Peking (od našeho zpravodaje) - Ta chvíle připomínala nezapomenutelný moment z února 2018. Ledecká tehdy v Pchjongčchangu šokovala celý svět i sama sebe, když na lyžích ovládla superobří slalom a v cíli dlouho nechápavě hleděla na výsledkovou tabuli.
O čtyři roky později byla znovu zmatená po dalším, celkově už třetím olympijském triumfu.
Když ve finále paralelního obřího slalomu porazila poslední z řady bezmocných protivnic, Rakušanku Danielu Ulbingovou, neradovala se ani trochu.
"Byla jsem tak koncentrovaná na každou jízdu, že jsem si říkala, co bych v té další měla udělat lépe. Myslela jsem, že mám jet ještě jednu. Proto jsem neslavila, nedošlo mi to," vysvětlovala šestadvacetiletá legenda nejen českého, ale i světového sportu bezprostředně po závodě.
"Když jsem do finále startovala, věděla jsem to. Ale v cíli si najednou nejsem jistá a říkám si: Fakt to bylo ono? Nechtěla jsem to pokazit a začít se radovat předčasně," dodala.
Konkurenci nedala žádnou šanci. Třetí zlatou medailí z olympiády vyrovnala bilanci Martiny Sáblíkové. Stala se po Američance Jamie Andersonové druhou ženskou snowboardistkou, která dokázala obhájit zlato z her.
Po zmatených prvních vteřinách si Ledecká přece jen realitu dalšího nevšedního úspěchu uvědomila.
Usmála se, do kamery pozdravila rodinu, utěšila štěstím plačící bronzovou Slovinku Glorii Kotnikovou a vrhla se na dlouhé kolečko radostných povinností spojených se ziskem olympijského zlata.
Až tenhle maraton dokončí, vyspí se a ráno zase na kopec. Tentokrát na lyžích.
Do druhé obhajoby, té z lyžařského super-G, budou zbývat pouhé dva dny.
"Je to skvělé, protože ten závod mohl být klidně dnes a já bych nemohla startovat. Doufám, že přepnu velmi rychle a lyžařskou kapitolu si tady užiju taky," prohlásila neúnavná šampionka.
