Praha - "Motorismus je nebezpečný!" Toto varování si přečtete na každé vstupence na automobilové nebo motocyklové závody. Ale nedělní těžké zranění pilota formule 1 Julese Bianchiho ve Velké ceně Japonska připomnělo, že jezdci i dnes v každém závodě riskují své životy.
Byla nešťastná havárie v Suzuce nevyhnutelná? Na to se pokusíme odpovědět prostřednictvím sedmi zásadních otázek, které z nehody vyplynuly.
První video z hrůzné rány: Bianchi narazil do jeřábu hlavou - čtěte ZDE
1. Muselo se v neděli závodit?
O tom, že se k japonským břehům blíží tajfun Phanfone, vědělo vedení formule 1 už nejméně týden. Bylo téměř jisté, že se nějakým způsobem dotkne i samotného nedělního závodu. Jen nikdo netušil, jak moc vody naprší a jak silný bude foukat vítr.
Bez ohledu na to boss formule 1 Bernie Ecclestone v sobotu bez uzardění prohlásil: "Nevidím žádné problémy, závod se pojede v původně plánovaný čas."
Kvůli evropským fanouškům se v Japonsku startovalo v 15 hodin místního času a do západu slunce chyběly necelé tři hodiny. Za posunutí startu na časnější hodinu se přimlouvali mnozí jezdci, jenže formule 1 je především byznys. A ten si žádá vysílání závodu v předem stanoveném televizním "okně", aby co nejvíce diváků shlédlo loga sponzorů. Přes patnáctou hodinu prostě "nejel vlak".
Lakonicky to po závodě okomentoval obhájce titulu Sebastian Vettel. "Jsme pod tlakem médií. Nepodařilo se změnit čas v roce 1976, nepodařilo se ho změnit ani teď," připomněl legendární deštivou ruletu v japonském Fudži, která rozhodla o tom, že James Hunt v bitvě o titul porazil Nikiho Laudu.
"Mohlo se startovat dřív, to je neoddiskutovatelné. Bylo možné začít o dvě hodiny dřív," řekl sám Lauda, který je v současnosti nevýkonným šéfem týmu Mercedes.
2. Byl déšť nebezpečný?
Monoposty formule 1 jsou stavěné i do deště. Pneumatika se vzorkem odvede z vozovky až 65 litrů vody za vteřinu, přechodná (na kterou během závodu všichni přezuli) pak 25 litrů. Opravdu vydatný liják jezdci "nepotkali" na trati, ale přečkali ho v boxech. Pak se sedm kol kroužilo za zaváděcím vozidlem, aby se závodní stopa trochu projela a byla sušší.
"Nebylo to tak strašné. Už jsem na trati zažil mnohem víc vody," domnívá se vítěz závodu Lewis Hamilton, jenž je známým milovníkem jízdy na mokru.
Na druhou stranu nová konstrukce vozů F1 je nestabilní a piloti mívají s jejich řízením problémy i na suchu, natož na vodě. Příkladem je i sám Hamilton, který se v pátečním tréninku jen tak tak vyhnul kolizi v nájezdu do betonového podjezdu, který je součástí okruhu v Suzuce.
3. Měl být závod předčasně ukončen?
Ke konci Grand Prix se sešly dva faktory, které jezdce výrazně limitovaly. Začalo se pomalu smrákat a znovu se rozpršelo. Mnohé závodníky to donutilo hlásit do boxů, že by se mělo rychle skončit.
"Asi pět kol před tím, než naposledy vyjel na trať safety car, jsem křičel do rádia, aby závod okamžitě ukončili," přisvědčil Felipe Massa, který se s Bianchim kamarádí ještě z dob svého působení ve Ferrari. Zraněný Francouz totiž patří mezi naděje týmu z Maranella a v Marussii je jen na "zkušené".
Závod bylo opravdu možné předčasně „odpískat“. Už proto, že závodníci absolvovali 75 % jeho délky potřebných k udílení plné porce bodů.
4. Proč stál jeřáb před bariérami?
Celé by to byla jen další z řady smolných nehod, kdyby se Bianchiho monopost nepotkal s jeřábem (nebo chcete-li traktorem), který právě odtahoval nabouraný Sauber Adriana Sutila.
Zatáčka Dunlop, v níž k havárii došlo, je závodníky považována za jednu z nejzáludnějších v celém kalendáři MS. „Jedete vlevo, vlevo, vlevo, a když už si myslíte, že je konec, tak zase vlevo,“ popsal ji po svém komentátor televize Sky Sports Johnny Herbert, který stál roku 1995 v Suzuce na stupních vítězů závodu F1.
