Finové méně mluví a více pracují. Svůj hokej dovedli k dokonalosti, popisuje Broš

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
26. 2. 2022 11:45
Bývalý hokejový útočník Michal Broš odehrál ve finské lize tři sezony a od té doby je herním projevem Suomi fascinován. Za poslední dobu Finové pod trenérem Jukkou Jalonenem doplnili hru založenou tradičně na skvělé kondici a bruslení o taktickou dokonalost a na olympiádě v Pekingu dokráčeli pro historické zlato. Soupeřům nedali skoro žádnou šanci.
Michal Broš, mistr světa z roku 2000, má dva finské tituly s Kärpätem Oulu z let 2007 a 2008.
Michal Broš, mistr světa z roku 2000, má dva finské tituly s Kärpätem Oulu z let 2007 a 2008. | Foto: ČTK

Z posledních tří velkých turnajů přivezli Finové zlato (MS 2019), stříbro (MS 2021) a zlato (olympiáda). V čem je jejich kouzlo?

Je nutné vidět to v ještě širších a hlubších souvislostech, není to otázka jen posledních let. V Česku jsme dlouhodobě Finy nebrali, že by měli být lepší než naše reprezentace, ale zhruba za posledních dvanáct let jasně patří mezi světovou špičku. Pravidelně vozí medaile z mistrovství světa, olympiády i šampionátů do 20 a 18 let. My máme za tu dobu jen čtyři. A na olympiádách se jim zvlášť daří, s výjimkou Pchjongčchangu byli od Turína 2006 vždy na stupních vítězů. Vůbec bych se teď nedivil, že kde se to v nich najednou bere.

Jistě, ale na posledních třech turnajích dominovali, z té světové špičky vynikali. Jak se jim to povedlo?

Ty poslední výrazné úspěchy vzešly z toho, jaké získali sebevědomí. Finové jsou skromný a pokorný národ, prožili si dlouhá léta trápení, než v roce 1995 zčistajasna vyhráli první titul mistrů světa. V roce 2011 už to takové překvapení nebylo a teď už je finský tým opravdu sebevědomý. Hráči věří svému systému a tomu, co po nich trenéři chtějí. Základ reprezentace je víceméně daný a kdo to doplní, je schopen do skupiny zapadnout. Funguje to a oni opravdu umí taktiku do puntíku plnit. Žádná chyba, žádný exces, žádné vybočení.

Jak moc důležitou postavou v tomto fungujícím soukolí je trenér Jukka Jalonen, který vyhrál MS v letech 2011 a 2019 a teď se podepsal pod první olympijský triumf Finů?

Pamatuju si ho od doby, kdy jsem hrál ve Finsku, což bylo v letech 2005 až 2008. Trénoval Hämeenlinnu, která můj tehdejší klub Kärpät Oulu v roce 2006 připravila o titul a hrála vynikající hokej. Jalonena začali vnímat jako trenéra budoucnosti a potvrdilo se to. U hráčů je hrozně oblíbený, na Fina dost emocionální. Dovede hráče nadchnout pro svůj systém hry.

Světové medaile od roku 2010

Započítávají se olympijské turnaje, mistrovství světa a MS do 20 i 18 let.

Kanada: 10 zlatých - 6 stříbrných - 5 bronzových / celkem 21 medailí,

USA: 10 - 3 - 10 / 23,

Finsko: 8 - 5 - 5 / 18,

Švédsko: 5 - 9 - 6 / 20,

Rusko: 4 - 9 - 9 / 22,

Česko: 1 - 1 - 2 / 4,

Švýcarsko: 0 - 2 - 0 / 2,

Slovensko: 0 - 1 - 2 / 3,

Německo: 0 - 1 - 0 / 1.

Vidíte pod jeho vedením velkou změnu ve stylu hry Finů? Pořád se opakovalo, jak rychlí jsou bruslaři a že někdy až příliš lítají nahoru dolů. Nyní je to především o tuhé defenzivě.

Finové ke všemu přistupují tak nějak vědecky, řeší každý detail. Našli si postupem času svou cestu, která přináší úspěchy a efekt. O dovednosti a bruslení se mohli opřít vždycky, navíc mají takovou národní náturu, že méně mluví a více pracují. Přidali k tomu taktickou dokonalost, kdy se doopravdy neodchýlí od toho, co si řeknou. A to je cesta k úspěchu. Když vloni prohráli ve finále MS, pro některé hokejové diváky byly jejich výkony až nekoukatelné.

Podobné hlasy byly slyšet i teď během olympiády.

Já ale namítnu, že mně se to hrozně líbilo. Plní to účel a vloni s tím nebyli daleko od obhajoby titulu mistrů světa. Na MS 2019 v Bratislavě bylo zase až neuvěřitelné, jak disciplinovaní Finové byli. Skoro nechodili ven, nabídli soupeřům v průměru jen dvě přesilovky na zápas. A když se vrátím k olympiádě, tady proti nim někteří vůbec neměli šanci. Co se týče taktiky, ještě bych zmínil jednu věc.

Jakou?

Kondici. Je to hlavní finský rys, oni jsou strašně našláplí. Je to hodně spojené s tím malým množstvím faulů, prostě na to mají. Skvělá byla statistika z MS 2019, kdy za deset zápasů dostali v třetí třetině jen dva góly. Oba ve skupině s Německem, z toho jeden do prázdné branky. Připadá mi neuvěřitelné toto dokázat.

Když je tým dlouho pospolu a má pod kůží pevně vštěpené všechny herní prvky, o kterých jste mluvil, dokáže pak na MS vzdorovat i soupeřům s větším množstvím hráčů z NHL.

Jasně, úplně v pohodě. Protože se neobjeví jediný taktický exces. Ještě je třeba připomenout skvělé výkony brankářů. V roce 2019 vytáhli na MS Kevina Lankinena odněkud z farmy, vloni v Rize zářil Juho Olkinuora a olympiádu vychytal Harri Säteri. Dokážou pokaždé vybrat toho s nejlepší formou a spoléhají, že jim to vychytá.

Považoval jste Finy za největší favority olympiády?

Žádný svůj žebříček jsem si před turnajem neskládal, věřil jsem, že i Češi by mohli promluvit do pořadí na předních příčkách. Ale Finové se mi opravdu dlouhodobě líbí, sleduju je bedlivěji od doby, kdy jsem tam působil a viděl jsem, jak k hokeji přistupují. Jak pracují třeba s obránci a v každém hráči budují kreativní stránku. Přál bych si, aby to tak bylo i u nás. Věděl jsem, že dříve nebo později budou nejlepší na světě, a je obdivuhodné, s jakým populačním základem oproti dalším velmocem toho dosáhli.

V květnu budou Finové hostit světový šampionát a mohou napodobit Švédy z roku 2006, kdy v jedné sezoně vyhráli olympiádu i MS.

Všichni už asi vědí, co se dá očekávat. Základ týmu bude stejný, určitě to pro nikoho nebude snadný soupeř. Finové mají sebevědomí na svých hokejkách a rozhodně budou jedním z největších favoritů.

 

Právě se děje

Další zprávy