Londýn - Víc už Jaroslav Kulhavý v sedle horského kola dokázat nemůže.
Dvojnásobný mistr Evropy, světový šampion a vítěz Světového poháru dnes přidal do sbírky i triumf nejcennější.
V Londýně se stal olympijským vítězem a tím asi uzavřel kariéru bikera.
V budoucnu nejspíše přesedlá na silniční kolo, třeba jako cyklokrosařský mistr světa Zdeněk Štybar.
"Jsem rád, už mohu skončit," řekl Kulhavý o své budoucnosti na horských kolech stejně jako loni po vítězství na mistrovství světa.
"Ale tehdy tam byl ještě jeden háček a ten jsem si momentálně splnil. Už se nemám v bikách kam posunout, jedině sbírku rozšiřovat. Nebo můžu jít výš, což představuje silnice," řekl Kulhavý.
"Výkonnostně na silnici mám"
Olympijským vítězstvím si Kulhavý připravil ideální pozici na vyjednávání o nové smlouvě.
Dobře ví, že musí získat místo v silném zahraničním týmu, aby se mohl prosadit.
"Výkonnostně na to mám, ale je potřeba si najít to svoje a zjistit, co by byla moje parketa. V Česku ale nemám moc šanci, tam ty závody nejsou."
"Ale uvidíme, je to o nabídkách. Teď to bude taky příjemná část podzimu, vyjednávání o nové smlouvě. Myslím, že si to užiju. Hlavně nedělat žádné blbosti."
Teoreticky je taky možné, že bude jezdit třeba dva roky silniční závody a před olympiádou v Riu de Janeiro 2016 se na horská kola vrátí.
Z jeho slov ale vyplynulo, že silnice ho momentálně láká více.
"Je to můj sen. Chci si to zkusit, ale čeká mě hodně práce, musím pracovat, ještě mám před sebou hodně úkolů," řekl.
"Posledním závodem bude MS"
Nejbližší dny a týdny po olympijském úspěchu si chce především užít. Startovat ale bude i na zářijovém mistrovství světa.
"Když to půjde, pojedu se tam podívat. Mělo by mi to tam vyhovovat více jak tenhle závod. Po zlaté medaili to ale bude těžké. Ale každopádně to bude těžké proto, že letos už nic vyhrát nepotřebuji."
Minulou sezonu Kulhavý bikové scéně dominoval. Letos ale nevyhrál jediný závod Světového poháru. Dvakrát dojel druhý a jeho akcie klesaly.
"Už se mnou nikdo nepočítal. Většina lidí mě pohřbila už před dvěma měsíci. Bylo to pro mě i dobré," řekl Kulhavý.
Sám si věřil. "Měl jsem za sebou loňskou úžasnou sezonu. Věděl jsem, že jsem něco dokázal. Jeden nepovedený půlrok nic neznamenal. Chtěl jsem vyhrát a povedlo se."
"Závody nahoru dolů nemám rád"
Psychicky mu pomohl realizační tým a jeho rodina.
"Ti všichni mi věřili, nebo minimálně mi neřekli, že mi nevěří. A byly horší sezony. Po loňsku už jsem byl psychicky silný, ale tohle mě ještě víc posílí," usmál se Kulhavý.
U trati v Hadleigh Parku ho dopředu hnali fanoušci, i ti jeho z Ústí nad Orlicí.
"Ti byli slyšet všude. Jinak jsem se snažil soustředit na svůj závod," řekl jezdec.
Olympijský závod označil za nejtěžší v kariéře, protože se rozhodovalo až v posledních metrech a trať navíc Kulhavému příliš nevyhovovala.
"Takové závody nemám rád. Navíc tady nebyl prostor na odpočinek, bylo to náročné," řekl Kulhavý.
"Nic jiného než zlato se nepočítá"
Stejně jako všichni čeští zlatí medailisté v Londýně dostal před nebo v průběhu závodu textovou zprávu od sedminásobné olympijské vítězky Věry Čáslavské.
"Ve verších ne, ale bylo to hodně příjemné. I to povídání s Věrou před měsícem bylo perfektní a myslím, že ve mně zanechala perfektní dojem," řekl.
Před závodem horských kol měli Češi na kontě devět medailí. Kulhavý v legraci říkal, že ho před závodem napadlo, že když nevyhraje, tak zapadne.
"Když je tolik medailí, tak se počítá jen zlato," smál se.
"A hlavně nejdřív předpovídali jen sedm medailí, pak devět. Tak jsem si říkal, devět už jich máme, tak to jsem v pytli, protože už na mě nezbylo místo. Ale tak nějak jsem na to nemyslel...," dodal.
"Holinky? Srandu jsem si nedělal"
Už před olympijským závodem se připravil na slavnostní vyhlášení. Do batohu si ráno přibalil modré holinky s Kupkovou fugou a důvěru ve vlastní síly potvrdil na trati.
V Hadleigh Parku si tak pro zlatou medaili došel v nich.
"Vzal jsem si je. Jako první v nich šly tenistky, a když už si je někdo vzal na stupně, tak jsem se rozhodl, že si je vezmu také," řekl Kulhavý.
Rozruch vzbudil už ve stanu před vyhlášením. Ptali se ho, jestli je to oficiální oblečení výpravy, nebo jestli si z nich dělá legraci.
"A já se ptal jich, jestli neznají Čechy a naše gumáky?" smál se.
Při české hymně měl Kulhavý co dělat, aby nespadl. Únavou sotva stál na nohou.
"Bál jsem se, aby mi gumáky neupadly"
"Když jsem projel cílem, tak jsem měl dojem, že snad umřu. A na stupních jsem nevěděl, jestli mi gumáky neupadnou. Neudržel jsem se rovně," řekl.
Pro "slavné" české olympijské holinky už má Kulhavý i další využití. Po olympijských stupních vítězů v nich bude chodit na stavbě svého domu.
"Jen si je musím trošku vyšlápnout, aby mě na baráku netlačily," řekl biker.
Doma v Ústí nad Orlicí staví Kulhavý dům a občas do ruky vezme i lopatu.
"Je to takový můj koníček. Sice už mi spousta lidí říkala, ať se na to vykašlu, že mě to rozptyluje, ale já to mám takovou rekreaci," řekl Kulhavý.
Jinak stavbu hlavně kontroluje. "Člověk je jak sekretářka, ale já se snažím být v pohodě," dodal.
