Do Belgie jste se vydal před třemi lety z Tábora. Byly pro vás první měsíce v novém prostředí hodně složité?
Nejen v prvních měsících, ale dodnes to není pro mě jednoduché. Především si ve stáji Pauwels Sauzen-Vastgoedservice stále zvykám na úplně jinou náplň tréninků. Navíc všude je rovina, bez kopců, na což z Tábora nejsem zvyklý a na rozdíl od domácích jezdců mi to nevyhovuje. Menší problém, hlavně zpočátku, byl s dorozumíváním. Když však nestačila vlámština, tak mi pomáhala angličtina. Dále pak v Belgii je život úplně jiný, než v České republice, odlišná je mentalita lidí a domů se dostávám jen málokdy. Přestože tedy musím překonávat několik překážek, tak si nestěžuji, moje výkonnost jde nahoru.
Jak velký je rozdíl mezi podmínkami v českých a belgických klubech?
Jsou hodně odlišné a vůbec je nelze srovnávat. Je to dáno tím, že cyklokros je v Belgii národním sportem. Zázemí v klubech a všechno, co s cyklokrosem souvisí, je úplně jiné, než u nás. Odráží se to i ve výsledcích. Například v nedělním závodě Světového poháru v Hoogerheide zvítězil sice Nizozemec van der Poel, ale za ním se seřadilo šest Belgičanů!
Jste spokojen s dosavadním letošním výsledkovým účtem?
Nejsem zklamaný. Zpočátku se mi dařilo, potom, možná při velkém počtu různých závodů, nastal trochu výpadek, ale v lednu se mi forma vrátila. Ve francouzské Nommay jsem v závodě Světového poháru skončil sedmý, což bylo mé nejlepší umístění v letošní sezoně. Je to pro mě povzbuzující především před mistrovstvím světa. V celkové klasifikaci Světového poháru jsem obsadil 12. příčku, což při obrovské a početné síle cyklokrosařů z Beneluxu není snad také špatné vysvědčení.
Jakou hodnotu má pro nedávné obhájení titulu mistra republiky?
Jedním slovem velkou! Moc si toho vážím i proto, že nejdřív mě na trati přibrzdil pád a potom spadlé řetězy, takže dvakrát jsem musel ztrátu na čelo pelotonu smazávat, což se mi podařilo. Díky mistrovskému titulu jsem měl automaticky zajištěnou nominaci na světový šampionát, což pro mě také nebylo nepodstatné.
A s čím byste byl v cíli nedělního závodu elitních světových cyklokrosařů na nizozemské půdě spokojen?
Loni jsem skončil sedmý a letos se chci zlepšit. Všechny největší favority čeká výhoda domácího prostředí a v báječné atmosféře budou chtít potvrdit svoji kvalitu. Přesto se chci pokusit aspoň trochu narušit jejich nadvládu.
