Praha - Valachovi Fellow Van T je sedm let a jako parkurový kůň má to nejlepší stále před sebou.

Až do olympijských her v Londýně neznali dobře stavěného ryzáka ani na slovo vzatí odborníci, teď ale jeho hodnota raketově vzrostla.

Byl to totiž právě Fellow Van T, kdo výraznou měrou přispěl ke zlaté medaili českého moderního pětibojaře Davida Svobody.

Muže, jehož medailové naděje na předchozích hrách v Pekingu pohřbil právě parkur.

"Tomu koni patří velký dík, byl výborný. Hned po závodě jsem ho musel odevzdat, protože jsem dokončoval parkur mezi posledními a měl jsem nejmíň času na přípravu před poslední střelbou s během," zavzpomínal Svoboda při své páteční návštěvě v redakci Aktuálně.cz.

"Ale stihl jsem ho pochválit a rozloučit se, neodbyl jsem ho," dodal.

Natočili si všechny koně

Parkur bývá tradičně největším strašákem pětibojařů. Na rozdíl od zbylých disciplín tady závodník nemá výsledek výhradně ve vlastních rukou.

Svého koně si losuje a pak má doslova pár minut na to, aby se s ním v zákulisí sžil a nastoupil do závodu.

Opřít se může jen o své jezdecké schopnosti a postřehy trenérů, kteří mohou všechny koně vidět den před závodem na zkušebním skákání.

To za Svobodu navštěvuje obvykle jeho osobní trenér Jakub Kučera nebo specialista na jezdectví Robert Kopecký.

Všechny předváděné koně natočí na videokameru a po losování si Svoboda může zanalyzovat "svého" koně na záznamu.

"Dalo se na něm vyrobit spousta chyb"

"Tenhle ryzák patřil v Londýně k lepším variantám, byl to dobrý skokan, ale nebyl úplně jednoduchý na ježdění," vysvětluje Svoboda.

"Dalo se tam vyrobit spoustu chyb, zvlášť kdyby ho jezdil někdo s tvrdší rukou. Ten kůň byl mladý, hodně koukal, nebyl zvyklý na lidi…"

Pětibojaři před závodem dostávají také oficiální zápis, ve kterém je stručně popsána povaha svěřeného koně a případná další specifika.

V případě Fellow Van T pořadatelé upozorňovali na jeho mládí a vnímavost na rušivé vlivy prostředí.

Zároveň nabádali, že kůň potřebuje, aby mu jezdec přesně nadiktoval, co se po něm chce.

Znali se jen 20 minut

Olympijští koně pro pětiboj absolvovali parkur se dvěma různými jezdci a český reprezentant měl štěstí, že před ním jezdící Litevec Justinas Kinderis ryzáka nijak nerozhodil.

Fellow Van T v areálu londýnského Greenwich Parku ukázal dva vyrovnané výkony, díky kterým Svoboda skončil šestnáctý a Kinderis ještě o čtyři příčky výše.

Ve chvíli, kdy se stal britský ryzák na několik desítek sekund reprezentantem České republiky, se znal s Davidem Svobodou právě 20 minut.

Shodili spolu sice tři překážky a také překročili časový limit, ale zejména první polovina závodu se jim povedla a pro Svobodu to znamenalo potvrzení medailové naděje.

"Věděl jsem, že s časem to bude nahnuté. Majitel předvedl ve zkušebním skákání o sedm vteřin horší čas, než byl limit. Mně chyběly jen dvě vteřiny, ale nechtěl jsem tempo příliš šponovat a zajel jsem to tak, aby to koni vyhovovalo a nedělal příliš chyb," připomněl Svoboda.

Výběrové řízení na koňské učitele

Když se před čtyřmi lety v Pekingu propadl kvůli parkuru na 28. místo, začal se věnovat ježdění intenzivněji. Podpořila ho i armáda, která reprezentaci koupila čtyři kvalitní koně na trénink.

"Po Pekingu se udělalo výběrové řízení. Já a Libor Capallini jsme byli testovací jezdci a vyzkoušeli jsme řadu koní, ze kterých jsme vybrali tyhle čtyři," přibližuje Svoboda českou strategii.

"Dva jsou zkušení a mají velmi dobrou výkonnost, od těch jsme se učili. Ti zbylí dva jsou naopak mladší a ty se pro změnu učíme zvládat," dodal.

Opakovaně se zúčastnil tréninkových kempů v zahraničí a pět nebo šest víkendů v sezóně tráví na jezdeckých závodech.

"Času je bohužel málo a jsem moc rád, že nám pomáhají lidé z Poděbrad, kde trénujeme. Bez jejich podpory a servisu kolem koní bych nemohl dělat nic jiného než ježdění. Jen díky nim můžu trénovat ve stejné intenzitě i zbylé disciplíny…"

"Pětibojařům se nejlepší koně nepůjčují"

Koně pro moderní pětiboj obvykle zapůjčují parkurové stáje.

Protože se pětibojaři pohybují na nižší výkonnostní úrovni než profesionální jezdci, nepotkávají se na svých závodech s nejlepšími koňmi.

"Já jezdce chápu. Je jasné, že pětibojařům nemůžou půjčovat koně, které považují za nejlepší. Pětibojaři jsou výkonnostně daleko horší a svěřené koně vůbec neznají," vysvětluje Svoboda.

"Proto máme do soutěží standardně půjčené koně, kteří prošli jakýmsi konkursem, ale rozhodně nepatří mezi nejlepší skokany," dodal.

V Londýně byl za dodání koní zodpovědný "riding director" Philip Harland, který během několika měsíců zúžil původní výběr ze 149 na konečných 45 koní.

"Organizátoři se snažili, aby ta skupina koní byla co nejvyrovnanější, ale každý kůň je samozřejmě jiný a nějaký rozdíl tam vždy bude."

"Myslím si ale, že v Londýně to bylo velmi vyrovnané a rozdílné výsledky byly způsobeny víc tím, jak si sedli konkrétní jezdci s koňmi, než kvalitou samotných koní," potvrdil Svoboda.

Sen o vlastním koni

Zlatý medailista z Londýna se hodlá ježdění i nadále intenzivně věnovat.

"Je to finančně velmi náročný sport, ale tady v Česku je velmi populární. Stále žasnu, jak velké množství lidí se tady jezdectví věnuje. Umím si představit, že bych někdy v budoucnu měl vlastního koně a bavil se tím," přiznal Svoboda.

S Fellow Van T, který mu pomohl k životnímu úspěchu, se ale zřejmě už nepotká.

Britského ryzáka opět čeká návrat do oblastních závodů, jejichž atmosféru si můžete vychutnat na serveru Youtube.