Londýn - Thriller se zlatou koncovkou si střihla v olympijském Pekingu. Teď v Londýně už Barbora Špotáková žádné "drámo" vůbec nepřipustila. Tohle olympijské zlato bylo naprosto neoddiskutovatelné, suverénní, prostě její!
Každá rána, která z její ruky v londýnském finále vymrštila oštěp, by na soupeřky stačila. Bára Špotáková vyhrála svoje zlato se stejnou dominancí jako Miroslava Knapková na veslařském kanálu.
Obě silné Češky deklasovaly svět!
A přitom to není tak dávno, co se Špotáková trápila, že její síla a kariéra uvadají. Výkonnost stagnovala, medaile sice vozila pořád, ale už ne zlaté.
Železný zná oštěpařský recept na zlato
Zlatou Báru z ní opět ukoval chlapík, ke kterému se před dvěma lety uchýlila pro pomoc. Jmenuje se Jan Železný. Sám má doma tři olympijská zlata, teď už i jedno trenérské - a to v Londýně ještě neskončil.
V sobotu totiž hází finále Vítězslav Veselý, který kvalifikaci vyhrál nejlepším světovým výkonem sezony. Až se toho trochu lekl, jestli tak pravá rána nepřišla o chvilku dřív, než měla...
Popasovat se s tím bude muset v samotném závodě sám, ale má jednu výhodu: trénuje ho totiž člověk, který ví o házení oštěpem v atmosféře velkých soutěží nejvíc ze všech tvorů ve vesmíru. Nevyčetl to totiž v žádných knížkách, ale všechno si poctivě prožil na vlastní kůži. A že to kolikrát setsakramentsky bolelo...
Kdo je ten největší? Oštěp má jasno
Jenže tři zlata Jana Železného z olympiád, k tomu tři zlata z mistrovství světa a suma sumárum 11 medailí z velkých akcí v průběhu úžasné dvacetileté kariéry, to je prostě bilance, která mluví sama za sebe. O nedostižném světovém rekordu nemluvě.
Zatímco tenisté se mohou dohadovat, jestli nejlepším z nich byl Laver, Lendl, Sampras, nebo Federer, mezi oštěpaři je prostě jasno: tím největším z největších je bez diskuse Jan Železný.
Tedy jako závodník. Chvilku to trvalo, ale teď už přišel i na to, jak svoji genialitu přenést také na svěřence, které připravuje. Takže tohle londýnské zlato Báry Špotákové může být teprve začátkem něčeho ještě většího...
Přáli jí štěstí. Ale padesátkrát denně...
Sotva v Londýně vypustila z ruky své šesté finálové "torpédo", hrnula se Špotáková hned za těmi, kteří jsou pro ni nejdůležitější. Na tribuně vedle sebe seděli právě Železný a oštěpařčin dlouholetý přítel Lukáš.
Zkraje svého londýnského pobytu byla Špotáková hodně nervózní, i když si to snažila nepřipouštět. "Vím, že se mnou počítá jako s kandidátkou na zlato, ale i to už jsem zažila. Myslím, že úplně nejvíc to dělá s Honzou Železným," smála se.
Ale bylo to naopak, kouč věděl, že ty desítky lidí, co Báru v Praze nebo pak i v Londýně potkávaly a přály jí v dobré víře hodně štěstí ve zlaté obhajobě, na ni ve skutečnosti vytvářely drtivý tlak. "Je to příjemné, když vám lidi vyjadřují podporu. Ale když je to padesátkrát denně...," naznačila sama Špotáková před závodem.
"Je dobře, že za Bárou přijel Lukáš, to ji zklidní," hlásil pak Jan Železný s úlevou z olympijského Londýna. A pak už tu tíhu Bára unesla snáz.
Peking byl vrchol. A z něj se šlo dolů
Rok 2008 vystřell oštěpařku Báru Špotákovou do kosmických výšin. Posledním hodem v Pekingu získala olympijský zlato a evropský rekord (71,42). Skupina Tři sestry, kterou miluje, o tom dokonce napsala písničku.
A v září pak z té velké formy ukula i světový rekord: 72,28 m.
Jenže tam se vývoj zastavil. Výkonnost nestoupala, naopak. Magická sedmdesátimetrová hranice se pro ni stala nedostižnou. A ze Zlaté Báry se stala Bára "jen" se stříbrem z MS v Berlíně a bronzem z ME v Barceloně.
Co by za to jiní dali, ale Špotáková cítila, že ztratila šmrnc, ztratila drajv. A rozhodla se jednat. Po jedenácti letech ukončila spolupráci s trenérem Rudolfem Černým a šla za člověkem, který jí kdysi poradil, ať nechá víceboje a věnuje se speciálně oštěpu, za Janem Železným.
"Hledala jsem nový impulz," vysvětlovala Špotáková. A už jen to, že se najednou připravovala ve skupině, a ne sama, jí novou šťávu dodalo.
V Tegu "jen" stříbro, ale zase přes sedmdesát
"Jsem rozhodně hodně pozitivně naladěná, hrozně mě to baví a věřím, že mi to do další sezony hodně pomůže. Rozdíl v tréninku je obrovský. Ve všem. Hodně hrajeme hry, je to rozmanitější, zábavnější," nemohla si změnu vynachválit už po pár měsících.
První výsledek nové spolupráce? Mistrovství světa v Tegu a dramatický souboj s Abakumovovou, z něhož sice vzešlo "jen" druhé místo. Ale... "Zase tam byla sedmdesátka, takže jsem nebyla zklamaná ani ze stříbra," těšilo Špotákovou.
Její "rána" z Tegu 71,58 byla čtvrtým nejdelším hodem ženského oštěpu všech dob, ale Abakumovová prostě zvládla ještě o 41 centimetrů víc a atakovala i světový rekord české závodnice.
Za největší soupeřku pak Rusku považovali Špotáková se Železným i v Londýně, ale Abakumovové se vůbec nedařilo a nedostala se ani do užšího finále.
Báře Špotákové tak prakticky nic nestálo v cestě ke druhému olympijskému zlatu. Je jí sice 31 let, ale s jídlem roste chuť: z Ria chce zlato číslo tři!
Facebookový profil autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