Pořadatelé se snažili nepojízdný vůz co nejrychleji odtáhnout za svodidla. Potíž byla v tom, že se "co nejrychleji" protáhlo a v následujícím kole do těžké techniky vletěla Marussia jako neřízená střela.
"Nebylo to nic zvláštního. Za normálních okolností bychom se tu vůbec nebavili o tom, jestli měli Sutilův vůz odtáhnout, nebo ne. Když auto stojí tak blízko dráhy, je dobré ho odtáhnout. Ale nakonec se to ukázalo jako špatná věc," uvedl Lauda pro britský Autosport.
Podobný názor má i expilot formule 1 Alex Yoong, který nyní působí také jako analytik stanice Fox Sports Asia.
"Všechno proběhlo podle standardů Mezinárodní automobilové federace FIA a myslím, že nikdo nic nezanedbal. Ale jako jezdec se vždycky bojím, když se na trať vydá jeřáb nebo traktor. Není poprvé, co se tyto stroje staly osudné. Loni v Kanadě při odtahování vozu zemřel traťový komisař," vzpomněl si Yoong na tragédii z Montrealu, kdy domácí pořadatel zakopl, přejel ho traktor a svým zraněním podlehl.
Malajsijský závodník upozornil ještě na jednu opomíjenou stránku této nehody. "To, že tam byl jeřáb, bylo obrovským štěstím pro traťové komisaře pracující na odstranění rozbitého Sauberu. Jinak by totiž byli právě oni tím, co by Bianchiho vůz trefil jako první," uvedl Yoong.
5. Jak došlo k Bianchiho nehodě?
Podle očitých svědků citovaných stránkami motorpsort.com Francouzovi na mokré vozovce při nájezdu do zatáčky ustřelila zadní část vozu.
Jak se snažil korigovat směr jízdy, dostala se Marussia do smyku, který už jezdec nemohl zvládnout. Následovalo nevyhnutelné - nezvladatelná jízda ven z trati. Ke vší smůle přímo do jeřábu.
Takový smyk není v Suzuce nic nevídaného, tvrdý střet se svodidly si odbyl už v pátečním tréninku domácí Kamui Kobajaši a stejně "dorazil" k bariérám i Sutil. Jedinou nezodpovězenou otázkou zůstává Bianchiho rychlost v okamžiku havárie. Tu ovšem prozradí až analýza telemetrie vozu Marussia.
"Vlály tam dvojité žluté vlajky, a jezdci tak věděli, že musí výrazně zpomalit, protože se blíží k místu havárie," připomněl Yoong pravidla závodů formule 1.
6. Existuje konkrétní viník neštěstí v Suzuce?
Pokud se nenajdou další zatím neznámé důkazy, nebude možné ukázat na jednoho jediného člověk nebo na systémovou chybu. To, že se během necelých dvou minut sešly dva monoposty na stejném místě mimo trať, je prostě neuvěřitelná náhoda a smůla.
"Myslím si, že FIA celou situaci zvládla dobře řídit, protože to pro ně nebylo vůbec lehké. Snažili se nám po celou dobu naslouchat," domnívá se Jenson Button z McLarenu.
Pravidla a protokoly závodů formule 1 musí začít operovat i s takovou koncentrací náhody, k jaké došlo v Suzuce. Třeba tak, že na trať vyjedete častěji safety car. Inspiraci by mohli hledat v zámoří v NASCAR nebo teď v sobotu ve vytrvalostním závodě Petit Le Mans, kde bylo zaváděcí vozidlo na trati celkem 13krát.
7. Je možné vymýtit z formule 1 riziko?
Motoristický sport je, byl a bude vždycky nebezpečný. To, že se už dvacet let při Velkých cenách nikdo nezabil, je skvělá zpráva a jezdci za ni vděčí především velmi tvrdým bezpečnostním standardům.
Stačí si vzpomenout na děsivou havárii Roberta Kubici ve Velké ceně Kanady 2007 (video najdete ZDE), kdy z jeho BMW Sauberu při sérii kotrmelců odpadlo prakticky všechno kolem karbonové "schránky" chránící jezdce. Otřesený, ale nezraněný Polák pak vynechal jediný závod a rok na to si přijel do Montrealu pro vítězství.
"Je to stále nebezpečný sport. Zvykli jsme si, že se nic nestává, tak nás taková událost zaskočila. Měli bychom se z toho, co se stalo v Suzuce, poučit a příště to zorganizovat jinak," dodal Lauda.
Ono se prostě neštěstí absolutně předejít nedá a platí to o závodní trati i běžném životě. Shodou okolností právě v neděli totiž zahynul bývalý pilot formule 1 Andrea de Cesaris. Populární jezdec z 80. a počátku 90. let, který přežil snad desítky divokých bouraček v F1, zemřel v Římě při havárii na běžné cestovní motorce.
