Před dvanácti lety se Bábek dostal na hranu života a smrti. Prožíval krizi ve vztahu, pracoval jako makléř, studoval vysokou školu a do toho se na reprezentační úrovni věnoval dráhové cyklistice.
"Snažil jsem se být perfektní, ale zažíval jsem extrémní situace. Několik dní jsem třeba nespal, přicházely halucinace. Myslel jsem si, že tomu uteču," vypráví Bábek v podcastu.
Zastavila ho až nehoda, kdy při přebíhání čtyřproudové silnice skončil pod koly auta. V nemocnici se probral po šestihodinové operaci a třech dnech v kómatu.
"Normálně bych to přežít neměl, ale dostal jsem druhou šanci. Přesto jsem byl ve stavu, kdy jsem si říkal, že za pár dní umřu," vzpomíná pětatřicetiletý brněnský rodák.
Od doktorů slyšel, že tvrdý náraz přežil hlavně díky tomu, jak je jeho tělo z vrcholového sportu zvyklé na značnou zátěž. Ovšem návrat na kolo se zdál být vyloučen. Bábek utrpěl otevřenou zlomeninu stehenní kosti.
"Kost mi trčela z nohy, mozek to naštěstí vymazal z hlavy, takže ten obrázek v hlavě nemám," popisuje Bábek. "Na kolo jsem se chtěl vrátit, ale spíš jsem přemýšlel tak, ať mi nohu amputují. Abych mohl závodit aspoň mezi handicapovanými," pokračuje upřímně.
Po několika měsících se na dráhu skutečně vrátil. "Kluci už si rozebrali moje helmy a další věci. Říkal jsem jim, že jsem neumřel," usmívá se Bábek. Výkonnost však zpočátku logicky nebyla dobrá.
"Pak mi test ukázal, že poškozená noha je dokonce o několik procent silnější než zdravá. To mě nakoplo," zmiňuje cyklista. I tak jezdil v těch časech pod úrovní minimální mzdy. Zároveň přestal vnímat sport jako nejdůležitější věc. Studoval, dal si dohromady osobní život.
Na olympiádu do Ria se přes reprezentačního kolegu Pavla Kelemena neprobojoval a před mistrovstvím Evropy 2016 dostal ultimátum. "Buď zajedu dobrý výsledek, nebo mě opravdu vyhodí," říká.
V prvním závodě na kilometr ze sebe vyždímal vše, na časomíře i tak viděl špatný čas. "Jezdil jsem na velodromu dokola, kroutil hlavou a říkal jsem si, že to vůbec nemá cenu. Ukončil jsem kariéru," vrací se Bábek k momentu, kdy chtěl profesionální sport zabalit.
Jenomže časomíra jeho výkon nezaznamenala dobře, špatně mu sepnula cílová páska a ve skutečnosti skončil třetí. "Najednou se vše otočilo. Fakt jsem to zvládl, fakt jsem dobrý," popisuje Bábek své pocity.
Ve své hlavní disciplíně keirinu získal o pár dní později dokonce zlato a další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Bábek vyhrál Světový pohár či Evropské hry, dosáhl na cenné kovy z mistrovství světa. Z "fantoma čtvrtých míst" se stal šampion a medailista.
V podcastu i v textovém příběhu na stránkách Bez frází dále vypráví o vysněném angažmá v Japonsku, které se však zdaleka nevyvíjelo podle představ. Mluví o pomoci, již načerpal z knih, významu rodiny i o tom, jak se před dvěma lety musel vyrovnat se smrtí bratra.
Po konci kariéry naskočil Bábek na post výkonného ředitele v prostředí vrcholového managementu. Pracuje pro francouzskou firmu zabývající se dopravním značením.
