Jezdíte na horském kole už od útlého mládí?
Kdepak! Řadu let mě bavily delší běžecké tratě a v zimě pak lyžování. Když jsem si však při pádu přetrhla v kolenu křížové vazy, tak mně lékaři zakázali běhat a jako rehabilitaci doporučili kolo. A tak jsem v 19 letech "přestoupila" do cyklistiky. Nejprve na silničním kole a později jsem od táty dostala horské kolo a začala jsem cross country propadat, moc se mi to líbilo.
Jaké byly začátky v tomto vašem novém sportu?
Příšerné!Všechno jsem se musela učit za pochodu, technická vybavenost byla na nule a nechybělo ani hodně odřenin, ale naštěstí už bez vážnějšího úrazu. Chtěla jsem se zúčastnit některých závodů, ale neměla jsem skoro nic najeto, například v prvním roce jen tři tisíce kilometrů.
Na první závod se většinou nezapomíná. Jak jste v něm obstála?
Normálně - dojela jsem poslední (smích). Ani tento propadák mě však neodradil, spíš nakopnul. A tak jsem se postupně od regionálních soutěží dostala až k republikovým a za dva roky jsem v kategorii do 23 let poprvé startovala ve Světovém poháru v Novém Městě na Moravě. Navíc jsem jela v národním dresu, který mám doma stále schovaný. Byl to pro mě neskutečný a samozřejmě nezapomenutelný zážitek. Ve stejném roce mě potěšila nominace na mistrovství světa, které jsem pak už nikdy nevynechala.
Kterých dosavadních úspěchů si nejvíc ceníte?
Především devátého místa ve Světovém poháru v Norsku. Bylo to v posledním roce mého působení v kategorii do 23 let. V elitní společnosti to pak v letech 2015 a 2016 byly tituly mistryně republiky a na mezinárodní scéně 11. místo na mistrovství Evropy.
V posledních dvou letech bylo vašich vydařených vystoupeních trochu méně. Co to způsobilo?
Hodně to ovlivnilo zranění ramene, které mi dost často vypadávalo, léčba nepomáhala. Například předloni v Peci pod Sněžkou jsem do cíle dojela v hrozných bolestech a tak jsem loni musela jít na operaci. Několikaměsíční tréninkové manko pak bylo znát. Přesto jsem úřadující vicemistryní republiky.
Jak se cítíte letos?
Po všech stránkách v pohodě. Jsem zdravá, mám najeto spoustu kilometrů a stala jsem se členkou skvělého profi týmu. O víkendu jsem ve velké zimě skončila v jednom německém závodě patnáctá, což sice není nic úžasného, ale určitě to byl dobrý trénink na další závod v Německu, Český pohár v Peci a především pak na Světový pohár v Novém Městě na Moravě, který se uskuteční ve dnech 24. - 26. května. Mým přáním je dojet v elitní patnáctce.
Je o vás slyšet i v cyklokrosových vystoupeních. Takže i v tomto sportu chcete být úspěšná?
Rozhodla jsem se, že cyklokrosem vyplním zimní období. Skočila jsem do něj po hlavě, a to doslova, protože jsem si zlomila klíční kost (úsměv), ale opět jsem spokojená. Dvakrát jsem v domácí soutěži skončila na stupních vítězů, devátá dojela na mistrovství Evropy, startovala na mistrovství světa v Táboře a v Belgii měla možnost poznat život cyklokrosových osobností.
Uvažujete někdy také o případní účasti na olympijských hrách?
Především se chci dál bavit na kole a pokud jde o olympiádu, tak ta je snad snem každého sportovce a ani já nejsem výjimkou. Cesta do Tokia však bude hodně trnitá, protože je potřeba pro českou účast nasbírat co nejvíc bodů a na tento úkol jsme zatím s Jitkou Čabelickou jen dvě a potřebná třetí bikerka se stále hledá.