Rio de Janeiro - Česká výprava v Riu de Janeiro čekala na medaili a kajakář Jiří Prskavec to vnímal. Byl první velkou českou nadějí na olympijských hrách a pořádně ho to znervóznělo, navíc když do areálu v Deodoru přišly fandit desítky lidí z týmu a v hledišti měl maminku, přítelkyni Terezu a další příbuzné. Situaci zvládl, i když kvůli penalizaci za dotyk branky "jen" s bronzem. Hodně si toho ale nakonec cenil.
"Šťouch mě mrzel, jel jsem nejrychlejší olympijskou jízdu a mohl jsem vyhrát. Ale na druhou stranu jsem chtěl medaili. Teď to je neuvěřitelný a já nedokážu vyjádřit pocity," řekl. Emoce s ním zamávaly v momentě, kdy k němu za cílem přiběhl otec a trenér Jiří Prskavec starší, lehl si na břeh a synovi gratuloval. "Brečel a říkal nesmyslný slova," prozradil kajakář. "On to prožíval a tohle je odměna pro nás oba," uvedl.
Když projel cílem v semifinále (v druhém nejlepším čase), radoval se, jako kdyby v Riu vyhrál. "Ráno jsem se totiž slušně klepal," přiznal Prskavec. Schopnost zvládat tyto stresové stavy ho ale zdobí a je jeho devizou. Sedl si do lodě na vodu, nechal se vyvézt výtahem a řekl si: "Je to normální závod, stejně pojedeš dobře." Jak řekl, tak udělal. "Začal jsem se soustředit," uvedl.
Prskavec je po stříbrném Vavřinci Hradilkovi druhým českým kajakářem s olympijskou medailí a mužem, který má nyní už cenný kov ze všech vrcholných akcí typu ME, MS i OH včetně mládežnických kategorií. Je trojnásobným mistrem Evropy a mistrem světa.
"Samozřejmě že jsem cítil tlak a očekávání, nakonec jsem to viděl v novinách, ale z toho se snažím si nic nedělat," vysvětlil, že se umí oprostit od tlaků okolí. "Každý, kdo zná náš sport, ví, že nemáme nikdy nic jistého. Je úžasné, že jsem poslední tři velké akce dokázal ustát a mám dvě zlata a jeden bronz," poukázal na ME, MS a OH. "Dneska si toho vážím strašně moc, že jsem to i se šťouchem dokázal takhle vytáhnout," uvedl.
Celý týden poslouchal v Riu, jak mu všichni věří, jak se na jeho závod půjdou podívat. "Říkal jsem jim: Super, děkuju. Ale když jsem viděl, kolik lidí dorazilo, tak jsem se trošičku klepal," přiznal. Pak se ale dokázal zkoncentrovat. "Až jsem se divil, jak jsem to udělal. Soustředění jsem ztratil úplně dole v posledních brankách a pak už mě jen hnali do cíle, abych to vůbec dojel, protože to hodně bolelo," vylíčil.
Jednoduchá trať v areálu Deodoro dnes chyby neodpouštěla. Výsledky byly hodně těsné, a když Prskavec na třinácté brance připsal dvě sekundy, bylo zle. Dokázal ale zmobilizovat síly a jel na maximální riziko. "Udělal jsem tam několik přejezdů válců, kde jsem se mohl velmi snadno překlopit. To bylo to zrychlení," vysvětlil. "Na téhle trati ale nešlo vyhrát se šťouchem. Já si myslím, že jsem předvedl výkon, při kterém to o moc rychleji jet nešlo," dodal.
Díky tomu bude teď v českém týmu středem pozornosti. Po vyhlášení vítězů absolvoval několik rozhovorů do televizí, další povídání s ostatními médii, musel na dopingovou kontrolu a večer ho čeká oslava v Českém domě. A kromě jiného i odměna 525 000 korun.
"To vůbec nevím. A to asi ani vůbec neřeším, to je jedno, pro mě má ta medaile větší hodnotu než peníze jako odměna," upozornil. A co sláva? Nestoupne mu do hlavy? "Jsem si jistý, že mě v tomhle táta pohlídá," dodal s úsměvem.
