V Monaku startuje Trojkoruna legendárních závodů

Radek Vičík Radek Vičík
20. 5. 2015 6:25
Nedělní Velkou cenou Monaka formule 1 odstartuje ojedinělá série tří nejprestižnějších závodů, co jich svět motoristického sportu zná. Pokračuje v Indianapolis a vrcholí v Le Mans.
Ve zrádných uličkách Monaka dojdou monoposty formule 1 velmi snadno k úhoně.
Ve zrádných uličkách Monaka dojdou monoposty formule 1 velmi snadno k úhoně. | Foto: Reuters

Monako - Velkou cenou Monaka formule 1 odstartuje v neděli ve 14:00 hodin ojedinělá série tří nejprestižnějších závodů, jaké svět motoristického sportu zná. Těmi dalšími jsou 500 mil v Indianapolis zámořské série IndyCar a vytrvalostní závod na 24 hodin ve francouzském Le Mans.

Všichni chtějí trofej z "obýváku"

I když je Grand Prix v Monaku i se svojí předválečnou érou nejmladší, stačila si od roku 1929 vybudovat pozici nejprestižnějšího závodu, který rok co rok láká celebrity z celého světa.

V úzkých uličkách se sice téměř nedá předjíždět, což trojnásobný mistr světa Nelson Piquet kdysi komentoval už okřídlenou větou: "Závodit v Monaku s formulí 1 je jako létat s vrtulníkem v obýváku."

Jenže ani tak není na světě pilota, jenž by netoužil převzít netradičně místo na stupních vítězů na schodech trofej pro vítěze Velké ceny Monaka.

Zařadí se totiž doslova mezi nesmrtelné. Na seznamu monackých vítězů jsou jména jako Michael Schumacher, Alain Prost, Juan Manuel Fangio, Graham Hill a samozřejmě Ayrton Senna, který drží primát se šesti triumfy.

Z lidí pohybujících se v současné formuli 1 v Monte Carlu dvakrát vyhrál současný nevýkonný šéf Mercedesu Niki Lauda, Fernando Alonso a Nico Rosberg, který letos útočí na hattrick. Pokud by Němec v Mercedesu vyhrál i letos, stal by se teprve čtvrtým mužem, který to dokázal tři roky po sobě.

A abychom nezapomněli, jak chutná v Monaku šampaňské pro vítěze, už vědí také Sebastian Vettel, Jenson Button, Lewis Hamilton a Kimi Räikkönen.

Pekelné rychlé Indy 500

Aby toho milovníci rychlý kol neměli v neděli málo, v 18:15 hodin našeho času vyrazí na svých 200 proklatě dlouhých kol 31 účastníků 99. ročníku závodu Indianapolis 500.

Nejstarší stále konaný závod světa je nejtřpytivějším diamantem v kalendáři formulového šampionátu IndyCar a může se pyšnit průměrnou rychlostní přes 300 kilometrů v hodině.

Vítězství z roku 20014 obhajuje Ryan Hunter-Reay ve voze stáje Andretti Autosport poháněném motorem Honda (v IndyCar se používají jednotná šasi), který se ovšem letos kvalifikoval až do šesté řady startovního roštu tvořeného vždy třemi vozy vedle sebe.

Do třetice všeho slavného a rychlého se odpoledne 13. června na okruhu Circuit de la Sarthe rozezvučí motory 56 sportovních prototypů a vozů GT v 83. ročníku 24 hodin v Le Mans. Ten tak završí letošní "vydání" Trojkoruny.

Tady je jméno obhájce jasné, ať nahlédnete do jakékoliv výsledkové listiny od roku 2010, vždy najdete na nejvyšším místě vůz Audi. Německý hybrid se letos bude snažit "poškádlit" jeho koncernový konkurent Porsche a japonské značky Toyota a Nissan.

Hülkenberg si zkusí i Le Mans

I když doba univerzálů jako Hill, který jako jediný vyhrál všechny tři závody Trojkoruny, je ta tam, po dlouhých letech se na startu 24 hodin v Le Mans objeví aktivní pilot formule 1. Nico Hülkenberg si od stáje Force India vymohl právo startovat v tomto vytrvalostním závodě.

A upřímně, 27letý Němec má mnohem větší šanci uspět za volantem Porsche v Le Mans než s Force India v Monaku.

I když závod v Monte Carlu občas přeje outsiderům. O tom by mohl hodiny vyprávět Olivier Panis, který roku 1996 v lijáku zvítězil s podprůměrným vozem značky Prost. Zlí jazykové však  tvrdí, že Francouz uspěl hlavně proto, že v té chvíli byly pojízdné už jen další dva monoposty...

O tom, jestli se také letošní Velká cena Monaka formule 1 promění v demoliční derby, se můžete přesvědčit v našem online přenosu v neděli od 14:00 hodin ZDE.

Protože je program závodu v Monaku specifický, první dva tréninky se v Monte Carlu jedou už ve čtvrtek 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Analýza: Dezinformační weby nejčastěji líčí NATO jako agresora a Rusko jako oběť

Líčení západních zemí a Severoatlantické aliance jako agresorů a Ruska jako země, která se pouze brání, je nejčastějším z narativů, které v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinské hranici využívají české kvazi-mediální weby. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra.

Reakce podle analýzy zapadají do dlouhodobé kritiky západní orientace a podpory kroků Ruska na příslušných webech, mezi kterými má výsadní postavení česká mutace ruského propagandistického webu Sputnik.

Centrum v období od 11. do 25. ledna analyzovalo 350 textů na vybraných účtech na facebooku a na webech, které označuje za kvazi-mediální. V příslušném období podle centra využívání vybraných manipulativních a propagandistických narativů zesílilo. "V rámci analyzovaných textů obsahovalo zhruba 39 procent článků dezinformační či manipulativně-propagandistické narativy obecně podporující ruskou interpretaci situace či pozici a kroky Ruské federace," stojí v analýze.

Převládající narativ podle analýzy líčí NATO, západní státy a USA jako viníka situace a Rusko jako oběť. "Zahrnuje i subnarativ tvrdící, že obviňování Ruska z eskalace situace je jen záminka pro rozšíření NATO, posílení jeho vojenské přítomnosti na jeho východní hranici, či na další území," uvádí centrum.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

V Itálii prezidenta nezvolí ani ve čtvrtek, pravice se zdrží hlasování

Ani po čtvrtém kole hlasování nebude mít Itálie nového prezidenta. Výsledek je jasný předem kvůli postoji zástupců pravicových stran, kteří oznámili, že se ve čtvrtek hlasování zdrží. Podle agentury Reuters tím vzniká prostor, aby se představitelé levicových a pravicových uskupení shodli na kandidátovi, který bude mít šanci získat většinu hlasů v dalších kolech.

Pro zvolení hlavy státu je ve čtvrtém kole poprvé potřeba pouze nadpoloviční většina sboru volitelů, v prvních třech kolech byly nutné hlasy dvou třetin zákonodárců a zástupců regionů. Současný italský prezident Sergio Mattarella se už nechce ucházet o další sedmiletý mandát a strany dosud marně hledaly obecně přijatelného kandidáta.

S poklesem kvora se podle analytiků pravicový blok může pokusit prosadit vlastního kandidáta bez dohody s levicí a populistickým Hnutím pěti hvězd. Mezi skloňovanými jmény je předsedkyně Senátu Elisabetta Casellatiová ze strany Vzhůru Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Před takovým postupem ale varovali představitelé středolevicové Demokratické strany a Hnutí pěti hvězd, podle kterých by zvolení prezidenta bez širší dohody ohrozilo soužití ve vládní koalici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy