Myslíte si tedy, že verdikt rozhodčích, kteří diskvalifikovali první dvě běžce finále na 400 metrů, vystoupení Masláka na šampionátu trochu snižuje?
To v žádném případě. Pavel sice nebyl spokojený se svým výkonem v rozběhu, ale v semifinále už zvítězil a ve finále dosáhl svého nejlepšího letošního času. Sám řekl, že nějakou velkou radost z šokujícího rozhodnutí sudích nemá. Zdá se mi opravdu divné nemilosrdně trestat každý dotyk s vnitřní lajnou v zatáčce, kvůli čemuž diskvalifikovali v mužské i ženské čtvrtce celkem 13 atletů, včetně jednoho kompletního rozběhu. Oprávněně nejvíc zklamaný byl Španěl Husillos, který dosáhl fantastického času 44,92, a překonal tak třicet let staré halové evropské maximum.
Co pro Masláka medailový vstup do letošní sezony znamená?
Opět dokázal, že v hale stále patří mezi světovou špičku, což je pro něj jistě povzbuzující jak pro závody Diamantové ligy, tak pro letní mistrovství Evropy. Sportovně uznal, že Husillos i Santos byli rychlejší, protože šlápnutím na čáru si svůj čas o půl vteřiny nezlepšili, čímž potvrdil i své gentlemanství.
Třetí skončil i koulař Staněk. Čekala jste, že najde cestu na piedestal?
Loni na mistrovství světa v Londýně skončil čtvrtý, což ho moc netěšilo a tak jsem věřila, že teď udělá vše, co bude v jeho silách, aby získal medaili. Bronz má nemalou hodnotu, protože v Birminghamu se sešla velká konkurence, a navíc ještě v Praze při posledním tréninku si hnul se zády. Díky lékařské pomoci sice mohl závodit, ale částečného pohybového omezení se nezbavil. V kruhu bylo vidět, že není stoprocentně fit, a přesto ve vyrovnaném souboji o druhé místo s Němcem Storlem musely rozhodovat až jejich druhé pokusy, v nichž byl Staněk o šest centimetrů horší. Na zlato však ani při své vrcholné formě neměl, protože Novozélanďan Walsh zářil hodem přes 22 metrů.
Ještě další dva čeští atleti skončili na bodovaných místech. Co byste řekla na jejich adresu?
Za velký úspěch považuji čtvrté místo vicebojařky Elišky Klučinové. Ještě před několika dny bojovala s vysokou horečkou, má radši sluníčko a přírodu v letních závodech a závěrečná příprava před mistrovstvím měla k optimální podobě hodně daleko. Přestože "brambory" moc populární nejsou, tak se čtvrtou pozicí na světě je jistě spokojena. A pokud jde o dálkaře Radka Jušku, tak sedmou příčkou si splnil své představy, i když přes osm metrů se nedostal. Byla to však soutěž, která měla vynikající úroveň, vždyť od bronzu ho dělilo skoro půl metru.
Kdo vás z ostatních českých atletů ještě zaujal?
Především sprintérky Klára Seidlová a Lada Vondrová. I když se jim nepodařilo zopakovat své nejlepší časy, tak byly jistě spokojené s postupem do semifinále. Naopak víc se čekalo od českých běžců na 1500 metrů, v nichž však měla hlavní slovo taktika. Simona Vrzalová zůstala za svým nejlepším letošním časem pomalejší o čtyři vteřiny a spokojen nebyl ani Jakub Holuša, úřadující halový vicemistr světa. Říkal, že mu chyběla potřebná šťávička. Má však v polské partě nového trenéra, jiný program a vůbec všechno v odlišné podobě, což potřebuje čas, aby si na všechno zvykl.
S jakými pocity jste sledovala "vaše" disciplíny?
Čtvrtku vyhrála Američanka Okolová za 50,55 a na osmistovce se v pěkném závodě prvním třem podařilo doběhnout v čase pod dvě minuty. Jinak šampionát přinesl řadu vynikajících výkonů a při neúčasti několika předních českých atletů byl i pro naše barvy vydařený. Především pro mladé atlety byl studnicí zkušeností.
A závod, na který se nezapomíná?
Bylo jich několik, ale přímo úžasná byla štafeta mužů na 4×400 metrů, kterou po dramatické bitvě vyhráli Poláci těsně před Američany.
