz, všechny mě moc potěšily a jsem překvapený kolik jich bylo. Hodně lidí se tu za mnou i zastavilo, třeba místní cyklisté a Češi žijící tady v JAR. Moc si toho vážím a pomáhá mi to. 

Jezdíte na kole jako profesionál, trénoval jste a závodil na všech kontinentech světa. Můžete tedy hodnotit, jak se situace na silnicích v poslední době mění. Opravdu nehod s auty přibývá, nebo se s vyšší informovaností v médiích a na sociálních sítích o takových incidentech více dozvídáme?

Těžko říct. Incidentů ale rozhodně neubývá. Bohužel chybí větší obezřetnost a respekt vůči cyklistům. Velkým problémem je nepozornost řidičů, nepočítám alkohol. Klasicky si čtou esemesku a cyklistu přehlédnou. Z toho mám i největší strach. Telefony se používají pořád víc a pak stačí opravdu malinko a dojde k vážné nehodě. Cyklista může udělat vše správně, jet u kraje atd., a stejně nic nezmůže.

Jak se jako cyklista maximálně chránit na silnici? Co byste poradil začínajícím silničářům, dětem nebo juniorům? Jak se chovat v provozu?

Být vidět. Používat barevné a reflexní oblečení. V horším světle být pak osvětlen. Vybírat si silnice s menším provozem, pokud možno s širokou krajnicí. Lepší je i jezdit ve skupině, aby vás řidič viděl. Na druhou stranu my jsme ve skupině jeli, v dobrém světle a stejně se ta nehoda stala. Někdy se prostě nedá dělat nic. Pro začátek se však určitě necpat do velkého provozu. Nejlepší by bylo dostat co nejvíc řidičů na kolo, aby získali tu zkušenost. Pak by třeba sdílení komunikací probíhalo s větší ohleduplností. Další věc, která třeba v USA už platí, je pravidlo o 1,5 metru odstupu auta od cyklisty při předjíždění. Když si vzpomenu kolikrát jsem takhle musel uskočit ze silnice nebo jsem měl opravdu namále… Jedna věc je naučit cyklisty základním pravidlům jízdy v provozu, ale řidiči aut prostě musí mít k nám respekt. Jsme také účastníky provozu.

V současnosti je cyklistika hodně populární. O víkendech vyráží spousta amatérů ve více lidech. Často však nemají takovou zkušenost s jízdou ve skupině a v euforii z toho, že nemusí do práce, zapomenou na základní pravidla. Jaká tedy jsou ta základní pravidla jízdy ve skupině?

Musí se snažit jet u kraje, pohromadě a nechávat auta plynule předjíždět. Vždy se snažit správně vyhodnotit danou situaci. Nenatahovat zbytečně skupinu. Deset lidí za sebou se hůř předjede než dvojstup po pěti lidech. Kompaktní skupina se vždy předjíždí lépe. Nejdůležitější je však pořád vzájemná tolerance s řidiči. Pro začátek bych doporučil jezdit ve skupinách po silnicích s menším provozem a vzájemně si pomáhat. Ukazovat si překážky na silnici a držet se u kraje. V každém případě vozit přilbu. Po této nehodě jsem svoji přilbu neviděl a ani nechci.

Máte nošení přilby ve smlouvě jako profesionál?

Určitě alespoň na společném tréninku, ale neznám nikoho, kdo by dnes vyrazil na trénink bez helmy.

Jak bezpečno je na silnicích v ČR? Vy se rád a často vracíte domů a trénujete v okolí Prahy. Změnila se situace řekněme za posledních pět let?

Ano, bohužel k horšímu. Agresivních řidičů přibývá. Třeba silnice na Štěchovice. Tam už vůbec nejezdím, minule mě tam skoro srazilo v protisměru předjíždějící auto. Na první odbočce jsem tehdy sjel a jel po menších silnicích domů. A to bylo odpoledne a minimální provoz. Už tam nikdy nepojedu! A to je zrovna oblíbené místo mnoha pražských cyklistů. Teď radši vyrážím směrem na Slapy a po málo frekventovaných silnicích. Prostě, co nejdál po cyklostezce a pak vybrat cestu s minimálním provozem.

Poznámka redakce: Cyklista Per Vakoč je členem stáje Quick - Step Floors, jejímž majitelem je Zdeněk Bakala, který současně vlastní i vydavatelství Economia, pod které spadá Aktuálně.cz. 

autor: Štěpán Straka | 2. 2. 2018 7:29

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama